Noc lovca

Nu, člověk by neměl podléhat kultu. Tenhle film trpí neuvěřitelnou nevyvážeností. Snaží se být rozverný (asi jako děti) i dramatický (jako dospělí a jejich problémy, které dětem unikají, ale musí je žít). Dvě roviny, které se zcela potírají. Noir to není ani náhodou. Být to čistokrevný thriller, jistý potenciál to má. Být to komedie, jak z některých scén čiší, muselo by se to postavit celé komplet jinak. Mitchum je tady špatný, protože nemá co hrát. Jeho postava je sice zajímavá, ale pojetí zkrátka hodně přehnané, a nikdo netuší proč. Některé scény jsou výborně nasvíceny i nasnímány, jindy člověk jen žasne nad naivní zjednodušenou technikou. Škoda, že panu režisérovi někdo jeho nápad nerozmluvil a nedonutil ho natočit buď jedno, nebo druhé, tedy buď čistokrevný thriller ve stylu Hitchcocka, nebo z dětského pohledu pojaté drama sklouzávající do komedie. Možná takto svět dospělých vidí děti, okolo kterých se film stále motá a odkazuje na jejich nevinnost a stálost, jako svět plný bláznivých dospělých, kteří dělají divné věci. Ale tady to prostě nikde nefunguje, napětí se nedostavuje, postavy mne štvou, hudba vytáčí. (25.03.2014)

Film noir zvolna se měnící v pohádku? Může to fungovat? Robert Mitchum je tak slizký a arogantní padouch, že ho nemůžete nenávidět a milovat zároveň. Je to postava hraná s velikým nadhledem, baví i děsí zároveň. Vizuální stránka je tak vybroušná, že si teď fakt nevzpomenu, který černobílý film se mi obrazově líbil víc. Bude to chtít víc zhlédnutí, ale už teď nemůžu dát méně než pět hvězdiček... (30.01.2006)

Zase jedna klasika, která je dle mého klasikou nezaslouženě. Přestože námět zní zajímavě a dovedl bych si jej představit jako hodně drastický film, Laughtonův film mi přišel spíše mdlý a místy dokonce i nechtěně směšný. V mnoha záběrech je příliš cítit ateliér a místy jsou to ty proslulé Potěmkinovy vesnice, kdy je přímo cítit, že domy na břehu řeky jsou jen kulisy pouze s čelní stěnou, navíc ještě dost tenkou. Před kamerou defiluje půlka zoo, chudáci zvířata působí dost zpitomněle. A "nejúchvatnější padouch filmové historie"? Dokud hraje temná hudba a obrovský temný stín zakrývá půlku obrazu, tak docela působí. Na odporné chování k dětem i manželce jsme (bohužel!) z plátna i ze skutečnosti až moc zvyklí... a závěrečný duet se starší dámou, kdy Powell pouze mumlá tam, kde dáma zpívá o Ježíši, mě opravdu rozesmál. Výhrad by bylo daleko víc, leckteré by se daly shrnout ve větě "Powell je prostě magor a idiot a neuvědomuje si důsledky svých činů", ale už se mi to nechce vypisovat. Zkrátka zklamání. (23.11.2009)

Protože jsem právě film zhlédla a protože je tady zatím jen jeden komentář a to Limy, pokusím se pospojovat svoji reakci na něj i na samotný film. Černobílá mě přitahuje, Robert Mitchum je v roli ďábla v rouše beránčím skvělý, příběh podmanivý, ale pocit, že film funguje ve dvou půlkách jsem neměla, i když model LOVE and HATE se nabízí, zlo a dobro tu vnímám jako součást celku, kontinuálního a kompaktního celku. Přesto, že se dětem prchajícím před zlem podaří doplout do dobra, tak jako thriller, který se přehoupne v pohádku (a budoucnost "jako v pohádce" jim přeju), to nevidím. Jeho kultovnost, i když se přiznám, že jsem film neznala, mu ale rozhodně věřím. (03.12.2005)

Nesuď nebo budeš také souzen. Řeknu vám, takhle originální žánrovku jsem z producke klasického Hollywoodu vážně nečekal. Film jsem si našel v žebříčku nejlepších amerických filmů noir, ale osobně by mě nepřekvapilo, kdyby se Lovcova noc objevila také v pomyslném seznamu nejzajímavějších poválečných filmů pro děti a mládež. Jediný samostatný režijní počin významného herce kolísá na pomezí krimi thrilleru o surovém zločinci a dobrodružné pohádky o dvou statečných dětech a jedné hodné stařence... a překvapivě mu ta temná stylizace velice sluší. Základní pohádkový vzorec věčného boje dobra proti zlu tvůrci přesouvají do specifického moderního prostředí amerického venkova, ale současně ho nechávají provázet přítomností lesní zvěře, pěknými písňovými vložkami a vyladěnými poetickými záběry černobílé kamery (ten během zločincovy projížďky na koni snímané z dálky je ozvlášť podmanivý, stejně jako třeba záběr na pěvecký duet přes okno). Ono skoro všechno zde ve společnosti dětských hrdinů působí nádherně poeticky, ještě i ten pohled na mrtvolu pod vodou. Robert Mitchum je úžasným rafinovaným padouchem, který se proměňuje ze zdánlivě laskavého reverenda s kouzelným pohledem na chladnokrevnou bestii. Celkově jsem z objevu tohoto filmového skvostu nadšen natolik, že dokážu přehlížet i tu tradičně přehrávající Wintersovou v první půli. 90% (21.01.2021)