Odvážne srdce Ireny Sendler

Teď možná hodně (resp. těch pár z vás, co si tento komentář vůbec přečtou) rozlítím a nadzvednu, ale tento komorní Tv snímek o jedné Polce jménem Irena Sendler, která se rozhodla zachraňovat židovské děti před jistou smrtí (aniž by z toho měla osobní profit) a která na dlouhá léta upadla v zapomnění, je mi samotným pojetím a i následným zpracováním v mnoha ohledech bližší než Spielbergův Schindlerův seznam. Začíná to už rozdílností motivů hlavních hrdinů a končí u samotného zpracování, kdy (narozdíl od tohoto snímku) se Spielberg rozhodl převzít dějiny (historii osoby O. Schindler) do svých rukou a pozměnit ji ku obrazu svému a „pánů akademiků“, kdy z tvrdého (neúspěšného) obchodníka „vykouzlil“ lidumila. Tenhle snímek bude především silná káva pro všechny ženy (matky), neboť pouze ty se dokážou vtělit do pocitů zdejších „hrdinek“. Co může být ostatně pro ženu (matku) těžšího, než se vzdát (opustit) své dítě?! Tady se nehraje na efekt, oscary, (to se ostatně od Tv filmu ani nedá očekávat) a pravdou zůstává, že snímek mohl být rozhodně SYROVĚJŠÍ (KRUTĚJŠÍ). Koneckonců i skutečná realita taková byla, nicméně je potřeba jedním dechem dodat, že nedojde ani na žádné podbízivé prvoplánové scény, což je příjemným zjištěním. The Courageous heart of Irena Sendler je „pouze“ komorní (volně plynoucí snímek) (pře)vyprávějící jeden „obyčejný“ příběh ženy jménem I. Sendler, která se rozhodla pro „takovou maličkost a samozřejmost“ a to sice riskovat svůj život pro záchranu „budoucí generace“ (dětí). Tento snímek, to je především civilní A. Paquin, volně plynoucí režie, nevtíravá kamera a citlivý hudební doprovod Jana A.P. Kaczmareka. Síla tohoto snímku nespočívá v konkrétních scénách (jednotlivostech), které by se vám vryly hluboko do paměti a které budou přepisovat filmové anály (popř. se promítat na studentských seminářích), ale CELKU jako takového. Pokud tedy nebudete očekávat megalomanskou podívanou s brutálními scénami masakrů příslušníky SS, (popř. prvoplánovými scénami útočící na divákovi city), ale „obyčejně“ (věcně) podaný (převyprávěný) příběh jedné smutné události, nebudete zklamáni. JÁ tedy nebyl. (12.10.2011)

Kazdy jeden clovek, ktory zachrani ludsky zivot alebo sa o to len pokusi si zasluzi uznanie, nasu plnu pozornost a volu sa im priblizit co len najblizsie ako je mozne, aby sme videli, ako vyzera pravy hrdina. Znie to pateticky, ale to, co mnohi dokazali pocas 2.svetovej vojny, to co riskovali, aby nezistne pomohli cudzim ludom je nieco neuveritelne a preto som rada, ze sa neustale tocia filmy, ktore nam zverstva Holokaustu a Hitler propagandy budu stale pripominat. Vynikajuca hudba, vynikajuca kamera, atmosfera, obcas som sa normalne pozrela, ci nemam na nohach blato z Varsavskeho ghetta, pretoze tak autenticky to na mna posobilo. Anna Paqin bola vyborna a nominaciu si urcite zasluzila. Po Gifted Hands dalsi vyborny televizny kusok. (24.01.2010)

,,JEDNO DÍTĚ NESTAČÍ !!!“....... /// Samozřejmě že se nejedná o povzdech rodičů(?) spoléhající na sociální dávky, ale Ireny Sandler, statečné sociální pracovnice s velkým srdcem, která byla odhodlána bojovat za záchranu dětí vypadajících jako obrázek, (ale kteří měli do árijců daleko) až do konce. Film stojí na solidních základech skutečnýho příběhu. Děti pochodující na deportaci nebo okamžiky jejich loučení s matkami (či otci), zákonitě vzbuzují nechutný pocity. Ale není zase tak emotivní – prostě ,,normální“ televizní zpracování. A TOLIK SE JICH NEPODAŘILO ZACHRÁNIT. Anna Paquin pro mě (asi nafurt) zůstane Sookie a Poláci by měli mluvit polsky. Podobně zpracovanej Nedodrženej slib se mi líbil (kapku) víc. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Ještě mi nikdo nevysvětlil, kam zmizeli židi z Lodže. 2.) Nevím, kdo je to překonvertovanej žid. 3.) Dozvím se, proč Irena potřebovala (po výslechu) ortopeda. 4.) Thx za titule ,,larelay“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (06.10.2011)

Na televizní film slušná výprava, dobré rižské exteriéry, celkově kvalitní filmařina a určitě jeden z těch povedenějších filmů o šoa, i když působivosti třeba takového Pianisty nedosahuje. Může za to hlavně přemíra polopatismů a šablonovitých "dojemných" scén. Ty polopatismy bych ještě toleroval, jakožto užitečnou berlu pro diváka problematiky neznalého. Ale namísto srdceryvnosti a patosu bych uvítal víc faktografické konkrétnosti, která by děj učinila realističtějším, tedy i působivějším. Aspoň tedy já jsem bohužel zůstal jen na povrchu. No a když už byl děj situovaný do Varšavy, rád bych aspoň v ulicích viděl polské nápisy, a ne třeba zhůvěřilosti jako "BAKERY", což mě fakt znechutilo. (14.11.2021)

Vzhľadom na silnú tému som čakal väčší filmový zážitok. Nevadila mi ani tak tá televízna vizáž ako skôr obsahová stránka a podanie témy divákovi. Príliš mdlé, ploché a dramaticky nezáživné. Anna Paquin sa snažila čo mohla a celkový dojem aj trochu napravila, ale aj tak to nebolo ono. Chcelo to viac sa povenovať dôležitým postavám a ísť do väčšej hĺbky udalostí okolo nich. Priemer. 60/100 (17.04.2017)