MacArthur
MacArthur, the Rebel General
MacArthur, the Rebel General
Réžia:
Joseph SargentKamera:
Mario TosiHudba:
Jerry GoldsmithHrajú:
Gregory Peck, Nicolas Coster, Marj Dusay, Ed Flanders, Russell Johnson, Ward Costello, Dan O'Herlihy, Dick O'Neill, Addison Powell, G. D. Spradlin (viac)Obsahy(1)
V roce 1942, tři měsíce po japonském útoku na Pearl Harbor, je generál MacArthur velitelem jednotek na ostrově Corregidor na Filipínách. Jeho zdecimované jednotky tu z posledních sil brání západní stranu Panamského průplavu. Potřebují pomoc z Washingtonu, ale americkým ponorkám se stále nedaří prorazit japonskou blokádu a doručit jim zásoby.
Generál se vzpouzí prezidentovu rozkazu, aby se přemístil do Austrálie, a hodlá zůstat i za cenu, že bude muset rezignovat na funkci a bojovat jako obyčejný voják. Jeho pobočník Robert Sutherland ho ale nakonec přesvědčí, aby jel. Generál odplouvá s rodinou na torpédovém člunu, ačkoli mu všichni doporučují, aby použil ponorku, protože to je bezpečnější. MacArthur si ale tento způsob vybral záměrně, protože chce ukázat Washingtonu, že se dá blokádou proniknout. Podaří se jim bez větších problémů doplout až do Austrálie. V Melbourne na ně čekají davy. Generál se dozví, že v celé Austrálii není žádná dobře vycvičená jednotka, která by jim mohla na Filipínách pomoci. Navíc místní americké a australské jednotky sotva stačí na obranu Austrálie.
V krátkém proslovu prohlásí, že se hodlá na Filipíny vrátit. Generál Wainwright, který po MacArthurovi převzal velení na Filipínách, byl mezitím nucen podepsat kapitulaci. MacArthur zuří a považuje to za nehoráznost. Pak si ale uvědomí, že to byla jen otázka času. Zároveň však odmítne posvětit medaili cti, kterou chce kongres Wainwrightovi dát. Japonci provedou několik náletů na severní Austrálii, čímž potvrdí předpoklad, že hodlají zaútočit. Spojenci chtějí předstírat obranu a pak se stáhnout do srdce Austrálie. MacArthur je jako vrchní velitel spojeneckých sil rozhodnutý zaútočit a svést bitvu hned na severním pobřeží. Není spokojen s vývojem situace, takže pošle Roberta Eichelbergera, aby velel jednotkám na Nové Guinei. Má svolení odvolat všechny velitele, kteří nechtějí bojovat. MacArthurova popularita stoupá a velitelé si myslí, že by se klidně mohl stát novým americkým prezidentem.
Prezident Roosevelt potom generála povolá do Pearl Harboru. Chce si tam osobně vyslechnout názory polních velitelů a jejich návrhy dalšího postupu ve válce v Pacifiku. Admirál Nimitz navrhuje obejít filipínský ostrov Luzon a zaútočit na Manilu. MacArthur je proti, protože se mu nezdá rozumné nechat si za zády dvě stě padesát tisíc japonských vojáků žijících z filipínských zásob. Hodlá se vylodit přímo na Luzonu a je přesvědčen, že se svými jednotkami může ostrov obsadit asi za pět týdnů. Dny velkých frontálních útoků jsou podle něj dávno pryč, a navíc jim filipínští partyzáni už dva roky připravují pro takový útok půdu...
(oficiálny text distribútora)
Videá (1)
Recenzie (43)
Stylově trochu jako film Generál Patton, tzn. životopisný film o slavném generálovi z druhé světové, vyobrazující jeho chování a názory. Generál Patton byl ale o něco lépe natočen, měl více akce a nebyl tak zkratkovitý. Tady ty scény jsou spíš kratší a moc bitev tu není, je ale pravda, že film zase pokrývá delší časové období - kromě Druhé světové války také MacArthurova poválečná jednání a pak Válku v Koreji. ()
Jeden ze tří celkem známých válečných filmů v roce 1977. MacArthur je všechno co si představíte pod pojmem klasický životopisný film. Tradiční vyprávění, solidní režie, slavný a přesný herec (zestárlý Peck) v hlavní roli. Nedá se tomu formálně moc vytknout, jen jsem se u toho děsně nudil. Válečné scény jsou tu spíše ve formě střípků či útržků z akcí a celý film se točí kolem nadživotního vojáka, hrdiny a "filozofa", kterému jen proradní američtí politici zabránili skoncovat s komunismem. Je to plné patriotismu, patosu a propagandy a ke konci ty nekonečné patetické proslovy a monology začínaly být skoro nesnesitelné. Proč a pro koho to američani po vietnamském rozčarování v roce 1977 točili je mě záhadou. ()
Životopisný snímek nepřekračující svou poměrně suchopárně faktografickou formou rámec hraného dokumentu, ovšem patřičně pateticky přikrášleného. Jiří Bartoška se mi navíc jeví svým ironicky přezíravým zabarvením hlasu jako naprosto nevhodná volba pro nadabování hlavního hrdiny. V osobě Gregoryho Pecka jsem sice viděl postavu razantního a sebevědomého amerického generála, který ke mně ovšem Bartoškovým hlasem promlouval spíš jako salónní seladon, což mi nešlo vůbec dohromady a působilo to rušivě. ()
Tento film není horší než "Generál Patton" z roku 1970, naopak mě o něco víc bavil, ačkoliv podle celkového hodnocení těchto filmů by se měl předpokládat opak, ale Patton je pekelně nadhodnocen a nechápu, kde kurva sebral sedm Oscarů, za co? Patton se zoufale snaží být uměleckým dílem, kterým ani náhodou není. Naopak MacArthur je naprosto normální dílko, které si na nic nehraje, skoro jsem byl v pokušení dát čtyřku. ()
Hlavní výtka: prodloužil bych na 3 hodiny, neboť tady to je místy až moc "highlight reel" než souvislý životopisný film. Ale jste-li předem v obraze (x), pak to nevadí. Divácky vzato radost, Peck je jako pětihvězdičkový generál výborný a plápolá z něj autorita. Jedná se o oslavný a nepříliš kritický portrét – tzn. MacArthur v něm vynikne jako starosvětský, moudrý, statečný a dobrosrdečný, neposlušný ve věci hloupých rozkazů politiků – a jako takový jde ruku v ruce s "greatest generation" mytologií... poloviční cukřík :) ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (2)
- Ve filmu (ve druhé části) v Korejské válce jsou využity tanky M48 Patton. (Winster)
Reklama