Suzanne

Na tomto slovenském propadáku se nepovedlo: 1) námět-má to být závažný sociální příběh ale je to fantasmagorická slátanina 2) hudba - nejhroznější směs špatně sejmutého rapu a preludování na sólovku, sem tam indies 3) scénář - tak blbé dialogy musel psát nějaký primitiv 4) režie - no ale zrežíroval Rapoš něco dobře? Aspoň je i tu standardní 5) herci - Vejmelková se sice snaží ale feťačku ji málokdo uvěří, Kramár hraje blbě ale to on vždy. Nejvíc mě dojalo, že Polívka je zběhlý moravan do Francie, kde jest slavným dirigentem, nemá přízvuk a neví že má dceru. Tento film si vážně dělá z diváka velkou prdel. Jo a zapomněl jsem na kameru, taky na hovno! (08.07.2011)

Tak tady jsem nevěřil opravdu takřka ničemu. Nevím, jakou osobní zkušenost měli tvůrci s touhle problematikou, ale jestli takovou, jak předvedli, tak na tom nebyli tak zle... Vše bylo naaranžovaně barevné, Kramár i Polívka jen tak propluli, aniž by zanechali větší stopu...ale u tohohle snímku jim to nemám za zlé. Byla to opravdu příliš okatá agitka. A Cohenova píseň v kontextu tohoto filmu ztratila veškerou magičnost... (03.06.2010)

Bolku kam to zase lezeš?? Strhující film ze života narkomanů???SERIOUSLY? Ano strhující je, ale strhne vás psychicky ke dnu... Takovou filmovou lahůdku jen tak nikde nenajdete pouze pozdě večer před přehoupnutím jedenácté a dvanácté hodiny na televizi jako je barrandov. Bolek si celou dobu hraje na Schuberta s tím jeho dirigováním a vzezřením a Maroš Kramár zase na strašně úžasného umělce a fotografa....Kdybych měla komentovat výkon Evy Vejmělkové tak není ani v rozhraních divadelního angažmá. Chce se mi z toho ječet a něco rozbít... (09.12.2012)

Měl jsem pocit, jako bych sledoval dlouhý videoklip. Stylizace prostředí (undergrandové doupě padlých umělců, scény při focení) a hudba se vzájemně dopře doplňovaly. Problém je ve stopáži, ta je skutečně přehnaná a zbytečně natahovaná. Překvapivě dobré herecké výkony, i když vztahy mezi postavami - hlavně dirigent (Polívka) a Suzanne (Vejmělková) - hatí dost nevěrohodně podaná role náhody. Letmý pohled dirigenta do Suzanniny občanky jasně naznačuje, co půjde až o půlhodiny později. Zajímavé scény: Suzanne v léčebně, závěrečný "tanec". Ve srovnání s českým snímkem Perníková věž koukatelnější. (25.09.2010)

Tak koukám, že tohle byl oblíbený trest pedagogů za všechny ty připínáčky na židlích. Ano, i já jsem to viděla v rámci povinného školního představení. Rodiče mě děsívali zkazkami o svých povinných představeních, kdy byli týden co týden vyvlékáni na sovětské válečné filmy. Já bych po tomhle vnímala jako nesmírnou výhru, kdyby nás příště vzali na film o tom, kterak Fjodor Vladimírovič hrdinně padl u Stalingradu za stranu a za vlast. (07.07.2007)