Réžia:
Dome KarukoskiScenár:
Aleksi BardyKamera:
Tuomo HutriHudba:
Adam NordénHrajú:
Marjut Maristo, Amanda Pilke, Malla Malmivaara, Joel Mäkinen, Jarkko Niemi, Olavi Uusivirta, Timo Tikka, Jani Volanen, Teemu Ojanne, Heikki Nousiainen (viac)Obsahy(1)
Pohledná Maria opouští až příliš těsnou náruč své silně věřící rodiny i komunity a vydává se do velkoměsta. O poznání bojácnější Raakel ji následuje, ovšem nikoli kvůli požitkům, ale aby svou kamarádku přivedla pokud možno neposkvrněnou zpět. Kterou z dívek velký svět semele? Anebo se ukáže, že destruktivní bylo prostředí, v němž do té doby vyrůstaly? Film využívá melodramatická schémata k žánrovému uspokojení i srozumitelné problematizaci existenciálních otázek. Základním zdrojem dramatického napětí se stává střet dvou typů výchovy, z nichž ta nábožensky motivovaná navzdory planým slovům nepřeje jakékoli formě rozletu. Snímek však neidealizuje ani svět, který západní velkoměstská mládež považuje za „normální“, a svou pozornost citlivě rozděluje mezi lákavost běžných požitků i náznaky jejich nebezpečnosti. Jasně však říká – oddávat se slastem bez zlých úmyslů neznamená hřešit. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (79)
1307. hodnocený film: Před svatbou žádný sex, žádný alkohol a dokonce ani kouření (v obou slova smyslech). Tak tohle je taky podoba náboženství a krásná ukázka toho, jak se víra může zvrhnout v demagogické vymílání mozků mladých lidí. Když už i polibek je hříchem, jedná se o vážně nezdravou víru. Film se mi líbil moc a musím uznat, že dokázal postihnout problematiku vynikajícícm způsobem. Navíc herecké výkony obou dívek jsou skutečně dobré. 4* si film určitě zaslouží a mohu jej doporučit snad všem. 4* ()
Forbidden Fruit je především moderní (love) story o mladistvých věřících. I když v tomto případě bych spíše použil střet zájmů mezi láskou (chtíčem - aneb hormony se bouří) a náboženstvím. FF je již třetím snímkem tohoto zajímavého režiséra se zaměřením na problémy mladistvých a zároveň druhým filmem, který jsem od něj viděl. Předešlému temnému dramatu s dokonalou hudbou - The Home of Dark Butterflies jsem v podstatě neměl co vytknout, zde se již pár věcí najde a nebýt těch dvou a charismatických (hlavně blonďaté Raakel - Marjut Maristo) hlavních představitelek, dal bych asi i 3*. Podobný námět byl přeci jen již zpracován a tento příběh není zas tak dramatický a silný, aby dostatečně zapůsobil. Pěkně je tu však rozvinuté přátelství obou dívek, které se po celou dobu filmu střetává nejen s porozuměním, ale také s konfliktem jejich zásad, hodnot a víry s žitím v urbanistickém světě. Celkově se na to pokušení dvou lolitek hezky kouká a někdy člověk zjistí, že vlastně černá není černou a bílá není bílou. (7/10) [MFFKV 2009] ()
V důvěrnostech, vzezření postav a výběru tématu vesměs nepřesvědčivé drama, bojácně se zdržující jakéhokoliv zhodnocení či rýpavého pohledu (a rozhodně nikoliv ve prospěch dokumentárního nadhledu, kdy je konečný verdikt ponechán na divákovi) a zuby nehty se držící v rámci motivu pochyb ve víře klasického schématu "první chce poznat svět a ten jí ublíží, druhá ani moc nechce, pozná však tu hezkou stránku, ale zase se poslušně spolu se zdeptanou kamarádkou vrátí mezi pastýřovy ovečky". Nebýt poměrně sympatických představitelek titulních rolí a zasmušilé hudby, celé to posouvající alespoň k průměru, neměl by film zhola nic. 5/10 (44. MFF KV - 11.7.08) ()
Moja fascinacia finskou kinematografiou /teda eeuropskou, a teda mimohollywoodskou/ nadalej uspesne pokracuje. Film je to sympaticky : sympatacka Maria ide z finskej dediny do velkomesta spoznavat zivot a ludi naokolo. Nasleduje ju aj Raakel, ale aby ju priviedla spat. na rozdiel od dalsich Karukoskiho diel /Domov sedych motylu, Leijonasydan/ je Kiellety Hedelma len taky znesitelny priemer : 70 % ()
----- "Svět je zrádné místo. Slabé duše skončí v zatracení - na věky věků.“ ----- O konfrontaci dvou světů, o hledání vlastní pravdy - a vlastní cesty. O víře, která sice může (za vhodných podmínek) i hory přenášet, ale pokud je svázána nesmyslně přísnými pravidly, která mají udržet stádečko věřících v poslušnosti a v bázni Boží, stává se svou vlastní karikaturou. Snímek nemá tak promyšlenou koncepci a nezasáhne cíl s takovou razancí a přesností jako „Domov šedých motýlů“, přesto zůstal pevně vězet někde v mé hlavě, takže svůj účel splnil … 3,5* ()
Galéria (31)
Zaujímavosti (4)
- V letech 2009 a 2010 film na pěti filmových festivalech ve Finsku, Portugalsku, Švédsku, Belgii a Kolumbii získal 6 vítězství z celkem 8 nominací. (lioncel)
- Filmovalo sa na viacerých miestach v okolí fínskych Helsínk. (MikaelSVK)
- Když Raakelina matka (Tuija Työräs) říká své dceři (Marjut Maristo): "Můžu udělat kaši.", říká tím, že jí chce připravit snídani. Ovesná kaše je totiž tradiční finská snídaně. (Facillitant)
Reklama