Občiansky preukaz

"Co Tvůj fotr?" "Ten to pochopí, je to vůl, ale není to debil!"                                                                                                             Zatím mě všechny filmy podle Petra Šabacha bavili. Občanský průkaz jsem docenila po druhém a třetím zhlédnutí. Vydařená totalitní atmosféra včetně detalů umocňuje příběh puberťáků, kteří mají skoro všechno na háku, včetně školy a rodičů ... Zajímavá figura třídní učitelky, která mi hodně připomněla některé vyučující ze 60. let - také byli velmi záhy odejiti a nahrazeni jinými soudruhy. Ladění příběhu je spíš drsně realistické než romanticky nostalgické a to mi vyhovuje. Velmi dobrý výběr muziky! (11.05.2014)

Revoltující, usmívající i plačící. Vzhledem k tomu, jak moc jsem otrávený z toho, do kterých míst se tuzemští filmaři neustále otáčejí, je Občanka až neuvěřitelně povznášejícím zážitkem. Navíc to, že Jarchovský tentokrát píše pro Trojana, je nápadem doslova spásným, protože Hřebejkovi bych už návraty do minulosti nevěřil ani za pětky pod trikem. (17.01.2014)

Velmi vydařená reflexe doby, která se opírá o naprosto špičkové herecké výkony (skvostná Geislerová, výborný Myšička) a představuje nejlepší film věnovaný době komunismu od... Pelíšků? Scéna v podchodu je každopádně hodně silné kafe... Škoda jen, že se občas dost stříhalo, postava Macháčka jde zcela do outu. Přesto ale jeden z nejlepších českých snímků za hodně dlouhou dobu a také jeden z nejlepších filmů tohoto roku. Dobře, Trojan! (16.11.2010)

Svěží a vtipná záležitost, která je hezky věrná svému názvu a hyzdí ji snad jen zbytečně dlouhá stopáž. Příběh? Mánička nám vypráví, jak bylo kdysi těžké poslouchat Plastiky a koupit si džíny. Neposoudím, jak moc je její vyprávění zaujaté, nicméně ten revoltující tón je bezchybný a pauzy na básničky jakbysmet. Linka s Martinem Myšičkou je za jasných pět hvězdiček. (21.04.2011)

Kdyby to nebylo tak dlouhé a kdyby dokázal scénář udržet niť, mohla by to být sice stylizovaná, ale docela zajímavá historka ze svojí doby, podobně jako Pelíšky, jen o něco méně rozňuňané. Takhle to ale prostě jen "je". Co do děje se mi těžko věří, že lidé všech postavení a věkových kategorií celé dny řešili pouze a výhradně politiku, jak vyznívá zde. Není to tak trochu opak normalizace? Ale to by mi mohl potvrdit, nebo vyvrátit jen někdo, kdo tehdá žil. (27.11.2013)