City Island

Kupodivu docela příjemná indie situačka, která sice má, jak píše Subjektiv, naprosto jasně nalinkovaný konec, ale dostává se k němu poměrně příjemnou cestou a ještě příjemnějším vyvrcholením. Vezmětě si poměrně typickou rodinu se spousto vzájemných tajemství a hoďte do ní nového člověka, který postupně většinu těch kostlivců najde... Navíc, Andy Garcia je parádní takže City Insland minimálně hodně příjemná oddechovka. You asked me about my worst secret. My most personal secret. The secret of all my secrets. But first, I'am Vince Rizzo (01.06.2010)

Truth is stranger than family. Perfektně rozehraná rodiná krize, které postupně spěje k jistému konci. Všichni lžou, ale nakonec budou muset stejně s pravdou ven. Všemu tomujně vede Andy Garcia, který si to po pacinovsku suveréně krácí celým filmem. Taková scéna na castingu, to bylo něco. Celkově je City Island příjemná maličká komedie, kterou zajisté nepohrdne žádný filmový fanda. Pohlazení po duši. "I´m Vince Rizzo..." (04.09.2010)

Další americká nezávislárna, další neotřelý příběh a další dysfunkční rodina. Nezávislé filmy já hodně rád, musejí mě však nějak zaujmout a to se City Islandu podařilo tak napůl. Vynikající Andy Garcia v roli dozorce, vedoucí dvojí život (skrytý herecký talent) a také v roli neschopného manžela, jehož manželka a dcera berou společnou domácnost lhostejně, jako nutné zlo. Každý ze zúčastněných přede všemi něco tají a samozřejmě to nemůže dopadnout jinak, než postupným vycházením pravdy najevo. Což o to, zůsob, jakým se věci pomalu vyjasňují a odhalují je podán příjemně a přirozeně, ale přesto celý film působí, jakoby nic neplynulo nikam. Vše se odehrává jen proto, aby se v závěru všichni dozvěděli, co se dozvědět mají. Formou ani hereckým obsazením nelze film za nic odstřelit, ale divácký zážitek byl od začátku zaseknut někde v půli cesty a ne a ne se pohnout jakýmkoliv směrem. (22.11.2010)

Od City Island jsem absolutně nic nečekal, spíš jsem chtěl zhlídnout slušně hodnocený film s Emily Mortimer, ale po sto minutách před obrazovkou jsem odcházel se spoustou příjemných pocitů blízkých nadšení a jakýmsi naplněním. Někdo tu píše, že od začátku věděl, jak to dopadne, a já nemůžu nesouhlasit. Jenže výjimečnost City Island tkví právě v jednoduchosti námětu, propojení všech postav v přehledném příběhu a preciznost vytváření jednotlivých scén i jejich návaznost, která vrcholí přesně po vzoru antických žánrových předloh. A proto je třeba hned vzápětí uvést, že nejde o komedii střeštěného typu, na kterou jsou dnes všichni zvyklí. Naopak, povětšinu filmu se tak pousmíváte a jen párkrát se opravdu zasmějete. Jde totiž zároveň o povedené drama s odkazem k vzájemné důvěře, rodině a spoustě dalších. Emily Mortimer pak celým tím příběhem provází jak víla s kouzelnou hůlkou, protože vždy je třeba pošťouchnout, nějaký nový impuls, aby se daly věci do pohybu. Málokdy se mi navíc stane, že mě baví opravdu všechny postavy na plátně, proto možná časem hodnocení ještě zvednu. (85 %) (21.10.2012)

Tragikomedie s jednoduchou, avšak funkční zápletkou. Místy docela úsměvná, ale především příjemná a pohodová. Na druhou stranu, celkem dost záleží na tom, kdo je zrovna na scéně. Pasáže s dvojicí Garcia-Mortimer byly výborné, stejně tak sólová vystoupení prvního jmenovaného (casting!), společné rodinné scény však postrádají tu správnou šťávu (stolování + poněkud nezvládnutá „řecká tragédie“). Co se týče předvídatelnosti, nelze od filmu čekat nic překvapivého, ale (ne) vyvinutí jedné linie příběhu jsem přesto nečekal. Celkově mi to vychází na slabší, ale přesto ještě 4*. (01.01.2015)