Scenár:
Harry KleinerHudba:
Michel LegrandHrajú:
Steve McQueen, Siegfried Rauch, Elga Andersen, Luc Merenda, Louise Edlind, Angelo Infanti, Carlo Cecchi, Jean-Claude Bercq, Ronald Leigh-Hunt (viac)Obsahy(1)
Americký řidič (McQueen) se vrací na závodiště do Francie, kde byl před rokem zraněn a zjistí, že pociťuje silné sympatie k vdově po muži, který zemřel při stejném neštěstí. Autentická místa ve Francii a úžasná kamera nabízejí fascinující pohled na nejneobyčejnější auta světa a výjimečné charaktery lidí, které svět motorů a pach benzínu přitahuje. Steve McQueen sám závodil a vyzkoušel i obtížný závodní okruh Le Mans dlouhý 8,5 míle (cca 13,5 km) - často v rychlosti překračující 200 mil za hodinu (320 km/h). (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (261)
Jó, tak tenhle film vidět na plátně, promítán 70mm projektorem se skutečně vyplatilo. Věřím, že pokud na to kouknete doma na noťasu, asi z toho nic moc mít nebudete, ale v kině to bylo skutečně o něčem naprosto jiném. Prvně jsem si myslel že z toho randálu ohluchnu, hlasitost jedoucích aut byla neuvěřitelná, díky Bohu, že to potom trošku ztišili. Nejedná se moc o film který má překvapit svým propracovaným příběhem, ani ničím jiným filmařsky profesně dokonalým. Má to diváka příblížit do místa nějakého dění. V tomhle případě do Francouzského Le Mans. Velmi pěkně zpracovaná kamera, která diváka po celou dobu spolehlivě udržuje v obraze. Film pro mě splnil svůj účel. ukázal mi téměř do detailu, jak v 80 létech takový závod vypadal. A musím říct, že nervozitu řidičů z okruhu jsem pociťoval ještě hodinu po projekci! 80% Viděno v kině na festivalu 70mm filmu KRRR!. ()
Ideální film pro skalní odpůrce konverzačních filmů a zároveň milovníky všech formulek, formulí a jiných rychlých kol. Těch asi sedm dialogů složených ze tří replik, ty jsou prostě k sežrání "Nevyhráli jsme. No, jo, no...". Ale co, o to v tomto filmu nejde, doplnil jsem si alespoň filmové vzdělání o tento již klasický kousek a zcela nezatížen mohu jít spát :-) ()
V mládí jsem to plně nedocenil, teď, více jak 30 roků po prvním shlédnutí, si tam i já, člověk s rezervovaným vztahem k autům, vyzobávám věci zajímavé. Je to vlastně takový artový závodní film, zčásti chladná procedurálka, kdy vidíme skoro v přímém přenosu přípravu a start přímo z kokpitů, a zčásti lehce melancholický zážitek s nenaplněným vztahem k ženě kolegy závodníka (ale opravdu jenom velmi lehce načrtnutým), a do toho jemný jazzík, tklivé smyčce, déšt a Steve McQueen, který každým pohledem ze sebe rozhazuje charisma síly nadupané závodní káry. A k tomu ujištění, že dříve ty závody měly opravdu lidský rozměr, s chlapama za volantem jednou nohou v hrobě. A dnes, tváří v tvář nejmodernějším technologiím, se ten rozměr smrtelného rizika ztrácí. To se to pak Hamiltonovi vyhrává :o) ()
Steve McQueen v docela známém sportovním dramatu o jednom z nejslavnějších závodů světa. 24h Le Mans je závod jako žádný jiný a Lee H. Katzin viditelně chtěl výjimečné prostředí předvést divákovi se vším všudy. Výborná kamera často dodávající pocit "sezení v autě vedle řidiče" je podtržena dokonalým automobilovým ozvučením. Bohužel jinak film nepřináší vůbec nic. Příběh je na úrovni ničeho, sledujeme jednoho jezdce jak jezdí a vzpomíná na svou havárii, při které zemřel manžel jedné ženy, kterou opět potkává na letošním ročníku Le Mans. Tento příběhový nedostatek se těžko kompenzuje, protože se z filmu stává opravdu čistě snímek pro milovníky tohoto závodu a závodních automobilů obecně. ()
BUT WHAT IS SO IMPORTANT ABOUT DRIVING FASTER THAN ANYONE ELSE? LOTTA PEOPLE GO THROUGH LIFE DOING THINGS BADLY! RACING'S IMPORTANT TO MEN WHO DO IT WELL! WHEN YOU'RE RACING, IT'S LIFE! ANYTHING THAT HAPPENS BEFORE OR AFTER IS JUST WAITING!! Bacha na spoilery. Mno začátek filmu je vlažný jako půl hodiny odstáté kafe a člověk to málem vypne, pak ale po asi 28 minutách zjistíme, že to všechno bylo jen důležité intro před tímto bodem filmu. Z bouřlivých ochozů je náhle klid. Slyšíme jen tlukot srdce jezdců, kteří hypnotizují vlajku Le Mans s trikolorou, která přesně v 16:00 promění zvuk ticha v rachot motorů, požírání benzínu a oleje. Za dalších 10 minut konečně Steve řekne první slovo: "hello" a po další půl hodině vám přeběhne mráz po zádech, když Ferrari vyletí z dráhy. Film mě překvapil v tom, že Erich nezemřel, ačkoliv v karavanu tý svý slečně říká, že tohle je jeho poslední závod. A trošku zklamal, ne až tak vyburcovaným finále. Ale pořád je to Steve a adrenalin. ()
Galéria (16)
Fotka © Solar Productions
Zaujímavosti (25)
- Enzo Ferrari odmietol spoluprácu. Požiadal o scenár a dostal poznámky, z ktorých sa dočítal, že zvíťazí Porsche – a svoje autá neposkytol. McQueen ich teda päť zakúpil od súkromníkov a niekoľko ďalších nechal zostaviť zo starších podvozkov Lola s motormi Corvette a s karosériou Ferrari. (pravo)
- Michael Delaney (Steve McQueen) ve filmu poprvé promluví po více než 30 minutách. (Chrustyn)
- Pri nakrúcaní nechýbali ani dramatické okamihy, keď sa neplánovane vznietilo Ferrari Dereka Bella v rýchlosti cez 300 km/h a Bell vyviazol len s ľahkými popáleninami. Keď zasa Porsche 917 s Davidom Piperom vyletelo z trate práve v mieste, kde sa v r. 1969 zabil John Woolfe, a rozlomilo sa na dva kusy, nikto neveril, že by to Piper mohol prežiť. Prežil, ale prišiel pritom o nohu. Výťažok z prvého dňa premietania Le Mans na celom svete mu bol venovaný ako odškodné. (pravo)
Reklama