8 hláv šialenstva

Snímek s nosným a skutečně zajímavým tématem, jehož zpracování ovšem budí značné rozpaky. Nevadí mi jako mnohým jiným, že Marta Nováková místy kráčí ve stopách Karla Zemana, ale chronologická i formální roztříštěnost vyprávění mi nepřipadá právě nejsdělnější a naopak zavání rádobyartovou samoúčelností. V paměti mi tak nejvíc utkvěla výborná hudba a obří mašle Anety Langerové. (29.03.2018)

"Myslíš, že někdo tady z těch potřebuje poezii? Království za trochu vody, ne za Puškina..." Trošku mě překvapilo, že už to tu někdo hodnotil, když do filmové distribuce to jde až v říjnu. Tematicky mě to rozhodně láká. A doposud velmi nízké hodnocení od zhruba 15 uživatelů vůbec neodrazuje. Nevěřím, že by to mohlo být tak zlé, aby si to zasloužilo hodnocení "odpad". No možná lidi odrazuje ruská tematika. Mě (po shlédnutí traileru) naopak v tomto případě docela přitahuje. (07.09.2017)

Tento film je zklamáním roku 2017. Pravda, moc jsem nevěřila, že to bude dobré, ale až takovou slátaninu jsem nečekala ani já. Miluju Anetu Langerovou, ale tohle nezachrání ani ona. Rádoby art, rádoby vtipné, rádoby originální. Není v tom nic. Tento snímek bych doporučila snad jen někomu, koho opravdu nemusím, aby si musel také projít tím martyriem jako já v kině. Osobnost autorky snímku, která se dle mého názoru odráží v celém filmu, je mi velmi nesympatická. Další co mě velmi mrzí je ten šíleně, neskutečně, markantně promarněný potenciál. Kdyby se toho ujmul někdo, kdo nechtěl být za každou cenu inovátorský, mohl z toho vzniknout tak zajímavý životopis a Aneta Langerová by to jen dovršila, protože na to podle mě herecky i přes své malé zkušenosti, má. Jo a taky k tomu mohla udělat i hudbu a bylo by. Opakuji: největší kino zklamání loňského roku. (20.01.2018)

Viděno na LFŠ. Opravdu netradiční životopisný film. Nabízí hodně nevšední zážitek, který nesedne každému. Ale stojí za pozornost, pokud vám není lhostejná historie, (gulagová) literatura, Rusko atd. Mám ráda, když jsou filmy nepředvídatelné. A to 8 hlav šílenství splňuje, navíc je mi blízký jeho humor. Jediným highlightem rozhodně není Zedníček bez kníru.) V říjnu si film zopakuju. (06.08.2017)

OBSAHUJE FORMULACE, KTERÉ BY NĚKDO MOHL POVAŽOVAT ZA SPOILER. Shlédnuto v předpremiéře na LFŠ. Po pomítání proběhla beseda s režisérkou, Vladivojnou La Chia a Zuzanou Fialovou. O kvalitě filmu napovídá už to, co si o něm myslí Fialová, která prohlásila, že po půlhodině filmu zjistila, že se režisérka zbláznila. To bych si tvrdit nedovolil, ale film je to divný a nepovedený. První a osmá hlava (kapitola) byla zřejmě ještě natočena s dostatkem financí. Odehrávají se v zajímavých exteriérech. Prvních pět minut to vypadalo na zajímavý film. Pak trošku znejistíte, když při cestě vlakem do pracovního tábora uprostřed SSSR uslyšíte kromě češtiny slovenštinu. Ale po následném slédnutí smršti absurdit, divadelních kulis a hereckého neumětelství Anety Langerové už si na to divák ani nevzpomene. Z dalších hlav už přímo tryská levnost. Režisérka zřejmě v důsledku nedostatku prostředků zvolila levné dekorace a barevně velmi výraznou omalovánkovou animaci (např. kreslený Kreml se spoustou rudých praporů). Ve filmu je několik pokusů o vtip a nadsázku, které však vycházejí naprázdno (odpočinek v Parku kultury a oddechu Felixe Edmundoviče Dzeržinského – zakladatele Čeky, později NKVD a KGB, domorodci šlapající v kravských výkalech, animovaný pes v hrané scéně, Stalin volající básnířce přímo do Gulagu, z nebe spadlé kyje přesně jako v sovětském Mrazíkovi apod.). Jedna scéna v pracovní táboře se opakuje 3x. Na konci vždy Langerová řekne: „Ale já to tak nechci“ a scéna se celá opakuje pohledem jiné kamery. Aneta v průběhu filmu nestárne, takže vypadá stejně ve 13 i 50 letech. Neustálé flashbacky také nejsou přínosem. Mnoho výborných herců se zde objevilo jen na okamžik. Zedníčkova role byla nazvána „ďábel“. Ve filmu uslyšíme recitace básní a zpěv písně (zpívá muž v ženském rodě) v ruštině. Rovněž se z vložených titulků dovíme mnoho životopisných údajů. Pro Fialovou nebylo nejtěžší natáčení v mraze, kdy trestankyně musely ručně kácet stromy, ale lesbická scéna s Langerovou. La Chia měla jen několik dní na složení filmové hudby a při závěrečných titulcích zní píseň „Ruská zima“, kterou nahrála v roce 2001, když jí bylo 16 let. Debata s tvůrci se nesla v odlečeném duchu. Režisérka se vyjádřila, že Fialová s Langerovou by mohly být věkově jako matka s dcerou, což je samozřejmě hloupost a Fialová si to nenechala líbit. Vážné téma osudů lidí nespravedlivě odsouzených k mnohaletému věznění a vyhnanství si zaslouží serióznější zpracování. Film nepřináší nic nového a pravděpodobně bude těžko hledat své publikum. (08.08.2017)