Anděl u moře

Lepší už to nebude a Anděl u moře mají jedno společné - oba ukazují, jak se žije s člověkem s psychickou poruchou. Jen s tím rozdílem, že Američani z toho udělali rádobyvtipný blábol, kdežto Belgičani ukázali realitu.Často se mluví o depkách, ale jen málo lidí ví, co je to skutečná deprese. A jen ten, kdo žil nějakou dobu s depresivním člověkem ví, jak je to vysilující a co to může udělat se zbytkem rodiny. Skvěle napsaný scénář, výborná režie, přirozené herecké výkony. (03.11.2013)

Ačkoli chápu, že se podobné problémy v Belgii či Francii můžou vyskytovat (stejně jako časem i u nás), jejich podání ve filmu poukazuje spíše na jejich absurdnost a budí spíše než porozumění opovržení. Stejně tak mi chybí i porozumění pro volbu karlovarské poroty udělit tomuto filmu Křišťálový glóbus, ačkoli v soutěži byly výrazně lepší snímky (namátkou Glińského Świnki). Ale možná to bylo tím, že předsedkyně poroty, francouzská producentka Claudie Ossard, u něj jako u jediného nemusela číst titulky... (11.07.2009)

Olivier Gourmet jako slabošský hajzl hraje zrůdnou hru se svým mladším synem. Herecký výkon mladého Martina Nissena je bohužel jediným pozitivem tohoto filmu. Nejdříve jsem přál filmovému otci nějakou hnusnou smrt, pak jsem si začal říkat, že by konečně měl kterýkoliv!!! z ústřední dvojice chcípnout, protože pak bude zákonitě konec filmu. Jestli mě sem chtěl režisér dostat, tak mu gratuluji. (21.07.2015)

Bavilo mě to, hlavně taková ta nedořečenost, kdy divák neví proč, co a jak a film nutí diváka si domýšlet nejrůznější teorie. Dále bych pochválil slušnou hudbu a výtečného Oliviera Gourmeta, který se na tu roli svým podivným ksichtem hodil jako ulitý. Co však film hodně shazovalo dolů, byly ty neskutečně klišovité a trapné metafory-potápějící se syn s harpunou, pobíhající andílek-to si fakt rejža mohl odpustit. A ne, není to pokračování Anděla na horách po 50ti letech :). (22.11.2011)

Anděl u moře aneb co dělat, aby se dítě zbláznilo, nebo aby z něj vyrostl psychopat. Tak nějak by zněl název filmu podle mého. Jinak film se mi zdál takový nějaký plochý, sledoval jednoduchou linii, ale tak odříznutě od čehokoli okolo, že se film ztrácel sám v sobě a při tom v ničem. Moc se mi ale líbil výkon mladého herce, jenž ztvárnil postavu pomalu se měnícího syna. Věřila jsem mu každý pohled, každé nadzvednutí obočí. Celkem fajný film, ale Křišťálový glóbus mne překvapil. (09.07.2009)