Star Trek: Do temnoty

Těžko dokážu abstrahovat od emocionálního faktoru, protože podobně jako v případě předchozího dílu jsem se cítil jako doma a hltal Abramsem zmodernizovanou poetiku rigidní Federace a méně upnuté posádky vesmírné lodi Enterprise plnými doušky. V něčem je let do temnoty o něco méně suverénní než předchůdce - ten byl na prolog vlastně netypicky svižný, funkční, dynamicky propojený a chytrý. Budoval základy nové mytologie, skládal poklonu staré, úsporně črtal novou chemii postav. Pokračování se o poznání více lopotí s vysvětlením některých motivací a událostí, přičemž poslední instancí bývá deus ex machina, nebo odkaz mimo svět filmu (ke Khanovu hněvu, k seriálové epizodě "Space Seed", k prvnímu Abramsovu ST, k doprovodnému komiksu etc.). Díky tomu se Do temnoty může zdát jako nerdí encyklopedie s chabou logikou. Do jisté míry souhlasím, každopádně pokud abstrahujeme od občasné naivity, nevydařeně pointovaného dialogu a jisté řídkosti (nebo spíš uhýbavosti) scénáře, film jednoduše funguje. Elegantně zužitkovává nastolené motivy, chytře re-interpretuje známé události rastrem "změněné skutečnosti", přitom neopomíná pracovat s klíčovým prvkem nového ST: vztahem Kirka a Spocka. V mnohém je překvapivě sbližuje (otcovský motiv, hněv), přitom nepůsobí jen jako derivát původní filmové dvojice. Cumberbatch v roli Khana je zřejmě nejzdařilejším přepisem - dovedl skvěle spojit jistou lidskou křehkost s teatralitou Ricarda Montalbána, zároveň funguje jako katalyzátor: v něčem se blíží Spockovi (nadřazené fyzické i psychické schopnosti), v něčem zase Kirkovi (zjevná záliba v improvizaci a problémy se sebekontrolou a řádem), každopádně oba vystaví do situace, kdy musí přehodnotit svoje základní postoje a pohledy na službu. Naštěstí v ničem nepřipomíná "ničivé osudové" padouchy, které tak mistrovsky zkonstruoval Christopher Nolan, ale je vlastně v jádru staromódní (good old fashion revenge). Nový ST je především atrakce. Občas se zdá, že druhdy až obsedantní záliba v domýšlení a vykreslování, kterou prosluly trekové seriály, šla stranou a nahradila ji čistá dynamika. Přesto pozorovat nápaditost a dynamiku často paralelních a precizně vystavěných akcí přináší skoro infantilní rozkoš. Stejně jako zakoušet návaly nostalgie z povědomých scén, které se nově lesknou a přes jistý racionální kalkul stále fungují a obohacují nový příběh. Film, kde pro mě je vše na svém místě. Občas je poněkud záhadné, jak se to tam ocitlo, ale ST jednoduše nabídne dost na to, aby se s tím divák odkojený Rodenberryho světem smířil. (10.06.2013)

Ochromujúca záhadná sila spôsobila, že z nadšeného sledovania si po mesiaci vybavujem len chabé záblesky deja. Vďaka mentánej absencii automaticky posúvam celok do pásma bežného spotrebného priemeru. Zaradenie do priemernej zóny hodnotenia totiž stačí na jedno pozretie. Maximálne na jedno. Účelovo je to nastavené, aby celok zafungoval raz, pôsobi chvíľu. (03.08.2020)

Abrams má ten dar, že člověku jako jsem já dokáže plnit sny, které už zdánlivě vymizely s nemilosrdně přibývajícím věkem a nárůstem životních i diváckých zkušeností. Ta výbušná směs dětské naivity, hrdinského patosu, vytříbeného vyprávění a gigantických vesmírných korábů je v zásadě jen drobnou aktualizací žánrových vzorců a propriet z dob minulých, které jsou ve mně možná až překvapivě silně zakódovány. Jinými slovy, jen u tohohle můžu být zase malý kluk, který vyletí nadšený z kina, řekne že to bylo boží a zbytek světa je mu v té chvíli naprosto ukradený. (04.06.2013)

Jednou za čas ta umírněnost prostě potěší. Sequelová pravidla sice diktují, že musí mít pokračování všeho víc. Abrams na to ale zvysoka kašle a raději servíruje stejně soustředěnou podívanou jako minule, v níž kloubí humor, drama i výživnou akci v tom správném letním poměru. V kupě trikové lahody se mu tak opět daří cpát dopředu postavy, které jsou právem daleko důležitější než to, kolik lodí se na plátně objeví a jak rozsáhlou destrukci si způsobí. Je to víceméně throwback k tomu nejlepšímu, co nabízely starší filmové Star Treky. Přitom se ale nezapomíná na svižnost moderního blockbusteru a poctivý vesmírně-dobrodružný náboj, kteréžto v pohodě zajištují patřičný tah na branku. Výlet do temnoty tak sice přes půl hodiny hledá přesný způsob, jak navázat na jedničku. Jakmile do sebe ale všechno zaklesne a nová mise nabere řádně osudové obrátky, je z toho stejně dynamická, efektní a emocemi nabitá podívaná jako minule. Ve výsledku tedy znovu spokojenost, ačkoliv Abramsovi stále zůstává prostor pro zlepšení. Snad zmizí u Star Wars. (8/10) (26.09.2013)

"Som pripomienka starých časov." Mňa vlastne strašne mrzí, že tomu nemôžem dať 4*, ale proste ma to ani zďaleka nebavilo tak, ako báječná a fantastická jednotka, ktorej som dal 5*. Toto je skôr medzi 3* a 4*. Jednotka bola predsa len iná (lepšia). Dvojka je prehnane dlhá a ku koncu už toho bolo (všetkého) fakt príliš (beh vo finále síce super, ale miestami som sa cítil ako pri športovom zázname z maratónu). Naopak, to, čo malo dostať väčší priestor, získalo len cameo (skvelí Klingóni). Už ani medzi postavami to neiskrilo tak intenzívne, ako minule. Niektoré nové postavy super (Peter Weller), iné nie (Alice Eve). Vadilo mi aj to, že hoci sa film tvári strašne drsne, v skutočnosti mu chýbajú ako hovoria bratia česi koule a napokon vždy skôr alebo neskôr zdupká z boja (OK, jasné, sme v sci-fi, ale fakt ma sklamalo, že "to" s Kirkom napokon vyriešili tak, ako vyriešili). Po vizuálnej stránke ide o neskutočne premakané sci-fi s asi stovkou geniálnych výtvarných nápadov (tvarovo nezameniteľná, rapídne poškodená Enterprise vynárajúca sa z nadýchaných oblakov). Hoci sa Cumberbatch snažil, napokon mi pripadal málo démonický (ale určite lepší, ako Eric Bana z prvej časti). Páčilo sa mi síce, ako Abrams pracuje so zlom, že dobrí sú niekedy zlí a zlí možno nie sú až takí zlí, ale zlými ich spravili dobrí (!), ale čakal som predsa len o warp viac. Scenár na jednej strane občas prekvapí, na druhej sa nehanbí používať klišé hrubého zrna. Hoci je film veľmi temný (mrazivý teroristický úvod), vďaka sviežim postavám, chémiou medzi nimi a ich vzájomným poštuchovaním a doberaním ("A čo si robil ty? Iba si tam stál ako idiot a nezastal si sa ma."), hláškami a dialógmi je aj vtipný ("Myslíte, že si nedokážem zapamätať štyri čísla? To je ale dôvera! Aké bolo to tretie?"). (15.11.2016)