Don't Stop

Co k tomu napsat. Snad jen, že anglický název pro český film se mi nelíbí, na druhou stranu je asi nejvhodnější. Sprostá slova k tomu patří taky, takže ani ta vytknout nemůžu. Snímek se mi opravdu líbil, přiblížil mi dobu punku, ve které jsem vždy chtěla žít, byl vtipný, měl příběh, měl smysl. Na to, že tam byli všichni herci - začátečníci, předvedli opravdu super výkon. Rozhodně to nebyla ztráta času, naopak dobrá inestice 97mi minut. Navíc tam padaly slušné hlášky. ("Když hraje, vypadá, že má epileptickej záchvat.") (29.03.2013)

Založíme si kapelu, budeme drsní, hustě se oblíknem, zapomenem na problémy, budeme protestovat, budem hrát punk! Sympatická myšlenka a místy i velmi sympatické zpracování, záběry z koncertů i vizuální stránka nadchnou a atmosféra diváka určitě vtáhne. Ovšem stejně jako život a ambice hlavních hrdinů zažívají větší a větší újmy a šrámy, i dějová linka snímku stále silněji upadá, herecké výkony slábnou a klíšovitý konec už se nedá nazvat ani 'mile úsměvným'. Těžko se hledá snímek s rozporuplnějším hodnocením, hustě punková skupina s nudnějšími hovory hráčů a podobně hustá atmosféra zabitá divným koncem.... (29.06.2012)

Očekával jsem něco ve stylu vyprávění Petra Hoška, který v knize Eduarda Svítivého Punk Not Dead celkem věrně popsal, jak v Čechách punk fungoval za bolševika. Jenže bohužel. Pokud nepočítáme fakt, že se nedaly sehnat desky, placky či kazety, neměl film s totalitou prakticky nic společného. Ta všobecná buzerace tu zkrátka nebyla a proto ono rádoby rebelství hlavních hrdinů vyznívalo do ztracena. Do toho všeho byl namontován příběh o klukovi, který se asi snaží najít sám sebe, nebo co, a nějak mu to nejde. A aby toho nebylo málo, tak je film postavený na Patriku Děrgelovi, který je zoufale špatný a nedá se mu věřit jediné gesto. Slušná muzika, solidní Reichl i pár známějších tváří v malých rolích, ani to všechno celkovému dojmu příliš nepomohlo. 30% (28.06.2015)

Moderní zaklinadlo pro zahnání nudy, šedi a lhostejnosti zní: Chci dělat něco, co mě baví, a nechci dělat to, co mě nebaví. Přitom každý zkušený psycholog a duchovní mistr na to řekne jen jedno: Kdo kdy lidem slíbil, že život je a bude jenom zábava? ___ Punk většinou začíná legrací, přemírou energie a vzdorem a někdy končí vypadnutím ze systému i ze společnosti. Některým lidem pubertální zmatenost zůstane až do smrti. Punk není o politice, globální punk je o protestu proti omezením tohoto světa. ___ Občanský průkaz je oproti tomuto filmu pouhé politizované propagandistické nic, kdežto DonT Stop je opravdu film o dospívání – v podstatě kdekoliv kdykoliv včetně (ne)zapadnutí do existujícího systému a (ne)nalezení jiné formy sebevyjádření a způsobu života. (16.06.2013)

"Co to máš na sobě? To se nemůžeš oblíkat slušně? Tomu říkáš muzika? Co to máš za kamarády? Ty jsi snad úplně blbej".. Sice film mapuje rok 1983, ale je tam tolik příznačných situací i pro dnešní dobu (já u každé hádky s rodiči musela přikyvovat "to znám"), české vnímání "odlišného" se navíc nijak moc nezměnilo. Ale k filmu samotnému;nepamatuji, kdy jsem byla naposledy takhle nadšená z českého filmu.... Aha, už vím. NIKDY! Z vlastní zkušenosti netuším, jak to vypadalo za totáče, ale připadá mi sympatická snaha něco změnit, byť jen tím, že si budu dělat to co chci a pokusím se v nelehké době prosadit. Rebélie, chlast, koncerty, rvačky. Ale přece jen tam bylo něco víc. Myšlenka.. anebo možná jen záminka. Ale bylo to "něco víc". Dnes ten "punk" spočívá v něčem úplně jiném (neházím ale všechny do jednoho pytle). Musím říct, že jsem se nenudila ani minutu, potěšily mě sympatické neznámé tváře, soundtrack (London Calling!) a celkově příběh o úskalích dospělosti. Dovedu si představit, že bych v té době byla úplně stejná. Řeřicho, toč dál a možná se ti podaří obnovit mou víru v českou kinematografii! (EDIT: Jedinou výhradu mám k Pavle, Mikiho přítelkyni. Postava i představitelka příšerná!) (09.02.2013)