Až na dno

Remak s Cagem ( kvůli kterému jsem si originál sehnal ) je jednoznačně lepší. Ferrara je možná kultař, ale já si ještě ničeho nevšiml ( alespoň podle toho, co jsem měl z jeho filmografie dosud možnost shlédnout ). Film nenabízí kromě výkonu páně Keitela vůbec nic a vypadá, jako by ho tvůrci násilně poslepovali dohromady v jedné z jasných chvilek. Velké zklamání. (24.12.2010)

SLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: MARKÍZA = 9.8.2009 - réžia slovenského znenia (MARKÍZA 2009) = PAVEL GEJDOŠ, Keitela dabuje Peter Rúfus ... + ČESKOSLOVENSKÁ PAY-tv PREMIÉRA: FILM+ = 17.6.2010 ... a pre vulgárny výraz sa v slovenskom dabingu veru nešlo ďaleko. TECHNICKÁ POZNÁMKA: Na MARKÍZE bola odvysielaná UNCUT verzia. (6.8.2009) (06.08.2009)

Harvey Keitel pije, fetuje od cracku pres kokain az po heroin, masturbuje na verejnosti, soulozi se stetkama, sazi a k tomu vsemu je sakra zlej policajt. Byt trosku vyraznejsiho pribehu bylo by to o moc lepsi. Kazdopadne skvele zahrano je videt ze Harvey do toho dal co mohl a jeho vykon je sakra znat. (18.03.2009)

Od Abela Ferrary jsem nic jiného neviděl, jen ho registruji jako polarizujícího režiséra, jehož filmy (ač často se slavnými herci v hl. rolích) označuje spousta diváků za totálně mizerné. Jestli má být Poručík opravdu tím nejlepším, co Ferrara natočil, dost možná si nebudeme výrazněji rozumět, ale chladným mě ten film úplně nenechal. Harvey Keitel svým bravurním výkonem v totálně antihrdinské postavě věčně sjetého poručíka drží film hodně nad vodou a také po stránce atmosféry jsou některé scény zvláště z velkoměstských ulic a nočních podniků dostatečně vtahující (svým puncem autenticity). Ale pak už zbývá jen občas nějaký ten hudební nápad, částečně z monotónnosti vytrhávající náboženské odkazy a na americký film své doby nebývale naturalistický styl, jenže „dějově“ se Poručík točí v bludném kruhu neustálého fetování, sázení, nadržení a upadání do šílené deprese ze strany hlavní postavy a po většinu času tomu chybí větší gradace (mimo spádů do nesnesitelně depresivního vzlykání v kostele i na ulici). S pořádně vystavěným dějem, větším napětím a psychologií hlavní postavy s vystižením příčin vedoucím k násilí a závislostem by to přitom mohlo být i v tomto stylu skvělé (jako třeba Ardh Satya), takto zůstal jen pamětihodný Keitel v postavě, jejíž osud mi byl ve finále lhostejný. [70%] (21.09.2024)

Démon Abel Ferrara probudil v Harvey Keitelovi temné stránky duše... Jeho věčně sjetý policajt by měl sám sebe raději zatknout. Hazard a drogy vás sice přiblíží ke spodině, která je jednou nohou v kriminále, lákavé splynutí ale někdy překročí neviditelnou mez, od které není cesty zpět. Mrzký špinavý svět, kde se hodnoty a morálka hledají velmi těžce. Kníkající a masturbující Harvey Keitel by měl dostat cenu Heleny Třeštíkové (která jistě vznikne) za věrné sociologické podání policajtské trosky... (27.08.2011)