Až na dno

Film o bezpochyby nejodpornějším policistovi, který se kdy na obrazovce objevil. Fetuje, bere úplatky, spí s prostitutkami a onanuje na veřejnosti. Harvey Keitel je náležitě slizký ale režisér z jeho postavy dělá jen odpornou v ničem uvěřitelnou karikaturu, kterou je těžké sledovat, ačkoliv je prakticky celý film postaven na sledování činů hlavního hrdiny a tažný příběh, byste ve filmu hledali stěží. (27.03.2012)

Scénář: Victor Argo, Paul Calderon, Zoë Lund, Abel Ferrara .. Syrová destruktivní cesta policejního požitkáře. (21.09.2009)

Škoda že hlavní postava byla tak izolovaná. Kdyby se jí podařilo scénáristům provázat a utáhnout několika vztahy, mnohem silněji by divákovi doběhlo, jaké torzo člověka sledujeme. Samozřejmě jsem si vědom toho, že ukázat to špatné explicitně a to dobré symbolicky v závěru, mohl být tvůrčí záměr. Ostatně má to své kouzlo, nechat návštěvníky přihlížet za sklem místy až groteskně vyhlížející přehlídce špatností vzteklého orangutana. Psát něco o výkonu Harveyho je opravdu těžký, asi bych každýmu, kdo to s filmy myslí vážně, doporučil se na Bad Lieutenant podívat. Člověkovi to připomene na jaké úrovni se dá herectví provozovat. Film to sice není zrovna lehký na dívání, silně totiž vyznívá především v několika vyhrocených scénách, v průběhu ale působí tempo vyprávění děje trochu vlažně. Asi nejsilnější scéna ze všeho toho masturbování, střílení a nadávání je ta poslední. (24.07.2011)

Harvey Keitel pije, fetuje od cracku pres kokain az po heroin, masturbuje na verejnosti, soulozi se stetkama, sazi a k tomu vsemu je sakra zlej policajt. Byt trosku vyraznejsiho pribehu bylo by to o moc lepsi. Kazdopadne skvele zahrano je videt ze Harvey do toho dal co mohl a jeho vykon je sakra znat. (18.03.2009)

Od Abela Ferrary jsem nic jiného neviděl, jen ho registruji jako polarizujícího režiséra, jehož filmy (ač často se slavnými herci v hl. rolích) označuje spousta diváků za totálně mizerné. Jestli má být Poručík opravdu tím nejlepším, co Ferrara natočil, dost možná si nebudeme výrazněji rozumět, ale chladným mě ten film úplně nenechal. Harvey Keitel svým bravurním výkonem v totálně antihrdinské postavě věčně sjetého poručíka drží film hodně nad vodou a také po stránce atmosféry jsou některé scény zvláště z velkoměstských ulic a nočních podniků dostatečně vtahující (svým puncem autenticity). Ale pak už zbývá jen občas nějaký ten hudební nápad, částečně z monotónnosti vytrhávající náboženské odkazy a na americký film své doby nebývale naturalistický styl, jenže „dějově“ se Poručík točí v bludném kruhu neustálého fetování, sázení, nadržení a upadání do šílené deprese ze strany hlavní postavy a po většinu času tomu chybí větší gradace (mimo spádů do nesnesitelně depresivního vzlykání v kostele i na ulici). S pořádně vystavěným dějem, větším napětím a psychologií hlavní postavy s vystižením příčin vedoucím k násilí a závislostem by to přitom mohlo být i v tomto stylu skvělé (jako třeba Ardh Satya), takto zůstal jen pamětihodný Keitel v postavě, jejíž osud mi byl ve finále lhostejný. [70%] (21.09.2024)