Poslední týden

Film to jistě není ouplně hrozný - na druhou stranu ani nikterak výjimečný. Chybí mi tu především nějaký náboj....neustále sem čekal že situaci pochopím, budu soucítit, případně prožívat stejné věci jako rakovinou stižená hlavní postava a to se bohužel nestalo. Citu prosté drama s nedostatečně prokreslenými charaktery a pár příhodami které snad ani nestojí za zmínku. Všechny ty močopudný (Walk to Remember, My sisters keeper) dojáky přeci jenom přináší naturalističtější zážitek který v člověku zůstane déle. (21.02.2012)

Ani né tak dojemné a smutné, jak jsem si myslel, ale spíš velmi pravdivé a inspirativní. Sice věřím tomu, že plno lidí by mi řeklo, že film jim přišel nudný a nic moc se tam nedělo, ale mně naopak velmi oslovil. Nejen kvůli tomu filozofování, což vždy všechno trefně vystihlo, ale i díky tomu, jak moc uvěřitelný to bylo. Věřím, že být v takové situaci, honily by se mi v hlavě úplně stejné myšlenky. A ten konec... // Co byste udělali kdybyste věděli, že Vám zbývá den nebo týden nebo měsíc života? Kterého záchraného člunu se chytíte? Jaké tajemství prozradíte? Jaké přání si splníte? (31.12.2012)

Klasický doják který ve mě žádné pocity nevyvolal a u kterého mi vadil hlas vypravěče, k tomu ještě musel vyprávět v nesympatické třetí osobě. Neustále mi vadila pořád opakujicí se otázka, co bych udělal kdybych měl den, týden nebo měsíc života. Proč bych měl dělat něco jiného než doposud? Nic se stejně nezmění. Jako kdyby na tom záleželo jestli člověk zemře zítra nebo za x let. Takové blafy já fakt nežeru. (21.12.2009)

Tak na rovinu. Celý čas ma pomerne dosť iritoval hlas rozprávača. Viac by som ocenil Benovo sebaspoznávanie pomocou krátkych vnútorných monológov alebo normálneho mlčania. Ďalej sa cesta mladého učiteľa uberala príliš priamočiaro a jej vyznenie bolo natoľko obyčajné, až pripomínalo reálny život, v ktorom sa na takejto ceste prakticky nič zvláštneho - zaujímavého pre kamery - nemôže väčšine ľudí stať. Celý čas som mal pocit, že samotný režisér netuší čo nám chce zdeliť.. alebo lepšie povedané - ako nám to chce zdeliť. Vďaka motorkárskej roadke cez Kanadu Ben zistil jednu podstatnú vec. Jeho učiteľka ho oklamala, pretože on vlastne vedel spievať! Z čoho si nasledujúco odvodil, že ho ľudia vždy odkopávali od splnenia snov a on sa tými zákernými potvorami nikdy nemal nechať odradiť. No sakra, gratulujem, Ben! V tridsiatke si konečne pochopil zásadnú vec! To už však snímok ale nezachráni a nezachráni ho ani krásna príroda javorového listu a nablištená motorečka 1973 Norton 850 Command. Vrm vŕŕm! (21.05.2011)

What would you do? Kanada, hudba, slušný Jackson. Jediné klady pro mě pouze nadějného pokusu o sondu do hlubin duše čerstvě diagnostikovaného Bena. Nevidím v tom nic originálního, zvláštního ani zapamatovatelného. Možná to bude jenom mnou, možná jenom tím, že tohle mě prostě netrefilo v takové náladě, jak by mělo. Lepší tři. (26.10.2009)