Reklama

Reklama

Určitě jste o něm četli v bulváru. Hollywoodské zlatíčko Johnny (Stephen Dorff) bydlí v proslulém hollywoodském hotelu Chateau Marmont. Jeho okolí brázdí v nadupaném Ferrari, a když je zrovna doma, bývá tam s ním dostatek krásných dívek nebo uklidňujících prášků, které mu pomáhají tenhle sladký život zvládnout. Z ničeho nic se jednoho dne přede dveřmi jeho apartmá objeví jedenáctiletá dcera Cleo (Elle Fanning), jediný úspěch jeho jinak velmi nevydařeného manželství. Jejich setkání donutí Johnnyho, aby se ohlédl za svým dosavadním životem a upřímně si odpověděl na otázku, ke které dříve či později dospěje každý. Nešel jsem náhodou po špatné životní cestě? (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer

Recenzie (290)

D.Moore 

všetky recenzie používateľa

Přemýšlím, který z nových (tj. v posledních pár letech natočených) a takzvaných obyčejných filmů na mě zapůsobil tak, jako Odnikud nikam. Ať pátrám, jak pátrám, pořád ne a ne najít snímek, který by byl zdánlivě tak všední a nezajímavý, ale přitom i tak nesmírně pravdivý, hluboký a všeříkající. V Odnikud nikam se moc nemluví, ale řekne se toho víc než dost. Stačí jeden pohled Stephena Dorffa a každému je jasné, co se mu právě honí hlavou. Film nás od samého začátku vtahuje do jeho světa, střídá chvíle „slávy“ i chvíle její odvrácené strany, a když už tak nějak víme, co je tenhle úspěšný herec zač, nastoupí na scénu jeho dcerka (vynikající Elle Fanning). Nevím, čím to bylo, ale přál jsem si, aby s ní mluvil co nejvíce, byl jsem rád za každý náznak toho, že k té malé dívce něco cítí, a po každém třeba jen s trochou zájmu prohozeném slovu jsem si trochu vydechl. A když si hlavní hrdina konečně přiznal (ve dvou jednoduchých větách, ale o to drsněji), co je zač, ulevilo se mi naprosto. Sofia Coppolla má zkrátka neobyčejně šťastnou ruku při výběru témat, s nimiž si navíc dokáže absolutně skvěle poradit... A moment, to mě přivádí k odpovědi na úvodní otázku – poslední takhle na mě působící film se nejspíš jmenoval Ztraceno v překladu. ()

Boogeyman 

všetky recenzie používateľa

Film je pomalejší než můj internet v mobilu, ale na rozdíl od něj je zde čekání na to až se něco stane neskutečně zajímavé. Paní režisérka opět dokazuje, že ví naprosto přesně co dělat roztěkaným obecenestvem. Já obecně nemusím podobně zdlouhavé snímky, ale tohle jsem hltal takovým způsobem, že bych mi bylo líto když se objevily titulky. Atmosféra kolem znuděného hlavního hrdiny snad nemohla být podána lépe. A Stephen Dorff konečně zase v poctivé a důstojné roli. ()

Reklama

Matty 

všetky recenzie používateľa

Odnikud někam je třeba prožít – i za tu cenu, že se místy budete nudit. Zároveň si musíte najít důvod, proč nějaký film prožívat zrovna s postavou jako je Johnny Marco. Myslím, že jsem na ten důvod přišel přibližně deset vteřin před koncem. Jistý si ale nejsem. 75% Zajímavé komentáře: Radek99, ScarPoul, gejzuško ()

Gary 

všetky recenzie používateľa

Líbila se mi Marie Antoinetta, líbilo se mi Ztraceno v překladu, líbila se mi i Smrt panen, ale Odnikud někam (český název tentokrát předčí ten anglický) je pro mě už příliš prázdné, příliš pomalé a příliš herecky nezajímavé. Stephen Dorff neumí tak báječně hrát hledění do prázdna jako Bill Murray. Stephen Dorff prostě sedí a jsou na něm okatě znát pokyny: "Stephene, napiješ se, podíváš se doleva, položíš pivo, potáhneš z cigarety a pak se zvedneš a odcházíš do pravé kantny." Slovy normalizačního dramaturga: "Film o problémech buržoazní společnosti." ODNIKUD NIKAM. P.S.: Viděl jsem film s dabingem, což důrazně nedoporučuji, protože se Bontonu povedlo něco tak hlasově spektakulárního, že znudění "vzdychači" z dabingového studia italského soft porna do toho dávají mnohem víc energie. ()

Wysch 

všetky recenzie používateľa

Neskutečně zajímavej snímek, kterej je sice prázdnej, protože je o prázdnotě (uvnitř sama sebe) a nemá doslovnej konec (má vůbec nějakej?), ale za to je až po krk nabytej filmově krásnou řečí, krystalickýma emocema a příjemně komorní atmosférou. Co na tom, že tenhle film je potřeba brát úplně jinak, než řadu americkejch filmů, že je třeba k němu přistoupit spíš jako k nezávislýmu evropskýmu počinu, že se budeš chvílema dost nudit, protože Coppolka si dělá s divákem co chce a řada scén (hlavně z úvodu) je zbytečnejch nebo zbytečně dlouhejch. Tenhle film je krásnej svojí filmovou řečí, která nepotřebuje hordy a kvanta dialogů a vůbec nepotřebuje vysvětlovat všechno, co se vysvětlit dá. Tenhle film je krásnej, protože se krásným stává asi ve chvíli, kdy Johnny otočí klíčkama v zapalování a nechá svoje ferrari stát uprostřed oranžovejch polí. Tenhle film je nádhernej svojí poetičností a atmosférou a naprosto odlišným přístupem, kterej vyžaduje asi jinýho diváka. Rozdíl bude asi v tom, že tohle je moje první setkání s Coppolkou, a tak nemůžu posuzovat, co všechno už divákovi řekla v předchozích filmech. A je to krásný herecký setkání s Dorffem, kterýho mám pořád v paměti jako toho hezounka z Bladea. A setkání jsou o to hezčí, že mi vydrží zatraceně dlouho. Tenhle film se totiž dá prožít znovu, ale pouze za předpokladu, že si ho prožiješ už na prvním rande. Nepříjemně příjemný a lezavý film! [DVD] ()

Galéria (58)

Zaujímavosti (12)

  • Mnoho dialogů bylo improvizací herců. Zejména pak repliky Sammyho (Chris Pontius) směřované ke Clee (Elle Fanning). Jejich cílem bylo vyvolat u mladé herečky skutečné překvapení. Pontius byl pak do své role obrazen právě kvůli schopnosti improvizovat. (oje)
  • Film získal "Zlatého Lva" na 67. Benátském mezinárodním festivalu v září roku 2010. (Dines)
  • Počas večernej "siesty" na gauči si hlavný protagonista Johnny (Stephen Dorff) zapáli a popíja pivo, pričom sa mu skoro minútu v striedavých intervaloch nad hlavou objavuje "boom" mikrofón. Záhadou ostáva, či to bol zámer, alebo chyba réžie. (EvAnSiT)

Reklama

Reklama