Star Trek: Do temnoty

// Na jedné straně James T. Kirk, na té druhé Joe K. Harrison a mezi nimi propast tvořená duchy minulosti, strachem, nenávistí, nepochopením, zradou a smrtí. Emoce tu sviští jako kulky na divokém západě, jedna epická akce střídá druhou, tomu všemu diriguje milovaný mistr Giacchino, který opět nezklamal a vytahuje burácejicí chorály stejně jako jemné klavírní melodie, které člověk prostě musí doma poslouchat znova a znova, dokud nemá dost. Herci do jednoho podávají výkony na hranici dokonalosti, každá slza dopadne na to správné místo a veškeré vztahy mezi postavami jsem pociťoval v kině na vlastní kůži. Stejně dobře dopadaly všechny hlášky a výhružné one-linery, což je opět něco, co se v každém blockbusteru zkrátka nevidí. Obecně jsem spokojen, dostal jsem přesně ten gigantický vesmírný náhul, který jsem si přál a zároveň si užil emotivně vypjatý příběh, který pozvolna navázal na geniální první díl (který i přes všechny kvality pokračování zůstává mým oblíbenějším) - nezbývá než se těšit, co si Abrams přichystá pro Epizodu VII, už teď je jasné, že bude laťka velmi vysoko. EDIT:// po asi pátém shlédnutí musím říct, funguje to! Čím dál tím více, dokonce už v tom ani nenacházím ty věci, které mi neseděly napoprvé, paráda. Jsem vesmírně zvědavý, jak dopadne třetí díl. (24.05.2013)

Story o tom nejopravdovějším a nejpevnějším chlapském přátelství - a dechberoucí akční výprava do míst, kam by moc lidí vkročit nechtělo, jako menší bonus. Chris Pine dokazuje, že v okamžiku, kdy navleče žlutočernou kombinaci, uhraje absolutně všechno, Karl Urban tradičně vyjádří pocity, i kdyby jen pohnul obočím a osvědčená tvůrčí sestava sází tentokrát na jistotu. Přestože na několika místech trochu zbytečně spoléhají na to, že publikum má povědomí o snímku z roku 1982, tuhle šanci Abrams ani scénáristé z ruky nepustili. Téměř každý dialog graduje ve výbušné následky a tváří v tvář nevyzpytatelnému charakteru, kterému Benedict Cumberbatch dává punc padlého anděla, musí všechny výtky nutně zblednout. Nehledě na to, že při finální půlhodině se téměř výhradně hraje na první emoční signální a racionální úvahy jdou definitivně stranou. Ohromených 90%, přetrvávající mírná rozechvělost a věčný smutek nad tím, že tvůrce nejlepšího restartu v dějinách odplul do předaleké galaxie. (21.06.2013)

