Vzpoura

Kiežby bolo v dnešnej dobe takých ´´samurajov´´, ako v tomto snímku. Bojovníkov proti nespravodlivosti, proti nezmyselným zákonom, ktoré ľudom život neuľahčujú, ale práve naopak slúžia na to, aby im ich žitie strpčovali, ako sa len dá. Vyvolať v dave strach a hrôzu. Toširó Mifune dokazuje, že je pán herec ( hlavne záverečné minúty sú jeho hereckým skvostom ) a aj ´´křoví´´ okolo sa nenechá len tak zahanbiť. Komorný, herecký film, ktorý svojím ´´ľahkým´´ rozprávaním paradoxne nenudí. (27.09.2014)

Až dosud by mou polochorou mysl nenapadlo, že budu nějaký film definovat jako něco mezi antickou tragédií, tragickou romancí, klasickou samurajárnou se zábavnými souboji a zároveň k tomu tu příjemně komorní, tu dramaticky rozmáchle (nemyslím výpravou). Děj je možná až překvapivě univerzální, přitom stále pevně stojící na základech samurajského kodexu cti a s tím spojené poetiky, takové malé vzpourání proti vyšší šlechtě, která se chová sviňsky funguje i v téhle podobě, navíc když přisluhovači drze zdupou zenovou zahrádku, hanba jim. Naprosto geniální je gradující závěr, kde jsem se dočkal několika naprosto skvostných vrcholů, které jsem sledoval s dechem tak zatajeným, že by ho neodhalila ani spojená klikal Hercula Poirota se Soudcem Ti a radou Vacátkem navrch. Vzývejme Toširó Mifuneho, nechť jeho lesk nikdy nevybledne. (11.03.2014)

Láska, česť a statočnosť. Ako červená niť sa vinú tieto slová celým filmom. Nejde však o nejakú samurajskú klasiku plnú obratných súbojov a bojových umení, v tomto prípade sa tvorcovia sústredili na psychologickú sondu do rodiny vyhoretého samuraja, ktorý začne brániť vzťah syna a jeho ženy. Komorný prístup je možno na túto minutáž príliš, ale snímok si dokáže udržať napatie do konca. A Toširó Mifune je úžasný ! (12.09.2015)

Toshiro Mifune je ztělesněním slov důstojnost a čest. To není herec, to je prostě opravdovej samuraj. Vzpoura je psychologický samurajský film, natočen minimalisticky, ale o to působivěji. Velice silně na mě zapůsobila scéna duelu mezi Toshiro Mifunem a jeho přítelem, samurajem, co střežil hranici. Do smíchu vám rozhodně nebude. (05.12.2007)

Síla lásky v japonském hávu se proplétá skrze bezcitná přání mocných a trajektorie samurajských katan, žádná nařízení či zbraně však nejsou tak ostré a chladné jako kodex cti. Legendární Toshiro Mifune vyřkl několik pro mě silných a hodnotných vět a Kobayashi zvládl na absolutně minimální základně a téměř výhradně prostřednictvím slov vystavět fascinující film. Jeden z mála soubojů, který vede Isaburo proti strážci hranice Tatewakimu, je v psychologické rovině rozhodnut dříve, než oba bojovníci tasí své katany, což považuji za ojedinělý a výtečný moment. Závěrečná scéna může být ocejchována slovy: hrdost, síla, čest, odhodlání nebo věrnost. A pak je tu také uznání, radost a poděkování, které vyslovuji já za to, že jsem možnost tak dobrý film vidět. (25.04.2008)