8 1/2

Vyprávěl vám někdy někdo svůj sen, který mu přišel nekonečně zajímavý a krásný, ale vy jste u jeho povídání s každým jeho slovem stále více a více usínali? Přesně takhle jsem se cítil já, když mi Federico vyprávěl o Marcellovi a Claudii a Anouk a Barbaře..., a tak jsem se raději vznesl, ve svých snech sám, vstříc své vlastní fantazii. (30.08.2007)

Musím se opakovat, a za nejvýstižnější, prohlásit repliku "Já vím, o čem chceš vyprávět. O zmatku v nitru člověka. Ale musíš to říct jasně, aby tomu lidi rozuměli.“ Hodinu jsem totiž zvládal tenhle artový guláš sledovat a jakš takš si ho uvnitř sebe uspořádávat. Jenže v hodině druhé jsem se přistihl, že už pouze tupě koukám a vnitřní smysl Felliniho "filmu ve filmu" je někde v háji a rozhodně ne v mé hlavě. Zajímavý a stylový film, který je snad ale téměř nemožné zvládnout myšlenkově v plném rozsahu. A musím se ještě pozastavit nad špageťáckými postsynchrony. Z těch se mi chtělo zvracet od začátku do konce a je mi velkou záhadou, že celému filmovému světu nevadí tak laciná a odflinknutá práce, kdy máte pocit, že byste to sami s vymšleným italským přízvukem nadabovali líp. 8 a 1/2? Ne, raději Synecdochu. 4/10 (30.09.2014)

Ve světě Federica Felliniho mají ženy tlustě namalované obočí, muži kouří jako osm Johnů Constantinů v jednom (měli jsme tě rádi ozónová díro...) a děti pro změnu nosí kuželovité čapky, aby mohli svým vnoučatům vyprávět o opravdové potupnosti až na půdu. Je to svět, kterému rozumí jen hrstka lidí (ti co umějí vypočítat jak dlouho poletí míček ve vakuu...), ti ostatní, co vědí, že gravitace je něco, co nelze přechytračit, mají zase z tohoto světa nutkání sebedestrukce. Za 145 minut se dá stihnou hodně věcí (posekat trávu, přečíst kratší knížku a nebo popřemýšlet o tom, proč Paris Hilton nenosí kalhotky), ale v tomto případě jsou 2 hodiny nevýslovným utrpením. 20 minut nuda- 10 scénka hodná zapamatování- 20 nuda a vlastně pak až do úplného konce. Ručička na hodinách se vám směje, že jste Fellinimu už zase skočili na špek a že zase trpíte. Pak ovšem příjde na řadu konec filmu a vy si postupně uvědomujete, že jste viděli horší filmy, že ten chlap, co měl perfektní sluneční brýle, byl docela "cool" a taky fakt, že v 8 1/2 byla nádherná přehlídka interiérových in-vychytávek. Až uvidím v Levných knihách jméno Fellini, budu se dlouho rozvažovat. Teď si ale musím dát na čelo obklad, už dlouho se mi nestalo aby mi film zapříčinil migrénu..... 50% (19.08.2008)

V roku 1963 by už Fellini mohol natočiť asi čokoľvek, sláva bola dávno zabezpečená aj posmrtne. A presne taký mi príde tento snímok, také čokoľvek. Ja viem, že správna rozumbrada a artová duša bude ospevovať, to čo je ospevovať nutné. Lebo ak natočíš blbosť, môžeš stále povedať, ale veď takúto blbosť, pardon umenie, natočil aj Fellini a ja sa len inšpirujem. A tak sme v začarovanom kruhu, je to také perpetuum mobile na umenie. Nehodnotím film ako úplnú hlúposť, ale že to nudí, že je to zlepenec nudných dialógov a že z tej slávnej Claudie sa tu dočkáme len osem minút, to nepopieram, že je sklamaním. Samozrejme tomu pravému pôžit-károvi na konci vypadla od úžasu slina a nebolo to z tej Claudie, ale domnievam sa, že väčšina divákov, čo proste chce vidieť aspoň priemerný film, to do konca ani nedá. (24.04.2024)

Vo filmografii Federica Felliniho je jasne patrné, že mal rád ženy. Či už ako zosobnenie imperatívnej sily, alebo sexuálnej túžby. V tomto prípade nešetril. Najkrajšie herečky tej doby ( ale kde je Sophia ? ) sa zúčastnili výletu do jeho režijných fantázií, ktoré ale zrejme dávali zmysel len jemu. Prečo ináč označiť tento remeselne zdatný film za nudný blábol? (05.09.2017)