Anděl pomsty

Vykastrovaný rape-revenge. Málo 'nasty', těžko k uvěření, herečka víceméně ošklivá. Zápletka: New York, počasí nic moc. Němá nevinná švadlena je znásilněna a dostane slíbeno, že bude znova. Zdrcená přijde domů a co nenajde - je znásilněna podruhé někým jiným, tomu se říká den na píču. Nedá se ale. Praští ho po hlavě žehličkou a odtáhne do vany, v práci je pak mimo, přijde domů a týpka pěkně nařeže, přesto ho do ledničky narve tak tak. Tahle celá zkušenost ji ale posune od sebeobrany ke střílení všeho, co má koule. Takže zbytek si podává chlápky různě po městě a na konec to rozjede ve velkym. No. Podobných filmů už jsem viděl dost na to, abych se s tímhle nespokojil. Není to nuda, má to své momenty, ale prostě celkově říkám že průměr. Něco tomu chybělo. (20.05.2009)

V roce 1981, údajně nejnásilnějším v historii New Yorku, natočil Ferrara svůj kompilát vigilanťáků a rape and revenge snímků ze sedmdesátek. Z Přání smrti a Taxikáře si půjčil zabordelený New York zabydlený násilníky a slizouny (plus scénu nacvičování střelby před zrcadlem), kde civilním hrdinům nezbývá než vzít právo/zbraň do vlastní rukou, a ze švédského Thriller: A Cruel Picture opakovaně zneužitou němou dívenku a zpomalenou finální střílečku. Na rozdíl od svých lokálních předchůdců akcentuje sexuální útočnost mužů vůči ženám, od catcallingu po znásilnění - byť dvě různá znásilnění během jednoho dne se zdají být poněkud přehnaná. Příběh je pak dost silné slovo pro sérii znásilňovaček a střílení prakticky bez jakýchkoli dějových zákrut a nebo uvěřitelné postupné proměny hrdinky a jen s minimem dialogů, kdy hrdinka komunikuje de facto jen střelbou. Ferrara to kompenzuje výpravou špinavého osmdesátkového New Yorku, snaživou kamerou, dobře vybranou představitelkou hlavní role a stylovým zpomaleným závěrečným masakrem na maškarním večírku. A cool plakátem. (05.04.2019)

Holka se po znásilnění naštve a začne zabíjet parchanty. To je samo o sobě zajímavé téma, jen škoda, že film není tak lákavý a akční jako plakát. Její motiv se časem vytratí a kouzlo (pokud vůbec nějaké bylo) je fuč. Navíc žádná akce, nekonečný zásobník, líbání vypadá podivně a vůbec počátek 80. let v Americe jsou fakt hrůza, v té době bych žít nechtěl. Takže zápletka slibná, je pěkný, s jakým klidem zabíjí lidi, akce s žehličkou taky dobrá, ale srašné zpracovaní z toho dělá zbytečný film. # příběh 4 | hudba 4 | humor 0 | akce 1 | napětí 3 | pustil bych si znovu 4 (19.05.2012)

V komparácii s predchádzajúcim autorovým diletantským počinom sa jedná o značný posun, čím však rozhodne nechcem tvrdiť, že scenár Ms. 45 je prešpikovaný invenčnou virtuozitou a vyvaruje sa alogickým miestam. Ferrara umne buduje deviantnú atmosféru amerického veľkomesta, plného špinavých bočných uličiek, ktoré sú semenišťom rabiátnych uspokojení rozmanitého spektra indivíduí (vrátane samotného režiséra v roličke znásilňovača – prvolezca). Krehká a éterická Zoë Lund, ktorej vzrastajúca mizandria vyvrcholí fascinujúcou mníšskou štylizáciou, je režisérovým najväčším tromfom. Spomínané zložky a akceptovateľná minutáž v symbióze s dynamickým príbehom vytvárajú zo snímky temer orgazmický trashový zážitok. (08.01.2014)

Klasický príbeh pomsty môže nabrať totálne absurdné rozmery. Umocnené skvelou režisérskou prácou a rovnako dobrým nápadom, urobiť hrdinku nemou. Intenzita toho, kto si zaslúži odplatu za znásilnenie, prerastajú postupne do jasnej odpovede: celé mužské pokolenie. Všetko v kulisách mesta, plného zanedbaných, odpadkami posiatych ulíc a opustených verejných priestranstiev. Ako opozitum drsného prostredia ulíc je postavený svet módneho salónu, v ktorom nemá hrdinka pracuje ako krajčírka. Zaujímavá je tiež línia so zvedavou, dekadentne sa obliekajúcou, starou susedou mlčanlivej krajčírky a jej milovaným psíkom, strojcom záverečného animal happy endu. (04.04.2021)