Hra o trůny

Priemernosť môže byť geniálna len v priemernosti. 6/10 P.S. Po druhej sérii by som možno prifaril jeden bodík naviac ale uvidíme čo spraví tretia...snáď dovtedy stihnem prečítať knihy. Moje základné problémy s GoT sú prítomné i v druhej sérii - často samoúčelná nahota a sex (nič proti sexu vo filme ale musí to celé niekam posúvať, nielen robiť servis fanúšikom a honiť ego tvorcom, akí sú nekonformní), "moderný" jazyk a nedotiahnuté postavy (samozrejme toto je sčasti problémom diváka ako i ddôsledkom rozsiahlosti predlohy a počtu postáv). Najlepšie príbehové línie sú Daenerys Targaryen, Arya Stark a Tyrion Lannister. P.P.S po prečítaní série vraciam hodnotenie seriálu dole a škodoradostne čakám aké oslie mostíky si scenárista seriálu pripraví aby pokryl to, s čím mal začať už v prvých sériách - Harrenhall tournament a jeho následky, proroctvá etc. House Targaryen + Martell. A hľadajte otca, nie matku, lebo drak má tri hlavy :-) UPDATE po III. serii : hodnotenie nemením (načo mrhajú materiál na Podricka a štetky?!), aj keď niektoré scény (Astapor) boli skutočne nezabudnuteľné. Len stále krútim hlavou, prečo sa sakra ešte neriešia proroctvá a dôvody Robertovej rebélie proti Targaryenom...ale to už by asi príliš naznačili že Ice and Fire sú hlavné postavy :-) UPDATE 2 po 5 sérii...ako dojebať dobrý príbeh...všetky rozhodujúce scény Daenerys Targaryen sú natočené vo verzii pre trojročné deti. Z úcty k predlohe ponechávam hodnotenie. (09.06.2011)

Jelikož řada mých přátel každé pondělí nemluví prakticky o ničem jiném než o posledním dílu Game of Thrones, rozhodla jsem se začít onen slavný seriál z produkce HBO sledovat také. A upřímně, čekala jsem asi trochu více. Můj hlavní problém paradoxně vychází z komplexnosti světa, který George R. R. Martin stvořil; jelikož z každým dílem přibývají další postavy, příběh se neustále štěpí na více souběžných dějových linií, což krom nesporných předností, zmíněných již jinými, přináší i jisté drobné vady na kráse. Třeba fakt, že krom postav, které mě baví (Ser Jorah, Arya, Tywin), existují i takové, ke kterým nemám žádný vztah, a že tak každý díl strávím minimálně polovinu hodinové stopáže sledováním těch, o které nemám sebemenší zájem. Nebo také to, že se jako nečtenář předlohy místy ztrácím v tom, kdo je kdo, a že kvůli minimálnímu časovému prostoru působí postavy nejspíše plošším dojmem než v knize. A nakonec i to, že zkrátka nepatřím mezi ty, které by bavilo čekat několik let na konečné rozuzlení. Seriály, které jsem vydržela sledovat od prvního dílu po posledné bych spočítala na prstech jedné ruky, a nejsem nadšená, když na konci první řady, po deseti hodinách strávených s nějakým seriálem, zjistím, že to celé byl jen jeden velký prolog k nastávajícím událostem. Game of Thrones pro mě zkrátka zůstane seriálem, který, mám-li ho plně docenit, ode mě vyžaduje mnohem více pozornosti, než mu jsem ochotná poskytnout. Je možné, že kdybych každý díl viděla více než jednou a přečetla si knihy, budu se stydět za své průměrně tříhvězdičkové hodnocení. Jenže mezitím se věci mají tak, že si nejsem jistá ani tím, zda se naladím na příští řadu. Předpověď: Po konci druhé řady předvídám konečné získání trůnu Aryi Stark a kovářskému bastardovi krále Roberta. (28.02.2013)

Ne, ne, ne, a ještě jednou ne - recenze. (17.06.2015)

Chápu to propojení - vzít Pána prstenů, mixnout ho stylem Říma a do toho dát ingredience z Živí mrtví, to je recept na stoprocentní úspěch. A na rozdíl od jiných podobných vychytralých slepenců nemá Hra o trůny papírem šustící základ, ale hutnou knižní předlohu. Výsledek ale neohromil. Možná je chybou to, že jsem do rozjetého vlaku naskočil až po odvysílání sedmi sérií a vše dal "na jeden zátah" během dvou měsíců. Chyběl mi tak potřebný časový prostor a díky tomu mi jednotlivé série přišly hodně podobné. Řada postav přešlapuje po celou dobu na místě a má minimální vývoj. Story s matkou draků je akcentovaná od začátku, k jejímu propojení se zbytkem ale dojde až v šesté sérii (a postava rozhodně není tak zajímavá, aby musela mít tolik prostoru). Nejlépe napsaný charakter (Tyrion Lannister) je od svého uvěznění ve čtvrté sérii hrozně pasivní a Peter Dinklage, jakkoli se snaží, najednou nemá co hrát. Styl vyprávění se opakuje - konflikt, hledání řešení, katarze, zrada vedoucí k novému konfliktu. A ani ta úmrtí vlastně nejsou zas tak překvapivá, protože hrdinové jsou brzy poměrně jasní a až do sedmé řady na ně tvůrci nemají odvahu šáhnout. Nemluvě o tom otravném opouštění linií, kdy se k něčemu seriál vrací třeba až o dvě sezóny později. Měl jsem reálný problém si pamatovat, kde vlastně některé postavy právě jsou a to jsem jel v kuse (například jsem dlouho váhal, kdy jsem viděl naposledy jednoho z mladých Starků a jestli už náhodou neumřel). Neumím si představit, jak bych se orientoval, kdybych to měl dávat s ročními mezerami. Současně je ale třeba uznat, že to má fantastické měřítko, evidentně se plánuje dopředu (často možná až moc, neboť jednotlivé série málokdy něco konkrétního vyřeší), některé příběhy jsou skvěle zvládnuté (Arya Stark, Jamie Lanniser), sem tam potěší nápaditý dějový vývoj (Hold the Door!) a rozhodně nechybí prvek překvapení. Celek by ale snesl výrazné prokrácení, protože to, co se stalo během sedmi sezón, mohli autoři stihnout za podstatně kratší dobu. (21.09.2017)