Réžia:
James NguyenScenár:
James NguyenKamera:
Daniel MaiHudba:
Andrew SegerHrajú:
Alan Bagh, Bonnie Steiger, James Z. Feng, Joe Teixeira, Whitney Moore, Thomas Cokenias, Danny Webber, Tippi Hedren (a.z.), James Nguyen, Daniel Mai (viac)Obsahy(1)
Ona je úchvatná modelka a on úspěšný mladý prodejce softwaru. Do jejich slibně se rozvíjejícího vztahu ovšem krutě zasáhne matička příroda, když skrze své opeřené tvory začne lidstvu oplácet staletí znečišťování a dalších bezohledností. (Festival otrlého diváka)
Videá (1)
Recenzie (121)
No, nemá talent... Už úvodní dialog s obsluhou fastfoodu, která přinesla menu, je předzvěstí, co se bude dít. Je až neuvěřitelné, jak špatně jdou některé věci udělat a tenhle film je jakousi učebnicí nebo co, jak to bude vypadat, když to uděláte blbě. Už jen základní poučka hororu, že strach je v neviděném tu je postavená na hlavu a v druhé půlce filmu jsou všude orlové. Pamatujete jak jste měli ve škole odevzdat nějaký elaborát o deseti stránkách, tak jste to naháněli zvětšením písma, odřádkováním, odsazením odstavců a tak? Tak tady v tom "filmu" to mají na starosti záběry z jedoucího auta, nekonečná děkovačka po skončené poradě a mohl bych pokračovat. Ale nemá to cenu. ()
No to mi poser záda. Ultracéčkový mix prudce ekologicky agitační telenovely s videohrou z první půle devadesátých let. Film, který má hodně našlápnuto stát se kultem a obhájcem titulu nejlepšího filmu z těch nejhorších. A když na to koukáte ještě ve verzi, v níž si titulkář povídá s diváky a spílá režisérovi... Chápejte, ona je to sračka, která nemá vůbec žádné napětí a už vůbec ne vyvrcholení (film prostě najednou skončí romanticky dojemným záběrem u moře), ale je to neskutečně zábavné. Je to film, který se dá hodnotit snad jen odpadem nebo plným počtem, o jiném hodnocení prakticky nelze uvažovat. Ale já mám prostě chuť to vidět znovu. Na plný počet to není, odpad si to, už pro tu snahu a přístup, nezaslouží, takže zůstanu u zlatého středu. ()
Ak by som chcel točiť filmy, možno zakotvím v podobých hraniach sa s výstavbou naratívu, lavírujúcich na hrane campu a trashu. Birdemic je hlboko postmoderné dielo, ktoré sa vôbec nesnaží nabaliť na Hitchcockových Vtákoch a vykrádať ich, ako to býva v konotáciách s týmto filmom mnohými divákmi dešifrované. Režisér Birdemicu James Nguyen je ironik, fanúšik najodpadovejšieho braku, hrdého braku, ktorý sám seba priznáva a je vyhľadávaný diggermi, usilujúcimi sa nájsť si svoj „dokonalý film“, ktorý vlastne nejestvuje. Birdemic je rozdelený na dve zámerne nesúvisiace polovice. Prvá sa zameriava na vývoj vzťahu predajcu softwaru a modelky. Po približne 45. minútach sa rozprávanie nárazovo zvrtne z romantickej pocty telenovelám na monster film, v ktorom na našich hrdinov bezdôvodne útočia bizarne zanimované, agresívne makety 2D orlov. A podobné avantgardné postupy sa tu dejú neustále. Ovšem toto nie je avantgarda, ale číre mainstreamové dielo. Cieľavedomo „zlý film“, v ktorom ak by ktosi našiel jeden správny strih, vhodne nasadený zvuk či prislúchajúce osvetlenie scény bez úmyselného prepálenia, tak nie je možné, že ten dotyčný sledoval práve Birdemic. Najprínosnejším je ale jeho vysmievanie sa lacným a podliezavým agitáciám, v tomto prípade ekologickým, keď sú do popredia veľmi nadnesene pretláčané prvky typu dobráckeho sfanatizovaného ochranára z lesa, pôsobiaceho ako tesne po vymydlení mozgu nepríčetnou komunitou alebo samotná príčina útoku vtákov, ktorá je spôsobovaná globálnym otepľovaním. Všetko samozrejme v serióznom móde bez návodných dekódovacích šablón. 95% ()
