Suzanne

Stejně jako "mis-ko" a "pp" jsem byl nucen toto veledílko o narkomanech shlédnout v rámci školního představení. No místo školy to šlo, ale jinak hrozné, zvlášť kvůli tomu, že prváci a druháci (toho času já) šli na Suzanne a třeťáci a čtvrťáci šli na Trainspotting, což dodnes vnímám jako neuvěřitelnou nespravedlnost. (25.06.2006)

Fontána pro Zuzanu 2 a půl? Ne, spíš Dávka pro Zuzanu. Rapoš se tentokrát rozhodl, že poučí mládež o škodlivosti drog. Naneštěstí autor selhává na podobných problémech, které má série Fontán, chvílemi divák neví, jestli režiséra víc zajímá svět antimateriálních umělců Kramára a Zuzany, nesmyslné filozofické žvanění nebo cíl natočit varovný film o úskalích drogové závislosti. Stopáž je přešvihlá a film se i přes pár svěžích nápadů (snaha smažek přestat fetovat tím, že se spolu připoutají na pár dní ke sloupu) vzápětí sám shazuje spisovnými intelektuálními dialogy zdevastovaného feťáckého páru a naivním chováním hlavní postavy, které kulminuje k závěru. "To ty jsi zabil naši lásku... A co to je za lásku, která vstává a usíná se smrtí?" K tomu přičtěte smrtelně vážný herecký výkon Polívky a tradiční Evu Vejmělkovou (solidně namluvené lyrické dialogy) versus figurky jako ďábelský drogový boss, majitel útulku a Chantal Poullain, která je ve filmu jen protože se dokáže bavit s Bolkem francouzsky. Poslední ránu z milosti zasadí "šokující" komický konec a otázka, kdo sakra byl ten kulhající chlápek na ulici. Právě míra nechtěného komična a absurdní zábavy umožňuje film shlédnout bez epileptického záchvatu. A na závěr ještě jeden citát: "Miluješ smrt víc než mě. Jsi jenom vosková figurína, která se bojí slunce!!!" (12.04.2010)

Že jsou drogy cestou rovnou do náručí smrti ví asi každý. Ale není na škodu si to připomenout třeba takovým příběhem s krásnou Evou Vejmělkovou, která v tomto filmu drogám propadá a spolu s Marošem Kramárem si jedou svou soukromou dálnicí rovnou vstříc drogovému rauši. Když se k tomu přidá Bolek Polívka jako ztracený otec hlavní hrdinky, je pak zaděláno i na rodinné drama plné výčitek, zášti a hledání odpuštění a cesty k sobě. Film oplývá řadou klišé, stejně tak působí možná až příliš učebnicově moralisticky, navíc zde je výrazný look devadesátek a zvláštní klipovitý střih. Ale mě to celou dobu bavilo, respektive vůbec jsem se nenudil a závěr byl možná už trochu přestřelený, ale zvláštně smutný a nezapomenutelný. A hodně pobavil začátek z vlakového nástupiště. Jsem rád, že jsem měl možnost film objevit a vidět. Určitě velmi neobvyklý a zajímavý zážitek. [30. Art Film Fest Košice] (28.06.2024)

Bolku kam to zase lezeš?? Strhující film ze života narkomanů???SERIOUSLY? Ano strhující je, ale strhne vás psychicky ke dnu... Takovou filmovou lahůdku jen tak nikde nenajdete pouze pozdě večer před přehoupnutím jedenácté a dvanácté hodiny na televizi jako je barrandov. Bolek si celou dobu hraje na Schuberta s tím jeho dirigováním a vzezřením a Maroš Kramár zase na strašně úžasného umělce a fotografa....Kdybych měla komentovat výkon Evy Vejmělkové tak není ani v rozhraních divadelního angažmá. Chce se mi z toho ječet a něco rozbít... (09.12.2012)

Nemám rád filmy Dušana Rapoša. Všetky tie jeho "Fontány pre Zuzanu" mi vždy liezli na nervy. I jeho tituly "F.T." a elánistická "Rabaka" boli úplne mimo môj hudobný vkus. No najviac ma rozosmial svojim pokusom natočiť sociálnu drámu o tvrdých drogách. Do hlavných úloh silne závislých feťákov absolutne nevhodne obsadil svoju budúcu manželku Evu Vejmělkovú a toporného Maroša Kramára. Tento titul bol v roku 1997 vraj ocenený ako najlepší snímok na Festivale mladého filmu v poľskom Gdaňsku, no ja mu viac ako jednu hviezdičku veru nedám. ** (29.10.2017)