Transformers - Temná strana Mesiaca

Don't mess with chevy! Po chladné dvojce, která byla spíše estrádou elegantních plechů z Megalománie přichází Dark of the Moon představující vřele smířlivé propojení fines z jedničky a dvojky, aby mohlo rozpřáhnout své železné 3D paže k závěrečnému objetí a vypálit Vám na památku lens flares do zřitelnice. Tentokrát tu nejde o kluka a jeho auto, ale o kluka a jeho holku (na Megan si nikdo ani nevzpomene) a ačkoliv se jedná o hloupoučký slepenec všeho možného i nemožného, z něhož vykukují Vetřelčí interiéry a robo-predátoři, ten malý kluk ve mně tentokrát zvítězil. Už úvodní střihová retro koláž dokáže zarazit do sedačky a díky hlavním postavám - ke kterým si divák za ty dva filmy nějaký vztah vybudoval - je první hodina snesitelnou a vtipnou přehlídkou, kdy se až neslušně dere na mysl představa romantického filmu – kterak super sexy modelka sbalila prvotřídního losera a za zvuků Goo Goo Dolls spolu odjíždí v jeho chevy za sluncem zalitý obzor. T3 není tip top, ale v rámci možností je trošku někde jinde než byli T2, byť divák bude odcházet z kina značně rozpolcen. Míša Bay si pak v konečném účtování zaslouží i to obdivné smeknutí, protože ukočírovat takhle velký kolos chce nervy ze železa. Nostalgie to je prevít. (27.06.2011)

Hned po zhliadnuti prveho dielu som tvrdil, ze dana latka so zvolenym pristupom je idealna kombinacia pre Baya. Druhy diel priniesol sice pre reziserov-megalomanov typicke uskalie "straty sudnosti v naplneni pojmu Think Big", ale aspon ta konstanta "over the top" bola pritomna neustale na vsetkych zlozkach, cim filmu dodavala potrebnu ucelenost. Treti diel je konstrukcny fail, neumerne natiahnuty, postavy bud nadbytocne, alebo v pripade modelingovej zenskej blond akvizicie pre mna iritujuce a asexualne. Zaber, snimanie a tazkotonaznost (ovsem iba v meritkach sucasnych trendov) Battlefield: Chicago je impozantna, zial iba jedine fungujuca v tej spleti podruznych motivov a nekonecneho radu citacii na Bayovu vlastnu tvorbu a dalsich x-blizkych zanrovych klonov. (01.07.2011)

Nejvtipnější letošní "komedie". Kadence vtipů z úst vedlejších postav spojená s nedostatkem znalostí v oblasti logiky, informatiky a fyziky, vytváří nebezpečný mix, jehož režisérem snad ani nebyl ten akční král Michael Bay. Vždyť z filmu si pamatuji jen vtipy, tuhle jsem tam zahlédl nějakého robota (nebo mikrovlnku nebo LCD televizi nebo ptáka?), ale že by nějaká akce? Jo už vím, Rosie H-W má krásné nohy a strašně ji sluší přiléhavé šaty! Kdo by to u modelky řekl! Jinak čistá filmová/filmařská recyklace v praxi...ale proč se procházeli hodinu a půl v nějakém podivném městě plném křivých a poškrábaných budov, to opravdu nevím. Asi starosta Chicaga chtěl přiblížit město pro potenciální turisty a jakékoliv wow momenty si pan "zničím všechno, i když to nedává smysl" nechává do dalších filmů... Hlubší komentář bude, až se prokoušu 128bitovým kódováním, do té doby snad bystřejší pochopí můj tón;-). (do budoucna:128b,dům nahoře dole, wolverine, ruka, Ken-John-Alan, brána, planeta, lodě a měsíc, "mnoho překvapení", kafe při boji, Jeff bez Lestera, snímače robotů, (ne)veřejné?!, utíkej) PS: škoda, že tu většina uživatelů hodnotí jména a ne jejich výsledný produkt:) (29.06.2011)

Završovat epické trilogie je tradičně nevděčná práce. Michael Bay dokázal přivést Optima, Bumblebeeho a ostatní Autoboty na konec jejich cesty sice v nejslabším dílu, ale to po omamné jedničce a pohádkově-mytologickém pokračování není žádná ostuda. Třetí Transformers jsou občas vtipní, občas méně, občas strach nahánějící, ale hlavně jsou zhruba od třetiny stopáže tak velkolepí, že to trhá málem všechny smysly. To, co se strhne v Chicagu, to je audiovizuální zážitek, po kterém se divák vykuleně klepe celou cestu domů. Co mi ale celou trilogii pozvedlo tak vysoko, je hlavně to, že tenhle příběh nikdy nebyl o co největším počtu sešrotovaných plechů. Ano, vždycky to bude souboj Autobotů proti Decepticonům, ale spousta lidí zapomněla na to, že mezi tím vším dobrodružstvím dospěl jeden kluk. Ten, který se před třemi filmy poprvé projel ve žlutém Camaru a který díky tomu nakonec zachránil svět. Třikrát. (12.07.2011)

Standardní hra na hodná a zlá autíčka mne v zásadě nijak nepohoršuje, ale k tomuto kousku bych pár osobních výhrad bez větší námahy našel. Zejména začínám držet protestní hladovku kvůli výměně úžasné holky od vedle za nafintěnou pipinu, dále bych závěrečnou akci potřeboval asi o hodinu kratší a jeden povedený fórek za dvě a půl hoďky také zcela nenaplnil má očekávání. (11.06.2012)