Ptákodemie: Děs a hrůza

„Kdo nakreslil zobák, génius či manták?“ A kdo jsou Nguyenovi fanoušci? Geniální filmoví fanjnšmekři nebo jen ptáci jarabáci? Problematikou se zabývá „Omnibusova filmová teorie Kolumbovy plavby,“ viz BRAKOVÉ OKÉNKO: [][] Obeplouváme-li filmový svět po rovnoběžce filmové kvality směrem k špičkovým dílům dostatečně dlouho, připlujeme se šťastným výrazem ve tváři do výchozího diváckého bodu, ale z opačné strany, z oceánu brakových hrůz. Jako by nějaký obr uchopil přímku filmové kvality, ohnul ji do oblouku a pak spojil do kružnice, takže by Shawshank a Forrest Gump nebyly Zelenou míli daleko od Ptákodemií a Sharknád, ale ocitly by se těsně u sebe, např. Kmotr jen Sedm krůčků od Sharkuly. [][] Zpět k Birdemic. Blbé? Ano a jak! SCHVÁLNĚ blbé? To ví jen Nguyen a JASON_X. Nicméně, máte-li chuť na krindy pindy odbarvené blondýny, imitaci sexu v plavkách, holuby seroucí napalm a letku kreslených (spíš načmáraných) kormoránů bombardujících město výbušným trusem, pusťte ptáka z klece a Birdemic do obýváku. Ideální film na první rande s Mirkou Spáčilovou. (31.07.2024)

Jeden z důvodů, proč je The Room považován za nejlepší nejhorší film všech dob je ten, že nevědomě funguje jako parádní komedie, u níž se divák bez nadsázky baví od začátku do konce. Birdemic má s tímto skvostem společné akorát očividné zapálení režiséra s přehnanými ambicemi a umem průměrně inteligentního žáka prvního stupně základní školy (troufám si říct, že i všechny mé „filmy“, co jsme natočili s kamarádem za dvě prázdninová dopoledne u mě doma bez žádného vybavení a rozpočtu před nějakými 15 lety jsou na tom z technického hlediska lépe). Jsem si jistý, že sledování dokumentu nebo filmu o natáčení na způsob The Disaster Artist by bylo parádní, ovšem výsledný film bohatě stačí vidět v nějakém rychlém sestřihu nebo videorecenzi na YouTube (doporučuji „I Hate Everything“). V kompletní stopáži je to nehorázná nuda. Určitá sympatie a kouzlo v tom je. Režisérovi nelze upřít snahu chtít natočit ten nejlepší film a „skrytými“ podtexty upozornit na globální problémy, ale koukat se na to vážně nedá. 10% (05.09.2019)

Nejlepší akčně-katastrofický a lyricko-epický horror všech dob, a navíc se závažným ekologickým poselstvím. Nguyen je génius a já ve své slovní zásobě nemám dost superlativů, abych jeho veledílo náležitě vychválil... Mistrovský scénář, propracované a hluboké dialogy, strhující herecké výkony, precizní kamera, fantastický střih, famózní hudba, křišťálově jasný zvuk a hlavně brilantní trikové efekty, které jsem ještě nikdy a nikde neviděl. Je to i husté, vymazlené a sofistikované, aniž bych ovšem vlastně věděl, co tato adjektiva přesně znamenají (jasně že vím, to byla jen hyperbola). Zkrátka a jednoduše je to královská zábava od první do poslední minuty, skvost mezi skvosty, perla neodadaismu, klenot absurdity a PAST NA MIMONĚ - je mi opravdu hluboce líto všech zdejších "odpadářů" s tak smutně úzkým duševním obzorem, že nepochopitelně vůbec ale vůbec nepochopili... A úžasné jsou zdejší sáhodlouhé rozbory a konkrétní příklady a důkazy toho, PROČ a JAKÝ to vlastně je odpad... Copak jste proboha všichni spadli z višně??? Absolutně mi nejde na rozum, že může být taková spousta lidí tak neuvěřitelně nedůvtipných, je to poněkud děsivé a skličující zjištění... Nguyenův film by se dal tedy úspěšně použít i jako test inteligence, protože zjevně dokáže spolehlivě oddělit zrno od plev; na jeho nepříliš rafinovaný lep totiž zdá se prostoduše sedne valná většina všech mimoňů... A jestli teď stále ještě někdo tápe, pak tedy s dovolením dovysvětlím polopaticky - Birdemic je SAMOZŘEJMĚ tak příšerný a dementní SCHVÁLNĚ, kdo má aspoň průměrné rozumové schopnosti, měl by na to SAMOZŘEJMĚ přijít sám... (13.05.2013)

Za můj život se mi nestal film, kde by vážně, vážně, vážně špatný na každém se dalo něco najít. Ale tady, tady vážně ne! Jsem si naprosto jistej, že tenhle film si zaslouží odpad. A to jsem fanoušek Tromy. Ale jestli tohle myslel někdo vážně, navíc jako poctu filmu Ptáci. Tak je to nejhorší výsměch jaký je možný! (18.05.2010)

No to mi poser záda. Ultracéčkový mix prudce ekologicky agitační telenovely s videohrou z první půle devadesátých let. Film, který má hodně našlápnuto stát se kultem a obhájcem titulu nejlepšího filmu z těch nejhorších. A když na to koukáte ještě ve verzi, v níž si titulkář povídá s diváky a spílá režisérovi... Chápejte, ona je to sračka, která nemá vůbec žádné napětí a už vůbec ne vyvrcholení (film prostě najednou skončí romanticky dojemným záběrem u moře), ale je to neskutečně zábavné. Je to film, který se dá hodnotit snad jen odpadem nebo plným počtem, o jiném hodnocení prakticky nelze uvažovat. Ale já mám prostě chuť to vidět znovu. Na plný počet to není, odpad si to, už pro tu snahu a přístup, nezaslouží, takže zůstanu u zlatého středu. (17.08.2016)