„Takže podle vás za útoky těch ptáků může globální oteplování?“ :o) Co si budeme nalhávat, je to jasně zpackaný a nezdařilý film. Ani nemá smysl rozebírat, jak je zde skoro vše amatérsky nedotažené od samotného scénáře až třeba po příšerné střihy či zvukovou stránku. Navzdory tomu jsem tu občas cítil snahu, která potenciálně mohla dojít k lepšímu výsledku alespoň v mezích horrorového béčka, kdyby Nguyen neprojevoval silné ambice tam, kde se svými schopnostmi a prostředky nevystačí a byla-li by projevena citlivější dramaturgie a větší zápal nad celkovou stylizací a scénářem. Jakkoliv působí většina animací ptáků vložených do digitálního obrazu uměle a směšně (zvláště když ptáci stojí při mávání křídly na místě), našlo se i několik působivých, např. když se některý z ptáků letem přibližuje ke kameře. V jedné chvíli se zdařile provedeným efektem a střihem jsem se i úspěšně lekl, zvukové efekty arogantních ptáků slušně fungují a ve více scénách se záblesky napětí v druhé polovině mě Ptákodemie i úspěšně pohltila – scénu s postarším pánem na mostě a posléze střet se šerifem bych přiřadil k tomu relativně zdařilému... z hereckých výkonů kupodivu celkem uvěřitelně působila malá holčička. Teď vypadá, že tu vidím dostatek kladů na smířlivé hodnocení, ale to jsem neřekl to nejhorší: děj se naplno rozjede až ve druhé polovině, kdežto do té doby je to unylá romantika a ani pak se režisér nevyhne vatě či trapně podané eko agitce. Jakkoliv mělo údajně jít o poctu Hitchcockovi, návaznost na Ptáky vzhledem k nepovedenému vykrádání hodnotím též jako mínus. Úspěšné náběhy k parodii, zejména během prvních scén po rozpoutání ptákomedie, jsou posléze též nevyužité. Vyšší hodnocení pak uprostřed sledu okatých nelogičností moc nezajistí ani fakt, že u několika scén jsem se výrazně zasmál (poprvé už během úvodních titulků s nekonečnými záběry na cestu autem a dokola hraným krátkým hudebním motivem) a že minimálně dvě scény (dlouhé tleskání v kanceláři a drsný boj proti ptákům s ramínky) považuji za legendární už od doby, kdy jsem je viděl dávno před zhlédnutím celého filmu. Takže mám tento legendární horrorový nepodarek konečně za sebou a nelituji, neb mimo jiné je to zajímavý pohled na to, jaké složky během výroby filmu můžou zcela selhat, když jim amatérský filmař nevěnuje pozornost – včetně těch, jejichž slušnou úroveň (např. plynulé zvukové přechody nebo srozumitelnost dialogů v postsynchronech) vnímáme jindy jako samozřejmost. [30%] ()
Pánové a dámy, běžte s těmi odpady do koše (nebo spíš do prdele) a neházejte je na tento brilantně zpracovaný D(éčkový) snímek. Každý fanoušek této kategorie musí přece ocenit: Digitální triky, kde se objekty pohybují fixně s kamerou. Orli házející svůj trus v podobě vybuchujících bomb. Orli chčijící moč v podobě kyseliny. Zpětný ráz u zbraní s několika vteřinovým zpožděním oproti samotném výstřelu. A to jsem určitě spoustu perel vynechal. Tohle prostě není myšleno vážně, tak běžte s těmi odpady někam a dejte jako správný fanda 5* hodnocení. Nebo aspoň smrtelně vážně a možná trochu škodolibě tenhle snímek doporučujte lidem, kteří na takovéto snímky nejsou. Určitě to moc ocení. Už se těším na pokračování s podnázvem Resurrection. ()
Galéria (7)
Fotka © Severin Films
Zaujímavosti (4)
- Film měl být původně poctou klasickému Hitchcockova hororu Ptáci (1963). (toomm)
- Režisér James Nguyen film propagoval tak, že svou dodávku oblepil reklamami, umělou krví a ptáky. (L_O_U_S)
- Mnoho jmen v titulcích je vymyšlených, protože režisér James Nguyen chtěl, aby film vypadal profesionálněji. (L_O_U_S)
Reklama