Annie Hall

Nádherný film, vskutku geniální dialogy (i monology), vtipné a přitom pravdivé, nemá smysl se více rozepisovat, neboť aby člověk pochopil, musí film vidět! "Guy goes to a psychiatrist and says: Doc, my brother's crazy, he thinks he's chicken. So why don't you turn him in? I would, but i need the eggs." 9/10 (09.02.2008)

Měl jsem půl hodiny do Simpsonových, když jsem pustil Annie Hallovou. Říkal jsem si, že se podívám, pak to přeruším a někdy se na to dodívám. Nepočítal jsem však s rafinovaností scénáře a jeho bezchybnou prezentací z úst Woodyho Allena. Vtip střídá gag a gag střídá inteligentní moudro a inteligentní moudro střídá vtipnou scénku a vtipná scénka střídá pohled do kamery a pohled do kamery je vyplněn inteligentním moudrem a následuje další gag a další humorná scénka. Takto jede celá Annie Hallová hodinu a půl. Bez výraznějších zastávek, bez slabších míst, jako švýcarské hodinky. Stále dál, stále minimálně stejně vtipně a stále minimálně stejně liberálně. Virulentní humor Allena je právě patrný v 70. letech, kdy je jeho tvorba nejradikálnější, nejodvážnější a nejsarkastičtější. Annie Hallová znamenala v jistém ohledu přelom v Allenově kinematografii. Jak říká Nicolaus Schröder: „Kašpar se změnil v občana velkoměsta s vysokým identifikačním potenciálem.“ Přitom jsou témata stále stejná – utahování si z vlastních předků, tedy Židů, sexismus…Do tohoto klasického víru brýlatého neurotika je vtažena i Diane Keatonová. Jsou to právě scény s ní (a tady musím poukázat na vyloženě „rofloidní“ scénku s živými korýši), které patří k vrcholům filmu. Její potrhlé herectví, stejně jako androgynní styl oblékání, se stalo idolem své doby. Společně s Woody Allenem se tak stali ikonami velkoměstské buržoazie. Samostatnou kapitolou je scénář. Ve filmu nenajdete jedinou minutu, ve které byste se a) nesmáli, b) nepokývali hlavou a neříkali „jo, to je fakt.“ A tady Annie Hallová exceluje. Nejen, že se zasmějete a pobavíte, ale utvrdíte se v tom, že milostné vztahy jsou všude stejné a přitom jsou tak jednoduché – zkrátka opětovat lásku k druhému člověku. Rada na závěr: udělejte si místo na celý film, je velice pravděpodobné, že vás chytne natolik, že vaše plány na tomto díle ztroskotají. Ty Simpsonovi jsem samozřejmě nestihnul. A nelituji. [Přesná stopáž: 89 min] (03.01.2008)

Dalsi Woodyho vztahovej film, kterej se nijak vyrazne nelysi od podobnejch kousku, takze moc nechapu, proc ma oskara zrovna tenhle, ale budiz. Pribeh je takovej zprehazenej, misty to pusobi, jako kdyz vam nekdo neco vypravi a postupne si vzpomina na jednotlivy detaily, takze se to cely tak trochu rozpada na jednotlivy scenky. Navic je to ozvlastneny tim, ze Woody obcas mluvi na kameru, sem tam slysime myslenky hlavnich hrdinu, Woody vzpomina na svoje detstvi a podobne a komentuje to a obcas zastavuje neznamy lidi na ulici, aby mu sdelily nazor. Ale je to spis v prvni polovine, v druhy uz se to celkem usmerni a zameruje se hlavne na vztah Keaton a Woodyho. Jinak film je pekne natocenej, nenudi, obcas tu je sice hluchy misto, ale vicemene slusne odsejpa, sem tam nejakej podarenej vtipek a prijemny herci v cele s Keaton a Allenem a potesi mala role Walkena. Celkove slusnej nadprumer a i kdyz to neni uplne bezchybny, tak nejak nemam duvod nedat plny hodnoceni. (07.10.2005)

Neobyčejný film o obyčejných věcech. Ale že bych z něj byl nějak odvařenej, to se říct nedá. I když se odprostím od mírných osobních antipatií k osobě Allena, přijde mi, že se ten film snaží tvářit hrozně objevně a chytře, přičemž je úplně obyčejně ne-hloupý. Jasně, napsat a natočit film o tradičních, neobjevných věcech tak, aby v tom nemála lidí vidělo mňamku pro intelektuální elitu, musí bejt docela práce... Ale Annie Hall prostě klame tělem (formou), je uměle zajímavá a mně je to nepříjemné. (24.09.2009)

Vztahy jsou absurdní, hloupé, omrzí a vyčpí - a přesto je máme zafixované jako první položku na seznamu priorit, pídíme se po nich, hledáme vhodné protějšky... a k čemu vlastně? Allen to celé shrnul dokonale. Znovu připomínám, že nemám sice rád ten jeho zbrkle neurotický postoj ke všemu, ale k některým životním dilematům (které někoho spolehlivě můžou uvázat na 15 let k praktickému lékaři) sedí výtečně. Tolik životních pravd na jednom místě jsem asi nikdy neviděl. Potlesk. (01.03.2009)