Cabiriine noci

Fellini na mě tímto snímkem zapůsobil úplně stejně jako se svou o tři roky mladší Silnicí, v níž si rovněž hlavní roli zahrála jeho manželka Giulietta Masina. Její herecký výkon je naprosto odzbrojující a hluboce mě zasáhl svou tragikomickou dvojí rovinou - Cabiriiny noci mě díky ní rozesmály i hluboce dojaly (především pak samotný závěr filmu je nesmírně silný). Svůj podíl na nezapomenutelném dojmu z filmu má i nádherná hudba Nina Roty. Fellini byl velký filmař a patří k mým vůbec nejoblíbenějším režisérům. Samozřejmě to ale není film pro každého a většině současných diváků musí přijít jak z jiného světa, což ostatně taky je. Je fascinující, jak se za pouhých 55 let proměnil nejen náš svět, ale i moderní pojetí filmu - už proto má ze "studijních důvodů" smysl koukat na podobné archivní "vykopávky". Jsem vděčný ČT2, že tento snímek (spolu s La Dolce vita) odvysílala v rámci svého cyklu "Velikáni filmu". (16.01.2012)

Fellini se vydal podruhé po stejné silnici, opět obsadil (svou) ženu sta tváří, aby diváky ze všech koutů země dojal těžkým údělem prostého člověka. Není to žádný zázrak (na který marně čeká i Cabiria), ale ten smutně krásný konec byl omračující. Pro mne i po filmařské stránce nepatrně stravitelnější než Silnice. 75% Zajímavé komentáře: sportovec, mortak, SeanLSD, tomtomtoma, elgreco (03.09.2011)

Když máte pocit, že váš život za nic nestojí, tak si nechte aspoň ty svoje ideály a sny, protože vězte, že ono může být ještě hůře. A v tomhle případě je. Naděje umírá poslední, ale z definice je jasné, že také umírá. Fellini natočil dobrý film, ale abych si z něj úplně sedl na zadek, to zase ne. Guilietta Masina je však v roli skvělá. (16.01.2015)

Příběh "nevinné prostitutky" Cabirie,její touze po štěstí a naivnímu čekání na zázrak,je z diváckého hlediska méně obohacující,ale zato stravitelnější než Felliniho poslední filmy.Je o něco dějovější,divákovi zde není předkládáno tolik abstraktních scén,ze kterých si sám musí vyextrahovat to podstatné,ale tentokrát se opravdu může jen nechat unášet vyprávěním.Nic rychlého to není,tempo i zde občas drhne,ovšem když už nic jiného,tak tuhle pozvolnou,lehce tragikomickou podívanou,ve slabších chvílích podrží Giulietta Masina a provede vás až ke smutnému,nikoliv však beznadějnému konci.Zkrátka na Felliniho fajn. 80 % (03.01.2012)

Po Silnici a Sladkem zivote muj treti Fellini, ktery v sobe ukazkove mixuje oba zminene filmy. Stale je to jeste velmi stravitelne lidske drama sledujici 1 tragicky charakter ala Silnice (dokonce se stejnou hlavni hereckou), ale uz se to odehrava v Rime a je to prokladane podobnymi tematy jako La Dolce Vita. Giulietta Masina mi byla nesympaticka uz v Silnici, ale tam aspon drzela hubu, tady neustale kraka tu svoji typicky hysterickou italstinu a je to dost na facku, coz je skoda, protoze jinak je to pomerne dojemny pribeh o tom, ze i prostitutka je normalni clovek, ktery sni o lasce. Celou dobu to vypadalo na 2*, ale konec je pecka. 5/10 (17.09.2011)