Annie Hall

Partnerské vztahy stokrát jinak, to jsou filmy Woodyho Allena. Příliš vtipné a s nadsázkou aby u nich mohl mít člověk deprese, příliš reálné aby se u nich z těžkotonážní romantiky rozbrečel. Annie Hall je jejich prvotřídní extrakt a se spoustou excentrických gagů, intelektuálního blábolení a neurotického zmatení z okolního světa navrch. 9/10 (08.01.2008)

Opravdu krásný flm, a to beze vší nadsázky - snad jeden z nejkrásnějších, jaké jsem kdy viděl. Všechno se v něm děje tak přirozeně a uvěřitelně, vtip vyvažuje cit, režijně je to v řadě scén ohromně nápadité... A Woody Allen spolu s Diane Keaton, tak sehraná dvojice! Jak méněcenně a dýchavičně vypadají všechny ty filmy, 500 dní se Summer a další, které se Annie Hallovou snaží napodobovat. Jsem okouzlený na tisíc procent. (29.05.2013)

V převážné většině svých filmů nechává Woody Allen otisk sebe sama. A to nejen tím, že v nich po dlouhou dobu hrával také hlavní role. Můžeme z nich jasně vyčíst jeho názory na svět, politické preference, hodnotový žebříček a především střípky svých vlastních životních zkušeností. Annie Hallová jde v tom ale mnohem dál. Woody Allen se tady rozhodl natočit v podstatě autobiografický film o sobě a svém vztahu s Diane Keatonovou. Je vlastně pikantní, že oba dva někdejší partneři hrají po svém boku, představují sebe sama a pracovali spolu na scénáři i dialozích. Woody tady oslovuje diváky, přemýšlí nahlas, glosuje svůj dosavadní život, ironizuje své slabosti, své prohry a omyly. Je to taková kronika jednoho vztahu, ze které se dá dodneška čerpat, protože má do značné míry univerzální charakter. Oba partneři jsou hodně odlišní a, jak už to bývá, právě ta jejich odlišnost je nejvíc přitahuje. Na druhou stranu totéž ale přispívá k rozpadu jejich soužití, zvlášť když ani jeden z nich není dostatečně trpělivý a tolerantní. Woody v podobě svého alter ega Alvyho Singera se nedokáže zbavit své snahy partnerku převychovat a předělat k obrazu svému a Annie Hallová alias Diane Keaton se nedokáže zbavit svého bohémského stylu života a přelétavé povahy. Tomuhle filmu přikládal Woody Allen velkou váhu a nesnažil se tam jenom nacpat dostatek vhodných fórků a gagů, ale měl ambice k hlubší umělecké výpovědi o partnerském vztahu a životě. Určitě patří v rámci jeho tvorby k nadprůměru, jakkoliv nejde o úplný umělecký vrchol, protože scénář nedrží úplně pohromadě, ten film zkrátka tak nějak není kompaktní. To už tak chodí, když je hodně snahy. Ať je to jak chce, Woodymu se povedlo udělat film, který patří mezi jeho fanoušky i nejširší diváckou obcí k těm nejznámějším. Celkový dojem: 85 %. (24.02.2014)

Dalsi Woodyho vztahovej film, kterej se nijak vyrazne nelysi od podobnejch kousku, takze moc nechapu, proc ma oskara zrovna tenhle, ale budiz. Pribeh je takovej zprehazenej, misty to pusobi, jako kdyz vam nekdo neco vypravi a postupne si vzpomina na jednotlivy detaily, takze se to cely tak trochu rozpada na jednotlivy scenky. Navic je to ozvlastneny tim, ze Woody obcas mluvi na kameru, sem tam slysime myslenky hlavnich hrdinu, Woody vzpomina na svoje detstvi a podobne a komentuje to a obcas zastavuje neznamy lidi na ulici, aby mu sdelily nazor. Ale je to spis v prvni polovine, v druhy uz se to celkem usmerni a zameruje se hlavne na vztah Keaton a Woodyho. Jinak film je pekne natocenej, nenudi, obcas tu je sice hluchy misto, ale vicemene slusne odsejpa, sem tam nejakej podarenej vtipek a prijemny herci v cele s Keaton a Allenem a potesi mala role Walkena. Celkove slusnej nadprumer a i kdyz to neni uplne bezchybny, tak nejak nemam duvod nedat plny hodnoceni. (06.10.2005)

"Nechci patřit do klubu, který by mě chtěl za člena." Postmoderně rozbíhavá kronika jednoho vztahu, která funguje jako studnice vtipně zaobalených hořkých životních pravd i jako rozchodová psychoterapie. Přes absenci pevného dějového jádra neuvěřitelné zábavný, upřímný a chytrý film, v němž se nacházím rok od roku víc, což mě těší i děsí zároveň. 90% Zajímavé komentáře: Oskar, Cimr (06.10.2005)