Wall Street: Peniaze nikdy nespia

Škoda, že Stone nevydržel v kursu nastaveném první hodinou filmu. Pak bych mu napálil plný hodnocení a s radostí. Bohužel si neodpustil ke zbytku se nehodící cukrkandlovej závěr, kterej notně shazuje předchozí dosti poučnou exkurzi do makléřského světa (nehledě na to, že postava Carey Mulligan mě dost kakala, její myšlení pro mě bylo daleko nesrozumitelnější než finanční operace). stejně tak pasáže s jadernou fůzí v současné době spadají trochu do světa SF. Ale budiž. I tak je Wall Street: Money Never Sleeps parádní režisérský kousek plný výborných a přehledně podaných postřehů do finančního světa a praktik fungování burzovních spekulací. Prolínání křivky hodnot cenných papírů s panoramatem Wall streetu, rozdělování obrazu na několik částí (včetně stylového telefonního hovoru během jízdy autem) a spousta dalších režijních vychytávek dokazují, že Stone ještě neřekl poslední slovo. Samotné postřehy z finančního světa zvláště v první části takřka vyrovnávají nejlepší kousky Birda a Fortuna na toto téma, viz tu a tady, zejména jasný poukaz na to, že dluhy zase přešly prostřednictvím státního příspěvku na poplatníka, zatímco banky se zbaví bezcenných finančních produktů a jedeme dále močálem černým kolem bílých skal. Nedá mi to, abych se v téhle souvislosti nepozastavil nad pár poznámkami komsomolců volného trhu, kteří zjevně neví, která bije, když se řekně hedgeový fond nebo short selling a svou představu o dokonalém systému zvaném kapitalismus odvozují z modelu "zisk proudí z kvalitní výroby levnější než konkurence". Škoda že není rok 1850. (11.11.2010)

Tentokrát je návštěva Wall Street pro běžného diváka přeci jen srozumitelnější. Odbornými výzazy se sice nešetří, ale v souvislosti s ekonomickou krizí nejde o tak velký problém, který se mi chvílemi příčil u jedničky. Znovu tomu nechybí pořádný spád, rekapitulující Gordon Gekko se definitivně zapisuje mezi nejvýraznější postavy filmové historie a metafora s bublinou se jistě stane velmi oblíbenou. Stone to navíc stylově uzavřel stejnou skladbou jako v předchozím díle. (25.06.2011)

Od Stona bych čekal trochu agresivnější scénář, ale většina věcí se i tak dá docela dobře vstřebat. Méně Shii LaBeoufa by bylo záhodno, více Douglase rovněž. Milostná osa nevadí a výtečně zapadá do konceptu filmu. Dělat celý snímek pouze o imaginární bublině by nebylo zrovna dvakrát hodnotné. Výtečná kamera a vůbec pocta moderní době. Úplně jiné nežli první díl. Ale však taky dvacet let je dlouhá pomlka. (09.10.2010)

Stone to v rámci možností zvládnul celkem slušně, ale jelikož tomu v zásadě chybí nějaká zajímavější zápletka a prostředí Wall Street ani samo o sobě neni zrovna nejzábavnější téma o kterým bych chtěl přemýšlet, tak to ve výsledku neni nic co by ohromilo, navíc to je celý krapet průhledný, ale i tak to je dobrej film, Shia je sice takovej cucák a moc se tam nehodí, ale když odhlídnu od toho jak vypadá, tak to zvládá v pohodě a Dougles je už osvědčenej. (01.11.2010)

Samozřejmě to, co na diváky fungovalo při uvedení prvního Wall Street, nemohlo uspět i dnes. A tak se tvůrci potýkají s berličkami a klišé s názvem Romantika. Ta jediná tak trochu příběhu ubližuje (ale při pohledu na Carey Mulligan musím jedno oko přimhouřit, takovou ženušku bych taky bral). Obsazení se ukazuje v celé své kráse a já nemohl najít jediné kolečko, které by se byť jen na okamžik zadrhlo, cameo Charlie Sheena více než potěšilo. Pokračování mě bavilo stejně, jako první díl, a to se nestává často. Určitě k tomu přispěla (krom herectva) výborná kamera a dobře se poslouchající soundtrack. Já byl spokojen. (13.01.2011)