Až na dno

Harvey Keitel v roli poručíka, kterému nejsou všechny možné špatnosti proti srsti, naopak. Fetování, znásilňování, chlastání, sázení... to vše je jeho denním chlebem. Bohužel je to ale také všechno, o čem celý film je. Celé je to jen lehká úchylárna ozdobená jen s jednou vtipnou scénou, kdy poručík rozstřelí své rádio v autě, protože prohrál zápas. 50% (26.09.2010)

Atmosféra filmu je opravdu znechucující a obětavost Keitela uznáníhodná, ale mě to nějak neoslovilo. Vyšetřování probíhá jen tak mimochodem, pointa je až násilná a hrdinův konec očekávaný. Je to zajímavé, ale rozhodně ne zábavné (ve smyslu, že vás to nějak vtáhne do děje)... 60% Trochu mě zaráží, jak by měl vypadat Herzogův remake s Cagem. (04.01.2009)

Vyplň si život niečím, veď o tom to tu je. Aspoň teda tak je to vtĺkané výchovou a tak. Brániť spravodlivosť, dobro. Tak fajn, prečo nie. Policajti sú takí. Chytajú bubákov. No kdesi zrejme nastal skrat. A poznanie, že stačí všetkým len preplachtiť. A zaradiť sa. Takže: deti už sú, manželka je, dom, auto práca tiež. Aj viera. No ale, čo, čím sa zabaviť aby to nebolo všetko, tak...fádne. Aby tie revúce trúbky nalinkovanej ničoty tak neboleli. No, čosi by bolo. Rozkoše. Drogy. Únik z nudy. Do extrému. Do ďalšej rutiny. Do neznesiteľnosti. Uzabávať sa. Ani to už nie je ale časom žiadna zábava. A keď sa i ten najextrémnejší pôžitok sa stane nudným rituálom, čo ostane? Čo, keď aj výhra v stávke by nebola ničím iným len predĺžením fetovania v síce kvalitatívne vyššom leveli, ale mechanizmus úniku by ostal. Zase ten istý. Tak čo ešte nebolo? Kvílenie. K Bohu. Toho sa zrejme bál i keď mu nadával. Spoznal, že odpustiť sa dá aj spadnutie do absolútneho popretia a tak sa o čosi podobné pokúsil, hoci dobre vedel, že jeho vlastné šance sú v zmysle fyzického prežitia vlastne nešancami. (10.08.2009)

Hrozně moc statický film, ve kterém sledujeme strmý pád postavy, kterou vlastně ani pořádně nepoznáme. A jeho závěrečný akt křesťanského odpuštění nemůže zakrýt ohromnou sobeckost, se kterou proplouval příběhem. Ledaže by součástí prožitku bylo i to, abychom my jako diváci prominuli i jemu... Ovšem Keitelovo odevzdání se roli je famózní. 5/10. (31.07.2011)

Ale jo, chápu to... Absolutní a neodvratný rozpad osobnosti. Když na Vás prostředí permanentně dopadá jako olbřímý šutrák a drtí Vás na prach... najednou není cesty zpět a z kozla se stává zahradník (nebo spíš naopak). Nic proti Ferrarovi, jeho slabosti pro zvrácenou atraktivitu zločinem prosycených "špinavých ulic" rozumím a Keitel to zahrál skvěle, ba přímo bravurně, ale holt patřím k těm naivním optimistům, kteří od filmu očekávají v prvé řadě něco jako PŘÍBĚH. A ten mi tu tentokrát opravdu tuze chyběl, sorry. Na druhou stranu - v kolika filmech jste viděli non-stop nadrátovaného ochránce zákona ladit své autorádio pomocí výstřelů ze služební zbraně a masturbačně ohrožovat mravní výchovu mládeže... (19.06.2011)