Star Trek: Do temnoty

Star Trek pro celou rodinu. Jestliže první film vytvářel pouta (nejen mezi postavami samotnými, ale také mezi postavami a Star Treku neznalým divákem), zápletka pokračování stojí na hrozbě zpřetrhání těchto pout. V ohrožení se ocitá hned několik alternativních rodinných modelů. Kirk a Spock jsou hnáni touhou po pomstě poté, co je jim před očima zabit jejich náhradní otec. Carol hledá novou, důvěryhodnější rodinu na palubě Enterprise a také Harrisonovi se rodinou stala jeho posádka. Film je zásluhou silného rodinného podtextu emocionálně hutný, ačkoli svým melodramatickým sklonům (glycerinové slzy, Spock řvoucí jméno padoucha) nedokáže čelit tváří tvář a všemožně je relativizuje dětinským vtipkováním a přesazováním do kontextu, který brání dojetí (například ona Spockova reakce je v prvé řadě citací). Na snahu o permanentně svižné tempo vyprávění doplácí logická konzistence příběhu. Postavy porušují, nebo respektují nařízení podle toho, jak se to scenáristovi zrovna hodí, některé motivace jsou nejasné a mnohá rozhodnutí pochybná. Abrams na druhou stranu dokáže skvěle zužitkovat každou poskytnutou informaci, ať ve scénách dialogových, nebo akčních (se záběry, které toho na jeden zátah říkají více, než je v dnešních akcích zvykem). Ke gradování akčních sekvencí využívá průběžné navyšování sázek: vyšší pravděpodobnost pochybení/větší ztráta, pokud by k pochybení došlo/zmnožování cílů, jichž má být akcí dosaženo. Excelentní ukázkou toho, jak diváka zahltit spektáklem a zároveň ho přimět promýšlet možné dopady sledovaných činů, představuje finální souboj. Dochází k němu sice na základě nepřesvědčivého zřetězení událostí, ale scéna samotná je strhující. Pochybný význam podobně požitkářských epizod v celku vyprávění nás opakovaně upozorňuje, že se film řídí vyprávěcí logikou seriálů (nebo videoher). Mnohé události nemají žádné konsekvence a z příběhu rušivě trčí, třebaže rozradostní mysl každého nerda (převrácení klíčové scény z Khanova hněvu, Alice Eve ve spodním prádle). Z předložených skutečností není zřejmé, proč k některým věcem dochází přehnaně složitým způsobem, resp. proč jsou nám některé neužitečné informace poskytnuty (okolnosti vedoucí k výbuchu v Archivu). Informace jiné, cennější, byly zase z pohodlnosti vypuštěné (nepravděpodobně bryskní „úprava“ 72 torpád před tím, než si je Harrison přivlastní, předčasné ustřihnutí scény záchrany za užití lidského řetězu, který nevypadá kdovíjak solidně). Nový Star Trek by potřeboval zacelit mnoho děr, i s nimi ale jde o špičkový letní blockbuster s dravým tempem, lidsky zrůdným padouchem a obrovskou nadhodnotou pro všechny, kdo se světem Genea Rodenberryho pohybují již delší dobu. 85% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Bluntman, xxmartinxx, ScarPoul, mcb, oleg121 (09.06.2013)

Ochromujúca záhadná sila spôsobila, že z nadšeného sledovania si po mesiaci vybavujem len chabé záblesky deja. Vďaka mentánej absencii automaticky posúvam celok do pásma bežného spotrebného priemeru. Zaradenie do priemernej zóny hodnotenia totiž stačí na jedno pozretie. Maximálne na jedno. Účelovo je to nastavené, aby celok zafungoval raz, pôsobi chvíľu. (03.08.2020)

Levná drahá limonáda, při níž si nemohu odpustit jedno srovnání - v dnešní éře překračování i těch nejzazších hranic a překonávání těch nejextremnějších rekordů musí jedna kultovní filmová legenda, totiž Indiana Jones, přežít uzavřený v olověné ledničce atomový výbuch, kdežto jiná podobná legenda, kapitán Kirk, je nucen vlézt dovnitř warpového jádra (a zpravit ho kopáním do něj). Kde ale první jmenovaný přežívá s elegancí a jeho čin je následně shozen režisérským vtípkem s přihlížejícím svištěm, ozářeného kapitána Kirka nechají filmaři loučit se se Spockem falešnou řečí patosu. A aby bylo kýči učiněno zadost, Mr. Spock uroní slzu. Illogical (02.09.2013)

Ač musím říct, že Blockbustery jsou mým nejoblíbenějším žánrem vůbec, tak u Star Treku jsem poprvé zažíval lehčí nudu a zklamání. Co to je za nepořádek! Pronásledování, skákání, exploze, opět skákání, terorismus, úmrtí, vzkříšení, další exploze, klišovité starship souboje, oldschool scény, degradace, povýšení. Ale: žádná výprava, žádné tajemství, žádné lidstvo, žádné vzrušení, žádné tempo, žádný zázrak, žádné budování napětí, žádná originalita, žádné vyvíjení postav. Chyběla tomu štáva. 65% (28.08.2013)

Jednou za čas ta umírněnost prostě potěší. Sequelová pravidla sice diktují, že musí mít pokračování všeho víc. Abrams na to ale zvysoka kašle a raději servíruje stejně soustředěnou podívanou jako minule, v níž kloubí humor, drama i výživnou akci v tom správném letním poměru. V kupě trikové lahody se mu tak opět daří cpát dopředu postavy, které jsou právem daleko důležitější než to, kolik lodí se na plátně objeví a jak rozsáhlou destrukci si způsobí. Je to víceméně throwback k tomu nejlepšímu, co nabízely starší filmové Star Treky. Přitom se ale nezapomíná na svižnost moderního blockbusteru a poctivý vesmírně-dobrodružný náboj, kteréžto v pohodě zajištují patřičný tah na branku. Výlet do temnoty tak sice přes půl hodiny hledá přesný způsob, jak navázat na jedničku. Jakmile do sebe ale všechno zaklesne a nová mise nabere řádně osudové obrátky, je z toho stejně dynamická, efektní a emocemi nabitá podívaná jako minule. Ve výsledku tedy znovu spokojenost, ačkoliv Abramsovi stále zůstává prostor pro zlepšení. Snad zmizí u Star Wars. (8/10) (26.09.2013)