Hra o trůny - Série 8

Hlavní komentář mám u seriálu jako celku. Ale poslední série je tak nasírací, že si zaslouží vypíchnout jako dost možná ten největší pád na držku v televizní historii. To, co bylo v minulých sezónách postupným úpadkem kvality psaní, se rázem promění na přímou zradu všeho, co v začátku činilo seriál skvělým. Fuč je rozvážnost a pozvolné tempo, které vytvářelo prostor pro vykreslení úplného kontextu celého konfliktu. Postavy najednou zoomujou po celym Westerosu, jako by odemkli fast travel ve videohře. Navíc  ze všeho toho zběsilýho přesouvání asi prošli lobotomií, nebo nevím, jak si jinak vysvětlit jejich stupidní chování. Kde se dříve postavy ve střetech jedna s druhou přechytračovaly, a nikdy jste si nemohli být jistí, kdo na šachovnici získá výhodu, tady už jen s úžasem sledujete, která postava z toho vyjde nejvymaštěněji. Z dialogů přestane být cítit napětí, všechny repliky jsou přímou reakcí na to, co se stalo před chvílí. Nejeden obyvatel Westerosu je osobnostně vykastrován. Jestli jste si ty postavy někdy v začátku oblíbili, poslední série vám vezme všechny důvody mít je ještě rádi. Ty světlé výjimky, jako třeba the Hound nebo Euron možná podrží tu poslední hvězdičku hodnocení – ti, a alespoň ta malá milost, že tohle ostudné scenáristické patlalství skončilo relativně rychle a nemučilo nás další dvě plný série. Přesto na hořké pachuti s odstupem přidává vědomí, že ze Star Wars projektu, kvůli kterému se zjevně Benioff s Weissem na GoT vyprcali, nakonec nic nebylo, a dvojici to ani tak v branži totálně nezdiskreditovalo. (09.12.2023)

Do poslední chvíle jsem doufal, že ještě něco vymyslí... ale ne. Takže... Jon byl Targaryen bezdůvodně. For real, jeden z největších twistů z Martinových knih je v seriálu naprosto k ničemu, protože kdyby byl Stark, tohle všechno by se odehrálo stejně. I tak by tam jen chodil a kecal o své queen. Seriously, jaká byla pointa to do toho seriálu dávat, když to neovlivnilo nic (kromě zničení dalších mozkových buněk Varyse). Série sledujeme, jak Bran putuje někam za zeď, pak dvě série vykládá, že nebude lord of Winterfell, protože je vrána, ale král bude... nic víc? Takže vrána chtěla být králem, ale o Chodce se vlastně nezajímala, jo? Okay. Že se teda namáhala to Branovi ukazovat tím pádem. Prince, who was promised... taky nic? Okay. Night King je jen rebel bez příčiny? V knize ani Night King není, to zlo je prostě jen entita, v seriálu jej ztělesnili, aby měl snad nějaký charakter, důvod, aspoň něco nám prokecl, ne? Ne. Stačí udělat pár kroků k prvnímu hradu a umřít - vypadá to, že vlastně fakt tak velká hrozba nebyl. Character development neexistuje nebo je šíleně uspěchaný, že nedává smysl. Postavy zapomněly na svoje vlastní příběhy a oběti (Jaime zabil krále a zachránil miliony, aby pak řekl, že mu na nich nezáleží?? WHAT?). Seriál měl logické chyby od páté série, ale dalo se to (podle mě) odpouštět. Teda minulé sérii už moc ne, ale tady má každá postava až brutální amnésii. Gendry dokonce nezná svoje vlastní jméno (nejmenoval se nikdy Rivers proboha, bastard je z místa, odkud pochází, tak když už, tak Waters. To si ti dva tupci neumí ani nastudovat prameny?). Poslední scéna je samozřejmě taky fajn - v největší zimě, u které měly podle pověstí všem umrzat teď koule i nejvíc na jihu, se stejně vrátíme za zeď... nehledě na to, že spousta z free folku chtěla žít na druhé straně zdi a ne se vracet. Celý příběh o sjednocení, o životě proti smrti samotné, o tom, že nezáleží, kdo sedí na trůně, abychom zjistili... že na tom vlastně záleží. A pak samozřejmě plno stupidní taktiky, plot armoru, naprosto nesmyslných rozhodnutí postav, která jim nesedí do jejich charakteru, transportování z místa na místo v rozmezí dní či hodin, co dřív byli dlouhé týdny a takhle by se dalo pokračovat. Dumb and Dumber obětovali příběh, logiku i postavy za cenu překvapit diváka. Nedivím se, že byli herci tak zklamaní v rozhovorech. Pokud se vám to stále líbí, tak vám to přeju, plno krásných efektů a kostýmů a hereckých výkonů, a to je super sledovat, protože si na tom plno lidí dalo práci. Ale z hlediska příběhu je tohle jedna z nejodfláknutějších sérií, co jsem kdy viděl. Ještěže to hodnocení na IMDB a podobných mluví za vše. Tak a teď se jdu připravit na zkoušku z poetiky a až se mě zeptá na anticlimax, řeknu mu o třetí epizodě... dopiš ty knihy, Martine, nebo mi z tohoto jebne. (20.05.2019)

