Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Petr (Libor Kovář), Aleš (Jakub Šárka), Popelka (Matouš Vrba) a Míťa (Jan Vlček) dospievajú v sedemdesiatych rokoch minulého storočia, v dobe, kedy vyjsť na ulicu bez občianskeho preukazu znamenalo koledovať si o problém a kedy bola povinná vojenská služba pre mnohých tým najväčším strašiakom. Každý po svojom, ale aj spoločne sa snažia nestratiť v totalitnom štáte zdravý rozum a zmysel pre humor, ale rovnako aj nedráždiť režim. Prežívajú spoločne mnoho chvíľ, niektoré sú úsmevné, s nádychom absurdnej grotesky, iné dramatické a niektoré fatálne. (TV Markíza)

(viac)

Zaujímavosti (48)

  • Restaurace U Klokočníka v pražských Nuslích (ul. Na Veselí), kde se točily některé scény, byla kvůli natáčení trochu upravena – stěny byly vymalovány „válečkem“ (tehdy nejoblíbenější malířská technika), dozadu bylo přidáno piano a dopředu vedle výčepu pult s lahůdkami, který tam ve skutečnosti nebyl. Kácovský pivovar, který hospodu provozoval a změny umožnil, ji vlastnil až do roku 2017, poté, po výměně pár pivovarů, ji získal Bernard, který kompletně předělal interiér. (TomKey)
  • Když ve filmu Popelka (Matouš Vrba) nabízí Žábovi (Libor Kovář) lahvové pivo, ptá se ho, jestli si dá „samičku, nebo samečka“. Tento fór přidal do dialogu režisér Ondřej Trojan, jelikož sám patří ke generaci, o které film pojednává (režisér je ročník 1959, autor předlohy Petr Šabach pak r. 1951). V té době měla lahvová piva dvě barvy skla, zelenou nebo hnědou. V určitých komunitách pak říkali kluci zeleným lahváčům samičky a hnědým samečci (nebo možná naopak). Tato odpověď přišla přímo od scenáristy filmu Petra Jarchovského na konkrétní dotaz, ten ještě dodal, že jde o lokální (odvozeno od lokality i „lokálu“) humor, možná že sahající do soukromého humoru lidí kolem Divadla Sklep (Braník, Praha 4), kam patřil Ondřej Trojan. (Moname)
  • Nádraží, kde byli studenti přepadeni, se nachází v Zadní Třebani na Berounsku. (stepan_s)
  • V 9. minutě filmu, když Míťa (Jan Vlček) hraje na piano, visí nad pianem obraz manželského páru (pravděpodobně jeho rodičů). Stejná fotografie se objevila ve filmu Román pro muže (2010) ve 3. minutě jako fotka rodičů Cyrila, Bruna a Anety. (Carly_Road)
  • Když Popelka (Matouš Vrba) drží pozvánku na koncert skupiny The Plastic People of the Universe, prstem překrývá nápis. Je to proto, že letopočet uvedený na nápisu by vzhledem ke kontinuitě příběhu neseděl. (tykeww)
  • V jedné ze scén odehrávající se v hospodě zpíval a hrál Matěj Ptaszek, jeden z tehdejších nejlepších hráčů na foukací harmoniku a držitel titulu Hohner Newcomer 2009, který patří v tradičním blues mezi nejlepší hráče na foukací harmoniku. Je držitelem titulu Hohner Newcomer 2009. Unikátní je i jeho technika zpěvu – barokní kontra tenor. Ve stejné scéně hraje a zpívá také Luboš Beňa, který hraje na strunné nástroje mnohdy vlastní výroby. (iva_zik)
  • Některé nápisy na zdi toalet hospody čtvrté cenové pomáhal dotvořit i sám režisér Ondřej Trojan. (Pitrsss)
  • Natáčecích dnů bylo celkem 35. Natáčení probíhalo od 30. dubna 2009 do 17. srpna 2010. (Pitrsss)
  • Filmová hospoda je ve skutečnosti restaurace U Klokočníka v Praze v Nuslích. Kopec, na kterém se hlavní postavy scházejí, jsou pak Dívčí hrady na smíchovské straně Vltavy. (Noviik)
  • Když K. Boková pouští desku, hraje na ní skupina Sweet skladbu „Ballrom blitz“. (M.B)
  • Scénárista Petr Jarchovský musel košatý román Petra Šabacha zhustit do časového úseku zahrnujícího pouhé čtyři roky. Tím se ovšem podařilo dosáhnout toho, že jeho hrdinové jsou stejného ročníku narození jako režisér Ondřej Trojan, pro nějž se tím film mohl stát osobnějším. (Coldrex)
  • Občanský průkaz je prvním Trojanovým filmem točeným nikoliv na materiál 35mm, ale digitální technologií. Režisér a producent v jedné osobě si to velmi pochvaloval a často nechával pouštět kamery i při hereckých zkouškách. Právě při nich se prý mnohdy, zvlášť u neherců, daly zachytit ony autentické reakce na situace, které se odehrávají poprvé a nejsou zautomatizované. (hippyman)
  • Takřka třetina scén byla točena na dvě kamery. (hippyman)
  • Ústřední píseň filmu je Most of the Time od Boba Dylana, která však vůbec není dobová. Poprvé vyšla v roce 1989 na albu Oh Mercy. Jenže Trojana nadchla a tak ji použil. (hippyman)
  • Pro ústřední čtveřici byli nejprve hledáni adepti mezi elévy z konzervatoře. Když však mezi mladými adepty herectví neuspěli, začal rozsáhlý konkurz mezi desítkami až stovkami středoškoláků. Ty nejlepší pak mezi sebou tvůrci kombinovali při hereckých zkouškách, až nakonec zůstali jen čtyři. (hippyman)
  • Mozaikově-deníková forma vyprávění znemožnila některou ze scén vyškrtnout. Z filmu nakonec vypadly jenom dvě scény, které se ukázaly jako nadbytečné. (hippyman)

Reklama

Reklama