Annie Hall

Tento film je první, který jsem viděl od Woodyho Allena a musím říct, že jsem se po celou dobře bavil. I když Woodyho humor nemusí sednout každému (ale to nepíšu nic nového). Film nám vypovídá o lidských vztazích a o běžných věcech, které se mohou stát naprosto každému. Filmu dominují skvělé herecké výkony ústřední dvojice Diany Keaton, která za svůj výkon obdržela Oscara a Woodyho Allena, který získal jen nominaci, ale vyhrál v kategorii režie, scénář a nejlepší film. Opravdu to byl skvělý zážitek, ale dávám pro někoho jen čtyři hvězdičky. (25.09.2007)

Film jsem hodnotila 1.12.2015, kdy jsem si s Woody Allenem ještě moc nerozuměla. Od té doby došlo k výzarnému posunu, jeho filmy vyhledávám a většinou se u nich výborně bavím. Tak jsem si znovu pustila Annie Hall, co to se mnou udělá s odstupem času. Musím říct, že mám raději jiné filmy, které mě oslovily, Annie Hall zůstává pro mě vzdálená, příliš chaotická, sice prošpikovaná dobrými hláškami, které Woody opravdu umí, ale jako celkem na mě film nefunguje. (26.08.2018)

Woody Allen je největší neuritk, jakého znám! Hodně se v něm poznávám a tak jsem se rozhodl prozkoumat jeho režisérkou karieru a ty nejlepší kousky vidět. Moje putování pokřačuje u Annie Hall, což je snad jeho nejlepší dílo?! No, uvídím, ale určitě jsem s ním spokojen. Jeho herecké proporce nejsou největší, ale tady to dobře udýchal a ve finiši skoroval! Diane Keaton, jaká to mladice tady ještě. Taky zářila jako hvězda na nebi. Prostě a jednoduše, inteligentní a romantická komedie o jednou "divném" páru. Doporučuji všem! (07.05.2008)

Při sledování filmu Annie Hallová jsem konečně i já pochopila, že Woody Allen je génius humoru - a to humoru v jeho nejvyšší osvobozující funkci, ve které dokáže změnit tragickou situaci v komickou a kdy vás nutí se smát, abyste nemuseli plakat. Smutek nad obtížností překonávání samoty a složitostí vzájemného dorozumění je hýřivě převálcován sérií nápaditých "gagů" = netradičních filmových postupů. Woody Allen nás marnotratně zaplavuje množstvím svých nápadů, v rámci nichž neustále porušuje zavedená pravidla filmového vyprávění. Hlavní hrdina filmu komunikuje nejen s chodci na ulici a osobnostmi, které doslova vtahuje na plátno, ale i se samotnými diváky. Allen nás nechává nehlédnout i do myšlenek svých hrdinů. Také dovolí Dianě Keatonové (alias Annie Hallové) vystoupit ze svého těla a Alvy Singerovi (ztvárněnému jím samotným) vrátit se do školní třídy a vést se spolužáky freudovský dialog. (Neruší ani to, že mnohé z těchto "gagů" byly ještě mnohokrát ve filmech využity a citovány, a to i samým Woody Allenem.) Absorudita těchto situací je vyvážena všedností až banálností samotného příběhu. "Proč nám to nevyšlo?", ptá se Woody Allen a s ním i divák. "Proč naše láska neobstála ve zkoušce časem? A měla vůbec někdy šanci?" (25.05.2004)

Neobyčejný film o obyčejných věcech. Ale že bych z něj byl nějak odvařenej, to se říct nedá. I když se odprostím od mírných osobních antipatií k osobě Allena, přijde mi, že se ten film snaží tvářit hrozně objevně a chytře, přičemž je úplně obyčejně ne-hloupý. Jasně, napsat a natočit film o tradičních, neobjevných věcech tak, aby v tom nemála lidí vidělo mňamku pro intelektuální elitu, musí bejt docela práce... Ale Annie Hall prostě klame tělem (formou), je uměle zajímavá a mně je to nepříjemné. (23.09.2009)