Dažďová víla

V kontexte českej filmovej rozprávky posledného štvrťstoročia v podstate skvost, čo znamená, že sa človek k smrti nenudí, film z neho vyžmýka nejaký ten kus emócie a obsahuje istú dávku napätia, nápadu, originality v tradičnej schéme filmovej rozprávky ľudového typu. Zaujme osvieženie exteriérov nepozemskou islandskou krajinou a špeciálne efekty úmyselne balansujúce na hrane klasických kostýmov stvárňujúcich živly a modernej digitálnej podoby európskej úrovne - v pamäti utkvejú hlavne dažďové schody do nebies a prekvapivo nakrátko a jediný krát ukázaná živlami zalievaná a snehom zasypávaná zemeguľa. (13.09.2014)

Jan Míka zřejmě vůbec nerozlišuje, pro jakou cílovou skupinu píše, neb i pohádky cejchuje stejným patosem, jako když vyrábí svůj x-tý nekonečný seriál pro Českou televizi, ale v nich alespoň sentiment vyvažuje občasným vtipem, který ovšem v této pohádce naprosto schází (a nezachrání to ani epizodní role Petra Nárožného). Dešťová víla má sice většinou pěkný vizuál (třeba takové dešťové schody do nebe se skutečně povedly), ale je nepřiměřeně patetická a na zvolenou stopáž se v ní skoro nic neděje. Hudba Petra Hapky sama opravdu všechno nezachrání... (27.12.2011)

Kupodivu to hlavní čím Dešťová víla zaujme, jsou technické aspekty. Kamera, výprava a hlavně hudba jsou na vysoké úrovni, ale vše co se týče herců je o dvě třídy horší. Milan Cieslar dostal špatně napsaný scénář. Dialogy jsou vatovité a hercům z pusy nelezou. Dokonce i ti nejlepší z nich pak působí nepřirozeně a afektovaně. Ani příběh není nějak světoborný a na hodinu a půl děje zkrátka nestačí. Ke konci už se vkrádala nuda. Celé to působí tak nějak nedotaženě. Pohádková poetika je jen naznačená, nádherné exteriéry jsou zoufale nevyužité a místo aby samy vyprávěly, tak dělají jen luxusní kulisu. Tohle není ani průměr. (31.12.2012)

Cieslar dokázal, že umí - a potvrdil jsou pověst už v takových velkých filmech jako Der Lebensborn - Pramen života a Krev zmizelého. Dešťovou vílou docela mile překvapena. Po dlouhé době je to pohádka v české kotlině skutečně filmová. Má skvělé triky, kameru a hudbu. Obrazová koncepce lahodí oku, stejně jako pečlivé a osobité kostýmy. Příběh je jasně pospojovaný tradičním pohledem na český venkov a nadpřirozenem motivovaného nejzákladnějšími barbarskými náboženstvími. Střední a starší generace hraje výtečně a jediné, co nefunguje, žel jako již tradičně, jsou nové mladé tváře. Výkony Kerekes a Gottwalda jsou ukázkou až neuvěřitelně nefilmového herectví. Proto je mi záhadou, proč se pořád pokoušejí tyto mladé "talenty" ze Slovenska nebo nekonečných seriálů, když to ty žádané výsledky nemá. (29.12.2011)

Prapodivná vyprávěnka. Kulisy má správně pohádkové, o to víc zarážející je poněkud neobratné zápolení, které provádí dějová linie sama se sebou, když průběžně popírá a mění, co už mezitím stihla divákovi předhodit. Jakoby měla jen ledabyle načrtnutý výchozí a cílový bod a teprve během natáčení se ve spěchu pokoušela nějak smysluplně vyplnit vakuum, nacházející se mezi nimi. Nadpřirozené bytosti i hrdinové a antihrdinové z lidského světa tak trochu roztržitě těkají z místa na místo a přeskakují z repliky do repliky v rozporu s logikou a vesměs působí jako poněkud tragické postavy mdlého rozumu. Krom toho - pro mě osobně je na pováženou, že příběh se zpronevěřuje základním stavebním kamenům všech pohádek: Dojde sice ke klasickému střetu dobra ze slem, ovšem ve finále si veškeré zlo v podstatě v klídku vegetuje dál, aniž by bylo jakkoli potrestáno či okolnostmi přivedeno k nápravě. (21.12.2016)