Snad není třeba diskutovat o nevídaných produkčních kvalitách osmé řady Hry o trůny, o opulentních kulisách i kostýmech, podmanivém soundtracku, filmových tricích a fantastické kameře, zejména v samotném finále. O čem diskutovat asi musíme, jsou scénáře. V prvních řadách byla Hra o trůny stejně jako její knižní předloha převážně tažená postavami. Proto její postavy působí tak živě a trojrozměrně, proto se celý příběh neustále košatil a bobtnal do šířky a proto má George R.R. Martin takové problémy, dostat postavy tam, kde by je v zápletce potřeboval. Tímto stylem mohl seriál skončit jedině za dalších patnáct sérií anebo kdykoliv, ovšem náhle a bez katarzí, bez rozumných uzavření rozběhnutých dějových linek. Ani jedno z toho není použitelné řešení. Benioff s Weissem se před dvěma sezónami rozhodli zamířit ke konci a nechali si to na třináct epizod. Aby to zvládli, museli zmíněné vyprávění tažené postavami nahradit vyprávěním taženým zápletkou. Místo toho, aby nechali figurky pobíhat volně po šachovnici, začali jimi tahat zpátky k sobě a směrem ke důležitým dějovým bodům. Je pravda, že času zbylo opravdu málo a třeba alespoň několik epizod navíc by seriálu prospělo. I tak ale letos tvůrci se zkratkou pracují převážně obratně a kromě zásadních událostí nechávají postavy i vydechnout a užít si spoustu malých charakterních momentů, neobvyklých setkání nebo „nepodstatných“ dialogových výměn. Na pár místech ta zkratka byla až příliš velká, něco se opravdu dalo vymyslet (nebo vysvětlit) lépe. Nicméně mě mrzí, že tentokrát internet trůnovskou mánii obrátil k soutěžení o co nejhorší nadávky showrunnerům, k úsměvným peticím a okázalému chlubení se nepochopením charakterů postav, když mluví o neopodstatněných rozhodnutích, ke konstruování chatrných alternativních řešení, ke kritice za úplně všechno, od údajné předvídatelnost i nepředvídatelnosti přes zkratkovitost a nudu až po plivání na fanoušky a fan service. Mrzí mě to, protože tvůrci totiž dokázali zhmotnit všechny ty věci, které se v začátcích jen naznačovaly, a my ani nedoufali, že je reálně uvidíme (a nebudou jen zmařeny další náhlou událostí, jež děj dál rozkošatí), dokázali dodat epické bitvy, ždímat emoce z úmrtí, zrad, shledání i loučení. A dokázali dát skoro všem postavám tak kvalitní a smysluplné konce, v jaké jsem ani nedoufal. Všech šest epizod jsem si strašně užil a tvůrcům za tuhle evidentně nevděčnou práci děkuji. (22.05.2019)

Poslední řada dopadla, jak dopadla. Mnoho lidí bude zklamaných, ale já to tak černě nevidím. Tempo mohlo uvolnit, trošku se ta závěrečná řada roztáhnout, vysvětlit trošku více nějaké detaily, které stále chybí vysvětlit, ale i tak se GoT rozloučil na úrovni. Není to sice s grácií, jak každý očekával, ale co se dá dělat. Možná nejslabší série, možná druhá nejslabší série, to nevím, každopádně do těch fantastických zbývá kus cesty, přesto jsem očekával větší zklamání dle hodnocení, ohlasů a podobně. Možná také mé očekávání po takové době opadlo, takže nakonec se loučím s GoT spokojený. (13.04.2020)

Posledná séria GoT je zrejme tou druhou najakčnejšou po siedmej. Čakajú nás dve monumentálne bitky, pričom o tej prvej akoby celý seriál mal byť, respektíve k nej smeroval. Je jasné, že intrigy už išli viac menej stranou a do popredia sa dostali nové, veľmi krehké spojenectvá so zámerom boja proti spoločnému nepriateľovi. Osmička má spád, končí podľa mňa logicky a emocionálne správne funguje, pričom tých záverov mohlo byť ale viacero a nemuseli by byť nutne horšie, možno niekedy aj lepšie. No a navyše minimálne pri posledných dvoch sériách zabúdate, že pozeráte seriál, ktorý má nutne nižší priemerný rozpočet na minutáž než fantasy kino filmy, ide skutočne o veľkolepé potešenie pre oko. (22.09.2020)