Nezastaviteľný vlak

Skvěle se využilo potenciálu nebezpečnýho vlaku vezoucího chemikálie alarmující rychlostí. To vše naroubováno na velmi originální příběh o dvou správnejch chlapech v lokomotivě, co vědí všechno, blbcích v kanclu, co neví nic nebo něco ví, ale rozhodnou se úplně dementně, neschopnejch poldech a emočních výlevech v řídících centrech, kde se všichni furt objímaj a potřásaj si rukama. Abych nezapomněla, jeden hrdina má nečekaně rodinnej problém. Naštěstí vizuální nářez a akce vyvažuje tuto slabší část - zřejmě podle skutečný události. Oddychovka, co pobaví a rychle vyšumí. (01.04.2011)

║Rozpočet $100miliónov║Tržby USA $81,562,942║Tržby Celosvetovo $169,511,609▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA $9,891,416║ Tržby za predaj DVD v USA $32,164,841║ Na Tonyho Scotta až moc rutinérska podívaná bez prekvapivejších momentov, samozrejme že tu nie je priestor pre nudu ale škoda je že už nepriloží nič na viac, herci fajn ale pre plochosť priamočiareho deja nemajú čo ponúknuť na vyše. priemer /60%/ (08.08.2011)

Skvělá práce, Tony! Sice bez nápadu a originálního vkladu, to ale bohatě vynahrazuje zvyšující se tempo, které v poslední třicetiminutovce doslova exploduje v akční orgasmus. Perfektní ukázka „fyzického“ akčního filmu, ve kterém i minimum zázemí pro postavy nemusí vadit, protože to opravdu šlape. Od Nebezpečné rychlosti tu nebyl film, který by tak dobře využil koncept řítícího se prostředku, který nelze zastavit. Téměř dokonalý akční film, kterému nohy sráží vrcholná míra klišé a nulový moment překvapení (proto „jen“ 80%). (21.12.2010)

Jede vláček kolejáček s vagony plnými s*aček aneb instruktážní videoklip na kolejích... Začátkem devadesátých let kroužil rádiovým éterem obrovský hit amerických Soul Asylum zvaný Runaway Train a o necelých 20 let později prakticky míjí domácí distrubuci Unstoppable - jeden z dost možná nejlepších "runwaytrain" akčních filmů vůbec. Jistě, už od počátku se nabízí srovnání s bezmála klasickým Runaway Train Andreje Končalovského, ale tudy podle mě cesta nevede. Tehdy to byla syrově neurvalá analogová béčkařina, ve které byla železnice víceméně prostřed(ní)kem příběhu, nikoliv ústřední a jediný motiv, jak je tomu v klipově ultramoderním kousku Tonyho Scotta (se vším, co k jeho předešlé tvorbě patří včetně nevykolejitelného Denzela Washingtona). Nezastavitelných sto minut plných těžkotonážního adrenalinu, lehkotonážního estrogenu Rosario Dawson, trochu vynuceného "představování" jednotlivých postav a vcelku autentické, uvěřitelné akce. V tomhle případě kupodivu smysluplné vítězství vizualizace nad atmosférou a poloviční nostalgie přesně v duchu klasických akčně-katastrofických béček. Pro mě tedy vcelku milé překvapení. [final rate: 75%] (12.03.2011)

Milion tun vážící, 800 metrů dlouhá a vysoce explozivním materiálem napěchovaná vlaková souprava, kterou nikdo neřídí. Tony Scott to rozjíždí ve velkém. V žebříčku nejoriginálnějších akčních filmů by se Nezastavitelný nedostal ani do první stovky. Děj je nehorázně p ř e d v í d a t e l n ý a malinko jej omlouvá pouze inspirace skutečnými událostmi. V ohrožení jsou životy dětí, zvířat i hrdinných státních zaměstnanců. Od Scottova předchozího drandění po kolejích (Únos vlaku 123) se film neliší povahou hlavní postavy (rozumný průměrňák, z něhož se stane hrdina), na Scotta málo psychedelickou vizuální stránkou, množstvím patosu ani křečovitým zdůrazňováním rodinných hodnot, ale výhradně absencí padoucha. Spouštěčem celé akce je prosté selhání lidského faktoru. Za blbce tentokrát nejsou ani policajti, jakkoli rozkošně zbytečná vzdušná pirueta policejního auta nechybí, špatná rozhodnutí činí akorát jeden nadřízený, kterého proletářský hrdina svými činy nakonec posadí na jeho buržoazní zadek. Nezastavitelný vážně působí jako óda na rukama a nohama pracující lid, nad čím se ale zásluhou konstantně vysokého tempa nebudete mít čas zamyslet. Kamera je neustále v pohybu, záběry jsou i během nedlouhých dialogových scén velmi krátké, skoro celou dobu navíc musíme svou pozornost dělit mezi několik paralelně probíhajících akcí. Scott proměnil hlavní omezení vlaku, schopného jet pouze dopředu nebo dozadu, v hlavní přednost akčních scén (celý film je v podstatě dlouhou akční scénou). Míjení v poslední vteřině bylo stejně dechberoucí naposledy v němých groteskách, z nichž nelze nevzpomenout minimálně na Friga na mašině. Zatímco Keaton pracoval předně s šířkou záběru, Scott více využívá jeho hloubky, jako by měl nakročeno ke stereoskopickému formátu. To by teprve byla jízda. Žel už nebude. Nezastavitelný Tony Scott dojel. 75% Zajímavé komentáře: Traffic. Deverant (17.11.2012)