Noc lovca

Desivý Robert Mitchum je brilantný, ešte som ho v podobnej pozícii nevidel. Moje hodnotenie znižujú neustálé monológy, myslím, že divák je natoľko chápavý, že ich nepotreboval. Napokon aj chyby, ktoré v jednom zábere ukážu tieň na stene a vzápätí príde scéna s kazatelom ako stojí 20 metrov od okna s polmetrovým tieňom pred sebou. (10.06.2010)

Zůstává otázkou, zda je Robert Mitchum vážně tak perfektním hercem, nebo je jen na rozdíl od většiny zúčastněných hercem alespoň dobrým. S výjimkou miloučké a uvěřitelné Sally Jane Bruce v roli Pearl mi totiž ostatní klíčové charaktery pily krev svým hloupým chováním a jejich představitelé toporným vyjadřováním veškerých emocí, což nejpalčivěji platí o mladém představiteli hlavního hrdiny Johna, Billym Chapinovi. Každý jeho úlek či úleva jsou nepochopitelným utrpením. I s lepším castingem by ale příběh nezdolného vlka v rouše beránčím nebyl ničím jiným, než unavenou báchorkou, prostoupenou náhodně se zjevujícími kladnými či polepšenými postavami a přespříliš nasládlým bohabojným poselstvím. (11.03.2017)

Zase jedna klasika, která je dle mého klasikou nezaslouženě. Přestože námět zní zajímavě a dovedl bych si jej představit jako hodně drastický film, Laughtonův film mi přišel spíše mdlý a místy dokonce i nechtěně směšný. V mnoha záběrech je příliš cítit ateliér a místy jsou to ty proslulé Potěmkinovy vesnice, kdy je přímo cítit, že domy na břehu řeky jsou jen kulisy pouze s čelní stěnou, navíc ještě dost tenkou. Před kamerou defiluje půlka zoo, chudáci zvířata působí dost zpitomněle. A "nejúchvatnější padouch filmové historie"? Dokud hraje temná hudba a obrovský temný stín zakrývá půlku obrazu, tak docela působí. Na odporné chování k dětem i manželce jsme (bohužel!) z plátna i ze skutečnosti až moc zvyklí... a závěrečný duet se starší dámou, kdy Powell pouze mumlá tam, kde dáma zpívá o Ježíši, mě opravdu rozesmál. Výhrad by bylo daleko víc, leckteré by se daly shrnout ve větě "Powell je prostě magor a idiot a neuvědomuje si důsledky svých činů", ale už se mi to nechce vypisovat. Zkrátka zklamání. (23.11.2009)

Inu, svět je plný hlupáků a baba z cukrárny hrůzným předobrazem mediální masáže... na druhou stranu, šmrncovní vrahounek Roberta Mitchuma zmíněnou hloupost částečně omlouvá. I přesto, že pouze u něj můžeme hovořit o slušném hereckém výkonu a v jistých místech minimálně nadzvednout obočí nad nechtěným groteskním zvrhnutím (takový Sám doma v padesátých), je třeba říct, že noirové kouzlo tady víc, než funguje a říční putování v magických obrazech přírody (ano, včetně nastrčených zajíčků:-)), s tesknými zpěvy, umně navozujícími těžkou noční melancholii, mě skoro až okouzlilo... Viděno v rámci Season Challenge Tour, týden s filmem noir 40. a 50. let. (14.10.2015)

Pro mě celkem těžko hodnotitelná věc - rok 1955 za prvé, pak ten styl vyprávění zadruhé, což jsem snad ještě v žádném jiném filmu neviděl, nepamatuji si. Vidět to jako dítě v té době, tak na to dosmrti nezapomenu a ksicht Roberta Mitchuma nechci už v životě vidět. Z pohledu mého jako teď je to film, který mě rozhodně zaujal, asi ho uvidím minimálně ještě jednou a názor budu mít trošku rozsáhlejší a jasnější. Když o tom tak přemýšlím, tak se na to vlastně ani netěším a možná ho podruhé ani neuvidím, protože mě ve své druhé půlce dost nudil. Ale něco na tom je, rozhodně pak úchvatné záběry v druhé půli.. pro me strašně špatně stravitelný film, který zatím schválně nechám bez číselnýho hodnocení. (25.07.2020)