Rozhnevaný muž

4//10 Cekal jsem od hrece, co vypada jako muj stryc o neco vic. Nebylo to jako spatne a ve sve dobe urcite dobre, ale kapku mi to chybelo, aby to slo jeste vic do extremu a vic mrtvol nebo zlomenych rukou, jak to mam ve francouzskych filmech rad. Film bohuzel negraduje ani hudebne ani pribehem. A propos - co bylo krome penez v te kabeli? (10.08.2011)

Není ten typ, co běžně líbá ženy na nástupišti, než odjede vlak a přece, když (to) stojí za to, udělá vyjímku. Není ten typ, který když dá (policii) slovo, následně ho nedodrží a přece, když se jedná o jeho syna, udělá vyjímku. To přes fakt, že jeho syn, víc než co jiné, by zasloužil pár facek. Problém je, že ho Lino resp. R. Dupre, musí nejprve najít a než se tak stane, dostává (opakovaně) naloženo on. Smyčka kolem nich resp. jeho syna se však nemilosrdně utahuje a tak už zbývá dořešit pouze jeden detail. Zda-li z toho vyváznou se zdravou kůží a Karen resp. Anne, budou mít na koho čekat. L´Homme en colère je stará dobrá poctivá francouzská krimi škola, s prvky psychologického dramatu, s L. Venturou v pro něj tolik typické roli, „jednoho proti všem“, byť zde s malou obměnou, bojující za záchranu svého syna. 80% [Pokud by to náhodou někoho zajímalo, jednalo se o první (filmový) polibek Lina Ventury. Překvapeni? Jak jsem psal již v úvodu, docela s nimi šetřil... V případě A. Dickinson, bych udělal taky vyjímku]. (27.01.2014)

Typický Lino Ventura - sám proti všetkým za záchranu svojho syna. Žiadne americké kudrlinky, len priamočiara krimi dráma a zaujímavá cesta za hľadaním pravdy. Tiež tu je niekoľko scén, ktoré v spojitosti s Venturom veľmi dobre zafungovali, napríklad tá v reštike. Veľká dávka charizmy v každom momente sa vám vyleje na obrazovku. Naproti tomu je tu i zopár nudnejších miest, bez ktorých by sa príbeh ľahko obišiel. Celkovo však veľká spokojnosť. Slušný nadpriemer. 80/100 (20.10.2020)

Maličko nostalgický příběh z minulého věku, který byl v mnohém vyváženější, rovnější, zemitější ... PRAVDIVĚJŠÍ ... ve svých slovech i ve svých činech - bez ohledu na přezíravé úšklebky samolibého věku současného. Protože mu vládli opravdoví chlapi. Nebyli nepřemožitelní, mnohdy dokonce nedisponovali ani palnými či sečnými zbraněmi, kterými by mohli své protivníky rozstřílet či rozsekat na cimprcampr. Leč měli své zásady a uměli se rvát se životem a se vším, co jim postavil do cesty - pokud usoudili, že je to nezbytné. Počínali si s těžko uvěřitelnou houževnatostí a svým jednámím vzbuzovali respekt. Kde je jim konec ? Vnášeli do příběhu mužnost ... a ženy - jakožto jejich protipól - zase ženskost ... se vším, co obnáší ... neboť v těch idylických pokrokových časech ještě neexistoval pavědecký pojem "genderová vyváženost", reprezentující postmoderní ideologii, která popírající genetiku a nemá pranic společného s rovnoprávností. (02.10.2017)

Lino Ventura nerozdáva a hlavne nedostáva rany v Paríži alebo v iných francúzskych mestách, ale musí odcestovať za oceán do aspoň rovnako frankofónneho Montrealu. A tam rozbieha paralelne s políciou a mafiou a súčasne proti nim pátranie po synovi. A to prebieha klasicky, od jedného zatĺkajúceho svedka k ďalšiemu. Film je to ale skôr o rozpadnutej rodine, postihnutej tragédiou a zúfalej snahe po jej aspoň čiastočnej reinkarnácii a hľadaní nového zmyslu života. Očakával som trochu precíznejšie prekreslenie tamojšieho prostredia, ale keďže je v popredí najmä osobná dráma, tak sa na výpravu nikto príliš nesústredil. (25.09.2017)