Stratení v Mnichove

[2. Fokus Fest 2015] I keď je to nepopierateľne vtipné a v mnohých momentoch zábavné, Ztraceni v Mnichově nie sú komédiou. Kto to tak berie, nič nepochopil a mal by sa nad sebou vážne zamyslieť. Petr Zelenka so svojou poetikou, kombinujúc a inovatívne rozvíjajúc ako postupy - v českom prostredí absolútne nevídané a vysoko originálne - zo svojej mockumentárnej trilógie, tak tie z Karamazovcov, zašiel až k hraničným medziam. Ďalším krokom by už mohlo byť len zviditeľnenie jeho samotného v médiu, lenže to by mohlo viesť k splošteniu významovej komplexnosti. Priestor na eseje o konštrukcii a dekonštrukcii historického i filmového mýtu, vymedzovaní sa voči provinčnosti a iluzórnemu „čecháčkovství“, odpore voči skrývaniu sa za historické krivdy a ďalších stránkach, na ktoré Zelenka vrhá svetlo ponechám povolanejším. Radšej si prečítam Jana Tesaře, úplné znenie Mníchovskej dohody a znovu si pustím Wajdovo majstrovské Wszystko na sprzedaz. Pre mňa osobne asi najzásadnejší český film nového milénia, ktorý nie je didaktický, na nič sa nehrá a privádza k vážnemu zamysleniu nad súčasným spoločenským ovzduším v celom regióne. Odpusťte mi dojmológiu a neobjektívnosť. 100% O niečo viac tu. (29.10.2015)

Historická konšpirácia, s ktorou vyšli tvorcovia je šokujúca a veľmi zaujímavá. To je na celom filme ale všetko, pretože komédia to je taká polovičná, nemastná, neslaná, občas niečo úsmevné, predovšetkým začiatok s papagájom. No glorifikácia Beneša až do takých výšin, že by takto geniálne uvažoval a videl vopred, to by snáď nezvládol ani Nostradamus. Ak Beneš videl takto futuristicky v roku 1938, že obetoval časť územia pre budúce víťazstvo, je mi záhadou, prečo nereagoval obdobným spôsobom aj v roku 1948, kedy aj jeho slabosť spôsobila vyše 40-ročné komunistické jarmo... Myšlienka priniesť niečo nového, istej historicky uveriteľnej a možnej fikcie, sa ukázala ako dobrá, žiaľ tá forma neobstála stopercentne. (13.03.2016)

Český lev za scénář tentokrát nemohl skončit v lepších rukách. Úchvatně vymyšlená hra s divákem, která nabízí nejednu působivou myšlenku. Pro mě zatím asi nejlepší film Petra Zelenky. A opravdu hodně mě těší, že v jednom roce vznikly hned dva tak skvělé české filmy, jako jsou Kobry a užovky a toto komplexní a originální dílo. 90 % (11.07.2016)

Po delší době tu máme černou pseudo-dokumentaristickou komedii z českých končin. Je to film velice náročný na psychiku diváka a po čase může diváka unavit svým stereotypem. Nicméně, když pochopíte ten pravý kontext černého humoru, satiry, který nám Zelenka naservíroval a hlavně, když budete na tento snímek koukat s trochou nadsázky, určitě se vám Ztraceni v Mnichově zalíbí. Jde jen o to, najít si k němu cestu. ;-) ___ (Cinestar, Hradec Králové) (17.12.2015)

Film o tom, proč něco nejde, který tematizuje, že nám to vlastně nejlíp jde, když děláme, že nám to nejde a je při tom tak dokonale alibistický a vyumělkovaný, že připomíná toho papouška, který prostě jenom opakuje to, co mu druzí řeknou. Potenciálně zajímavý koncept zazděný nedůsledností. Zatímco Rok ďábla byl docela zajímavý "mocument", druhá polovina Ztraceni v Mnichově působí jako hodně kulhavá obhajoba toho, proč ta první nedává smysl. A vzhledem k tomu, že Zelenka si tu klidně střídá dokumentárně působící záběry s čistě filmovým záběrováním a kontinuálně plonkovým muzakem, je výsledek obhajoby stejně řídký jako hraná část. Meta-chcípáctví devadesátých let. Mentální ghetto věčné revize národního stereotypu, který s láskou potvrzuje sám sebe a právě proto přežívá, i když ho někdo zdánlivě paroduje. Long overdue and still boring as fuck. Obraťme list. (24.04.2017)