Ja, zloduch

Nechala jsem se přesvědčit, že Padoucha musím vidět, protože se mi to bude líbit a budu se u toho náramně bavit. Jedna postava tam je mi prý hodně podobná. Já důvěřivá podlehla a film si opatřila. Podlehla jsem přesvědčování přes intuitivní odpor k těm pinožícím se poskakujícím žlutým nesmyslům vydávajícím divné zvuky a tupě se hihňajícím. Jedna postava mi tam je skutečně podobná. Je to ta, co se chová rozumně, racionálně a trapně se nepitvoří (ne, není to ten pes). Ty oživlé křupky vydávající pištivé zvuky mě neskutečně sraly, zlý matfyzák křísil k životu moje dávno pohřbená traumata z mládí a dobře jsem se u filmu bavila jen ve chvílích, kdy jsem se odcházela podívat, co se děje za okýnkem mé automatické pračky. Lidský masochismus je nekonečný. Schválně, jestli je druhý díl jenom stejně blbý, nebo jestli se podařilo vytvořit zhůvěřilost ještě větší. (04.11.2015)

Zajímavý nápad. Zpočátku to vypadá, že půjde o originální animák, jenomže zhruba po třetině už je jasné, že se nic originálního a zajímavého nekoná, protože jde zase jen a jen o přeměnu zlouna (který zlý ve skutečnosti nikdy nebyl) na srdečného dobráka. Zbývá tedy docela dost jednorázových vtípků v předvídatelném ději. Ty jsou naštěstí dobré a vlastně dělají z Padoucha pěkný zábavný film. Ale to je všechno. (09.01.2011)

Všemi opěvovaný "Já, padouch" jde úplně mimo mě. Zápletka se dvěma bad guys, z nichž jeden je vlastně hodný a druhý idiot, mě nijak zvlášť nenadchla, dojemné scény nedojímají a co se vtípků týče, některé sice byly povedené, ale nepamatuji si jediný. Nebýt Mimoňů, tak bych si ani nepamatovala, že jsem to už viděla. 3*. (25.12.2014)

Film o největším zločinci všech dob, kterého tvůrci rozšmelcovali v přecukrovaný báchorce. Diabetici budou dostávat záchvaty už jen z upoutávek. Naordinoval bych autorům Erbena, snad něco z Vodníka, abych ten jejich vznešený patos a pocity dojetí malinko utlumil: „Šest věcí tu v krvi leží - mráz po těle hrůzou běží: dětské hlavy bez tělíčka a tělíčka bez hlavy.“ (07.02.2011)

Další z řady animáků,který ale bohužel působí dost infantilně a docela mi chybí více toho dvojsmyslného humoru, na který jsem zvyklý z animáků Pixaru. Díky tomu bude Despicable Me větší zábavou pro děti,nebo ty kteří jsou správně romanticky naladěni - příběh padoucha,který postupně přehodnocuje své priority, aby nakonec místo spáchání největšího světového zločinu,vytvořil láskyplné zázemí pro tři adoptované holčičky(že by kompenzace vlastního dětství?)se totiž povedl. Jěště bych ocenil příjmenou hudbu a správně padouchovsky-skřehotavý dabing Steva Carella. (13.02.2011)