Annie Hall

"Nekydajte na mastrubáciu. Je to sex s niekým koho mám rád..." Tento výrok u mňa predbehol Allenov film o pekných pár rokov, ale na Allenovu obranu treba dodať, že ich je tu podstatne viac. Je typicky ukecaný ako všetky Woodyho filmy, má zopár dobrých nápadov, i zaujímavý kontakt s divákom. Štedré hodnotenie a letmo prečítaný obsah ma utvrdili v tom, že toto bude super. Pozrel som, aj som sa usmial, ale nijako zvlášť som sa nebavil, čo je u Woodyho nezvyk. Nemám problém s jeho filmami, väčšine som dal štyri hviezdy, ale od Annie Hall som si sľuboval asi priveľa. 60%. (19.10.2014)

Dalsi Woodyho vztahovej film, kterej se nijak vyrazne nelysi od podobnejch kousku, takze moc nechapu, proc ma oskara zrovna tenhle, ale budiz. Pribeh je takovej zprehazenej, misty to pusobi, jako kdyz vam nekdo neco vypravi a postupne si vzpomina na jednotlivy detaily, takze se to cely tak trochu rozpada na jednotlivy scenky. Navic je to ozvlastneny tim, ze Woody obcas mluvi na kameru, sem tam slysime myslenky hlavnich hrdinu, Woody vzpomina na svoje detstvi a podobne a komentuje to a obcas zastavuje neznamy lidi na ulici, aby mu sdelily nazor. Ale je to spis v prvni polovine, v druhy uz se to celkem usmerni a zameruje se hlavne na vztah Keaton a Woodyho. Jinak film je pekne natocenej, nenudi, obcas tu je sice hluchy misto, ale vicemene slusne odsejpa, sem tam nejakej podarenej vtipek a prijemny herci v cele s Keaton a Allenem a potesi mala role Walkena. Celkove slusnej nadprumer a i kdyz to neni uplne bezchybny, tak nejak nemam duvod nedat plny hodnoceni. (06.10.2005)

Scénář: Woody Allen, Marshall Brickman .. Roztěkaná obrazová kompozice a střih, prostřídávají dlouhatánské záběry přeplněné výbornými hereckými výkony. Nervózní, zbrklé, nesoustředěné a afektované dílo, plné hutných dialogů a stále pravdivých životních hlášek. Ano, velmi zajímavé dílo! Paranoik Woody Allen jednoduše mluví o svém (převážně milostném) životě a stojí to za pozornost. „Začíná tu nový román.“ (10.10.2006)

Annie Hallová je čistě psycho-auteurskou autobiografií: 1, Woody několikrát připomíná, že není morous, že se jen pesimismem zabývá, ale sám pesimistou není. Jinými slovy říká, že depresivní a introvertní lidé mají ve skutečnosti pozitivní naturel a na požádání dokáží vymýšlet vtipy. 2, Woodyho přehnané výrazivo v dialozích a mezilidských vztazích a promluvy do kamery odzbrojují všechny ty, kdož vnímají film jako systém a chtěli by jeho díla demontovat. 3, Záporné postavy nejsou než zrcadlem Woodyho duše, jelikož svoje filmy sám píše. Pokud tedy muž ve frontě unavuje ostatní polemikou o Beckettovi a Fellinim, jde jen o rozštěp Woodyho osobnosti. Podle zásady, že lidé si všímají na druhých nejvíce těch chyb, které trápí je osobně. 4, Woody maskuje své filmy jako něco mimovolného, což je ovšem faleš, neboť mu do díla neustále promlouvá psychoanalýza a sklon jeho povahy nad vším přemýšlet. Upřímnost zachovává snad jen v milém extempore s humry, kde lze mj. vysledovat nepřehrávaný a opravdový smích Diane Keaton, což přisuzuji i tomu, že Woody své filmy netočil nastokrát jako třeba Kubrick. (18.11.2007)

"Vy jste takový šťastný pár. Čím to je?" _____"Jsem povrchní, prázdná a nepřemýšlím." "Já jsem úplně stejný." _____ Jedna z velmi ceněných komedií W. Allena, navíc oscarová. Co kvituji, je vcelku inteligentní humor a originalita. Allenův způsob humoru mi ale poněkud nesedí. Nevím čím. Možná je to na můj vkus až příliš ukecaný. Takovýho chlápka já potkat na ulici, tak se s ním raději moc nebavím. Navíc zjevná ironie a sarkasmy stavěné nad cítění člověka a relativizující ho, je pro mě z principu těžko stravitelný přístup. Zvlášť když jde o dějovou kostru. 65% (09.01.2012)