Reklama

Reklama

Obsahy(1)

1983. Do komunistického Československa konečně dorazil PUNK naplno. Osmnáctiletý Miki (Patrik Děrgel) se svým provokativním kamarádem Dejvidem (Lukáš Reichl) nechtějí zůstat pozadu. Deska London Calling od Clash jim ukáže ten správný směr. Vezmou elektrické kytary, naježí vlasy a přestanou brát ohled na svoje okolí. NO FUTURE se stane jejich heslem. DonT Stop je příběh o tom, co se stane během jednoho roku vašeho života, kdy nepřemýšlíte o zítřku ani o důsledcích svých rozhodnutí. Jediné co chcete, je prosadit svoje generačního právo na svůj vlastní životní styl. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Videá (2)

Trailer 2

Recenzie (222)

dr.horrible 

všetky recenzie používateľa

Na punk rocku som vyrastal a aj keď je to už dávno, také London Calling stále považujem za najlepší album všetkých čias. Don't Stop ale nie je film o punk rocku. Don't Stop je iba povrchný pokus jedného diletanta urobiť si meno. Celý film neobsahuje jednu uveriteľnú scénu či emóciu, jeden uveriteľný dialóg ani herecký výkon. Každý zvrat tu prebieha za pomoci deus ex machina, klišé skáče na klišé, herci sú trápni, je to tendenčné až hrôza a celkovo sa za tento zlepenec falošných spomienok a výpovedí, veľmi veľmi hanbím. No Future v rámci Řeřichovej kariéry. Strč si to do prdele a nehraj sa na pankáča! Takto skurviť tak zaujímavý námet, to sa len tak nevidí. A kritizovať The Clash? Mal som chuť dať tam odpad. ()

kingik 

všetky recenzie používateľa

Nepřestávej věřit v punk! Poslední dekáda komunismu pod "nadvládou" punku, ale kdo koho víc toleroval, respektive netoleroval? Pár punk přátel stačilo za "totáče" mít a hned byl ten život na hovno veselejší, ale jak kdy a jak pro koho. Bylo to o excentrickém životním stylu, o nedostupných hudebních nahrávkách zakázaných kapel, hulení a v neposlední řadě o mladistvé rebélii prostřednictvím vlastní undergroundové kapely proti nevyhovujícímu režimu a jeho předpisovým životním normám, kterých měla parta pankáčů v 83 až nad číra. Vše sledujeme z pohledu inteligentního Mikiho, toho času studenta gymnázia, který se tak trochu ve svých (osm)nácti hledá. Nechce se podvolit politickému systému, rodičovským kritériím, přehnanému vlivu špatných kamarádů a nikdy se nevzdá své milované hudby. Těžko říct, co chtěl svým nevyváženým postojem tenhle snímek vlastně divákovi sdělit. Sděluje i nesděluje toho příliš. Tehdejší dobu odprezentoval celkem zdatně, i když trochu uměle, některé scény byly nastaveny i vystavěny zajímavě, ale jen zřídka se z nich vytěžilo maximum (viz dramatická noční honička s vesnickými "burany"), některé zase vyznívaly nevěrohodně (obdobný problém měl i spřízněný "Občanský průkaz", včetně nedostatečné artikulace mladých herců, kdy jim ne vždy bylo spolehlivě rozumět), avšak největší slabinou je rozkouskovaný až epizodní styl vyprávění. Životnost postav je měřena schopností dodat jim životnost prostřednictvím mladé herecké krve, což se daří, ale v zajímavých situacích se s nimi ocitneme méně, než by bylo záhodno. Režijní rukopis Richarda Řeřichy ještě neměl onu kýženou výrazovost, což je pochopitelné, neboť se v minulosti režií nezabýval, avšak kameru třímal v rukou nejednou. Jedná se o kameramana, který si chtěl vyzkoušet, jak chutná režijní debut. Na poprvé to nebylo špatné, ale ani nikterak vyzrálé. Poněkud zvláštní byla mluva i image hudební partičky. Možná se tak tehdy mezi mládeží nemluvilo. Výraz "dračice" určitě ne. K vidění byla směska pankáčů ve stylu Sex Pistols se skinheadem i kultivovaným depešákem, kterého Patrik Dělger v titulní roli připomínal ze všeho nejvíc, ačkoliv tahle modní vlna se dostavila až o něco později. Přesto velkým plusem zůstávají mladí, neokoukaní herci, atmosférická režie s důrazem na originální kamerové snímání a také neotřelé téma a připomínka punku, kterým se český film příliš v minulosti nezabýval. Svých předností si je film dobře vědom. Jestli je to hodně, málo, nebo tak akorát, si jistě každý divák posoudí sám. Vytěžit se z toho dalo jistě víc. 60% ()

Reklama

venus 

všetky recenzie používateľa

Docela příjemný punkový nářez, bohužel proložený až moc velkou porcí scénaristických klišé pasáží. Příběh se v půli láme a rozběhne se do několika vláken sledujících osudy jednotlivých hrdinů. Opravdu mi vadilo, jak byla hlavní linka příběhu rozmělněna a zjednodušena do velmi pateticky nahodilých několikaminutových dramatických zakončení. Punk je víc než chcát do kýblu. ()

Djoker 

všetky recenzie používateľa

Rebelové bez příčiny mě budou bavit vždycky. Sledovat židovskou bukvici Děrgela je sice očistec, ale záplava punkových fláků to lehce vyváží. Řeřicha se snaží čarovat s kamerou a podařilo se mu do filmu vtisknout dravý styl, který pasuje k rebelujícímu mládí. Jak by ale řekl klasik, punk je jinde. Tady se jen pár telat snaží vyrovnat s komunistickou šedí. ()

venison 

všetky recenzie používateľa

Příjemný adolescentní filmeček o počátcích punku v Čechách :-) Politikou to nezavání.. Děj v podstatě o partě kluků, kteří se flákaj a rádi by hráli punk.. Neslané, nemasné - nic výraznějšího se tu neděje.. Muzika skvělá, ale oproti dialogům jednou tak hlasitá, takže při každé melodii vám to trhá uši a když ztlumíte zvuk, tak nerozumíte tomu, co si herci povídají.. Na český film opravdu zajímavý a podařený počin.. Hezky natočeno, příjemná kamera, relativně přesvědčiví herci.. Řekla bych, že pokud to však zahlédne nějaký punker z té doby (nebo i dnešní, to je fuk), tak si musí značně ubliknout :-) Umělecky pěkný, obsahově zbytečněj film.. Takovej delší videoklip proložený mluveným slovem :-) ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (14)

  • Název filmu je inspirován stejnojmennou písní Jacguese Brela. (Terva)
  • Na konci filmu sa Miki (Patrik Dergel) a Dejvid (Lukáš Reichl) rozprávajú o rozpade skupiny The Clash. Rozpad skupiny nastal v roku 1986. Poslednou doskou, ktorá je tiež pri rozhovore Mikiho s Dejvidom spomínaná, je Cut the Crap. (toi-toi)
  • Kapela hlavních aktérů "Émile Buisson" odpovídá jménu francouzského gangstera. (Terva)

Reklama

Reklama