Star Trek: Do temnoty

JJA včlenil do Star Treku také nějakou tu společenskou rovinu, především je jeho film ale opět tím vycizelovaným kouskem vyprávění, kde do sebe vše zapadne, což mě vede k myšlence, že nějaká ta disharmonie by občas neškodila. A příliš mnoho informací na začátku druhé třetiny filmu ubírá trošku na pozornosti. Jinak je to ale velmi osvěžující snímek i z toho důvodu, že v něm velmi jde o obyčejné chlapské přátelství. 90%. (12.06.2013)

Star Trek zbořil dobovou představu o space opeře se vší její naivitou a starými rituály a dravě vykročil vstříc mladé generaci i těm, co dosud stáli mimo svět stvořený Genem Roddenberrym. Vznikl zábavý blockbuster, moderní, dynamický, plný akce, soubojů, hlášek a napětí - prostě sympatická popkornovka pro masové publikum. Pokračování se nese v podobném duchu, jen hlášek a humoru ubylo, vytěsnil je patos a v několika případech i ryzí sentiment (ano, stateční kosmičtí hrdinové se za své slzy nestydí) a celkově snímek trochu ubral na lehkosti svého předchůdce. Na druhou stranu, o žádný neúspěch se nejedná, spousta dvojek tápe a kvalitám původního snímku se leckdy ani nepřiblíží. (Guy Ritchie by mohl vyprávět.) Velkorysá výprava, dechberoucí trikové scény, akce střídá akci a díky nasazenému tempu si divák ani nestačí všimnout logických děr a jednoduchosti příběhu. Tento druh velkofilmu ostatně není určen k rozjímání nebo přemýšlení, ale k rychlé konzumaci, a tuhle roli plní víc než obstojně. Celkový dojem: 80 %. (09.07.2013)

Star Trek: Do temnoty je mimořádně zábavný velkofilm, a pokud už jste viděli Iron Mana 3 a nechce se vám čekat na Supermana, nemůžete nejnovějším Star Trekem nic zkazit. Do jisté míry ale pozoruji posun až ke karnevalové povrchnosti. První film spojoval na jedné straně chytrou hru s tradicemi fenoménu Star Trek, tradicemi dobrodružné sci-fi a tradicemi seriálového vyprávění a na druhé straně tragický příběh hlavního padoucha a příběh hlavních hrdinů hledajících svou pozici ve světě. Druhý film pak zůstává spíše jen na té první straně, zatímco všechno potenciálně tragické je do takové míry nástrojem oné hry, že to adekvátně působí snad jen za předpokladu, že jste v životě neviděli Star Trek, nikdy jste neslyšeli o hlavním padouchovi a vlastně jste v posledních letech nebyli v kině, protože ve Star Trek: Do temnoty je snad všechno, co se za (zdaleka nejen) posledních patnáct let osvědčilo. Je to parádně vystavěné, každý narativní či stylistický trik zapadne do celkového vzorce jako sedací část lidského těla na plechovou nádobu k přípravě jídla, všichni herci jsou skvělí a někteří přímo brilantní, ale celková míra ozvláštnění je poněkud diskutabilní. Více na Douglasových poznámkách. (09.06.2013)

Jeden z mála případů, kdy dvojka předčí svou kvalitou jedničku. Jedná se o zcela jedinečný film s mnoha dojemnými momenty a skvěle propracovanými akčními scénami. K tomu všemu Benedict Cumberbatch si střihl výjimečnou roli a zpodobnil jednoho z nejzajímavějších a nejlepších filmových záporáků. 92% (02.05.2021)

Být věrný své nadšenecké geekovské dušičce, raději se pomrkáváním zavděčit trekkies či být poplatný blockbusterovým požadavkům trhu? Toť otázka, na kterou tentokrát Abrams oproti jedničce nenašel uspokojivou odpověď. A tak mezi těmito přístupy kolotá chvilku tak a chvilku zase onak. Rozháranost se tu projevuje ve všech aspektech. Na jedné straně vážně pojatý (a pohříchu ne zcela využitý) záporák s uvěřitelnou motivací ztvárněný charismatickým hercem a proti němu komediálně rozjuchaná posádka plná loutek do počtu. Je to sice emočně spockovsky chladné, ale přitom se tu prolije více slz než na pohřbu Kim Čong-ila. Tváří se to jako popcorn, u kterého není zapotřebí vypínat mozek, přesto se tu sypou z rukávů překombinované plány, které by působili debilně i v o několik řádech tupějších slátaninách. Jsou tu s nadsázkou pojaté indianajonesovské eskapády i pokusy o temnou osudovou epičnost a do toho je šroubovaně naroubované povinné deus ex machinovské cameo, do nekonečna recyklovaná hudba, nechtěně směšné metavariace (v čele s otřesnou scénou "zpoza skla") či utnutý závěr, který spíše než jako nevyhnutelné osudové vyvrcholení působí dojmem, že byl vyčerpán rozpočet a tak se jaksi nedostalo na ten pravý konec... Prostě nesourodý (a frenetickým střihem během akce znepřehledněný) výsledek, u kterého nejvíce zarazí, že přesně s tím samým neměl Abrams v případě jedničky sebemenší problémy. (07.06.2013)