Oči války

Nejlepší (resp. nejpůsobivější) byla část z polní nemocnice s doktorem Branko Djuricem a pak, když se na scéně zjevil Christopher Lee. Colin Farell to uhrál na jedničku, o tom žádná, nicméně pro mě nebyl jeho výkon ničím absolutně výjimečným, prostě usoužená duše. Zato se mi moc líbily jak temperamentní Paz Vega, tak krásná Kelly Reilly, která doufám dostane víc příležitostí. Konec filmu se po emoční stránce celkem povedl, dost diváků to asi skolí. Děj mezi tím mě ale nijak zvlášť nezaujal, pořád se mi vracel pocit, že něco podobného jsem už viděla víc, než jednou. (11.09.2011)

Danis Tanovič má "vojenskú psychológiu" určite v krvi. Myslím si, že jeho filmy (ktoré sú vždy založené na nejakej tragickej udalosti) sú tak trochu projekciou vlastných prežitých tráum z vojnového konfliktu z čias bývalej Juhoslávie. Triage dokáže strhnúť od začiatku až po posledný trefný a pekný (alebo smutno-pravdivý) Platónov výrok, ktorý vlastne definuje a zhrňuje v jednej vete celý príbeh. Colin Farrell je nesmierne variabilný a presvedčivý herec a táto rola mu opäť maximálne sadla. Triage nie je možno tak pamätný ako No Man´s Land, ale jedná sa nesporne a silný psychologický film, s backroundom vhodným na zamyslenie sa... (03.04.2010)

Moc smutný, citlivě natočený film o posttraumatickém stresovém syndromu. Colin byl sice za takového chcípáčka, ale hrát umí a dokonce ukázal i něco navíc...☺To jsem musela poznamenat, no a co. Paz Vega kočka se srandovním přízvukem, slušelo jim to spolu. A pan studnice moudrosti Christopher Lee tomu zvedl level, jak tu bylo řečeno (Xmilden). Závěr jsem nečekala, bylo to překvapení. Kdyby snímek nebyl tolik depresívní, klidně ještě přihodím. Kolik významů může mít takový obyčejný proužek, žlutý nebo modrý. (28.03.2012)

Po Zemi nikoho jsem měl přehnaná očekávání, která se samozřejmě nemohla zcela naplnit. I tak ale Tanovič nenatočil vůbec zlý film, který vystavěl především na dobrém scénáři a skvělých výkonech herců. Nemůžu se sice ubránit dojmu, že to mohlo být kratší, ale i tak jsou Oči války slušně nadprůměrné drama. 80% (06.10.2016)

Ten příběh se opakuje se železnou pravidelností. Neznámý talentovaný tvůrce natočí s neznámými herci a minimem zázemí a kapitálu úspěšný festivalový snímek, který si získá přízeň publika i filmových publicistů a úspěšně si razí cestu po celém světě. Další film už natáčí s podporou silného producenta, hrají v něm mezinárodní hvězdy filmového plátna a ambice jsou cítit z každého kroku štábu i z každého záběru. Jenže i přes snahu a investice je výsledek často víc než rozpačitý. Danis Tanović zabodoval nejen u mě, ale v podstatě u všech se svým autorským snímkem Země nikoho, který byl skvělým komorním protiválečným dramatem a režisérovi tehdy stačili tři vojáci uzavření mezi frontovou linií a spoutaní vzájemnou nenávistí k tomu, aby vybudil maximální emoce. Tady se zjevně snaží o totéž, ale tak nějak to drhne a výsledek neodpovídá očekávání. Rozum by chtěl téma a snahu ocenit čtyřmi hvězdičkami, ale emocionální část mého já říká, že tři hvězdičky jsou tak akorát. Ano, pointa je silná a drsné scény z polního lazaretu v povstaleckém Kurdistánu jsou působivé, ale to je na stominutový snímek trochu málo. Celkový dojem: 60 %. (22.02.2014)