Hodnocení bude u mnohých odvislé od toho, nakolik - pokud vůbec - jsou obeznámeni s "přidruženými" texty (seriál, původní filmové verze, reboot z r. 2009, prequel komiksy a hra). Pokud by se nové dobrodružství posádky Enterprise mělo posuzovat jako samostatné dílo, jednalo se by se díky systematickému užívání různých způsobů návazností mezi záběry a scénami (kompoziční návaznost a linie pohybu odlišující či spojující jednotlivé vývojové vzorce) o stylisticky nesmírně důmyslný, ale jako vyprávění selhávající počin, jenž je ozvláštňován seriálovými postupy (cliffhangery, záchranami na poslední chvíli, zkracováním deadlinů)._____ Úvodní akt má pro nečtenáře Countdown to Darkness nejasné motivace postav a zatajované cíle, třetí a čtvrtý se spoléhá na existující universum, vůči kterému se ale distancuje stvořením a legitimizováním alternativní verze reality... a epilog se vztahuje k Abramsově "jedničce", neuzavírá "dvojku". (Druhý akt, od 35. do 60. minuty, má vše ostatní spojovat, ale přerušením záporákovy narativní linie a prací s volnými motivy a prezentováním mezer je ze všech zdaleka nejproblematičtější, protože retarduje vyprávění.)_____ Díky přepečlivému načasování a strukturování snímek na rozdíl od Abramsovy předchozí pastiše, SUPER 8, drží pohromadě, ačkoliv se s každým aktem změní uspořádání vyprávění i počet protagonistů. Je ovšem nutná alespoň rámcová sběhlost ve startrekovském a obecně sci-fi universu, rozprostírajícím(i) se napříč různými médii (kino - ST filmy, klasické a kultovní sci-fi let minulých; televize - seriál; knihy - prequel komiksy, románová sci-fi od Bradburyho ad. žánrově spřízněných spisovatelů; hra - oficiální a online verze). Pak pro Vás bude STAR TREK: DO TEMNOTY svým vyprávěním napříč několika mediálními platformami a motivovaností prvků na základě konvencí jiných uměleckých děl jeden z nejpozoruhodnějších blockbusterů několika posledních let. Minimálně od dob pokračování MATRIXU totiž nebyl v kinech tak komplexní počin._____ P. S. Téměř třicet minut bylo natočeno na IMAX kamery, následkem čehož je film na jednu stranu víc vtahující, na druhou nedosahuje takové míry kinetičnosti, jakou se vyznačovaly předchozí celovečerní Abramsovy počiny. Konverze do třetího rozměru se vydařila, protože se velmi důmyslně pracuje nejenom s výše zmíněnou hladkou návazností záběrů a scén, díky čemuž rychlejší střih stereoskopické projekci nevadí, ale i hloubkou ostrosti a přeostřováním mezi několika plány najednou. Více v kritice. (24.05.2013)

Star Trek: Do temnoty je mimořádně zábavný velkofilm, a pokud už jste viděli Iron Mana 3 a nechce se vám čekat na Supermana, nemůžete nejnovějším Star Trekem nic zkazit. Do jisté míry ale pozoruji posun až ke karnevalové povrchnosti. První film spojoval na jedné straně chytrou hru s tradicemi fenoménu Star Trek, tradicemi dobrodružné sci-fi a tradicemi seriálového vyprávění a na druhé straně tragický příběh hlavního padoucha a příběh hlavních hrdinů hledajících svou pozici ve světě. Druhý film pak zůstává spíše jen na té první straně, zatímco všechno potenciálně tragické je do takové míry nástrojem oné hry, že to adekvátně působí snad jen za předpokladu, že jste v životě neviděli Star Trek, nikdy jste neslyšeli o hlavním padouchovi a vlastně jste v posledních letech nebyli v kině, protože ve Star Trek: Do temnoty je snad všechno, co se za (zdaleka nejen) posledních patnáct let osvědčilo. Je to parádně vystavěné, každý narativní či stylistický trik zapadne do celkového vzorce jako sedací část lidského těla na plechovou nádobu k přípravě jídla, všichni herci jsou skvělí a někteří přímo brilantní, ale celková míra ozvláštnění je poněkud diskutabilní. Více na Douglasových poznámkách. (09.06.2013)

První díl nově nakoplé série Star Treku se mně líbil. Byl hodně akční, efektivní a zábavný, což jsem přijal s povděkem. Před těmi čtyřmi lety bylo fajn na takový film narazit, dnes už těch rádoby vydařených blockbusterů je celá kopa a je těžké v nich najít nějaký ten opravdu vydařený. Tenhle se ale povedl. Sice nevyrovnává kvality prvního dílu, ale hodně se jim přibližuje. Takový Benedict Cumberbatch je totiž naprosto perfektní protivník. No a J.J. Abrams je pro změnu skvělý režisér, takže v rámci digitálního orgasmu dochází ještě k příběhovým rošádám a k dalšímu prohloubení vztahu k hercům jako jsou Chris Pine, Zachary Quinto nebo Simon Pegg a já si tedy ve výsledky chrochtám pomyslným blahem. Je vidět, že fanoušci Star Treku se v tomto filmu nezapřou. Škoda toho, že tento film s původním, decentním Star Trekem, má společného tak málo, že mu to řada dalších fanoušků není schopná odpustit. Oprostit se od toho, tak si užijí příjemnou popcornovou zábavu, která tu myšlenku v sobě má. Jen se jí musí dostatečně otevřít. (21.07.2014)