Psychoville

Vezmi trochu černého humoru a zamícháme s britským humorem řekněme 1:1. Dále přidejme trochou mystiky a hororu. Poté vezměme pár trhlých postav, dle chuti, a opět promíchejme. Poté rozložme na plech ve tvaru Británie a dejme péct do trouby BBC, v ostatních by to nemuselo dopadnout tak dobře. Pečeme po dobu 30 minut. Konzumujeme sami, případně s přáteli. (28.02.2013)

Psychoville je něco jako retardovaný kamarád, kterého musíte mít rádi. Vidíte spoustu nedokonalostí, křeče, ve kterých se zmítá, ale nakonec si stejně uvědomíte, že to co ze sebe vypotil je docela dobré. Psychoville mi v mnohém připomíná snahy amatérských filmařů o natočení něčeho velkého. Vzhledem k nedostatku talentu a finančních prostředků se většina z nich hrne do natáčení za běhu vymýšlených šíleností. Většinou z toho vzniknou nepříliš zajímavé snímky, které ocení jen hrstka diváků (ta hrstka, co zná protagonisty, či se podílela na natáčení), ale občas se vynoří něco, co jistým způsobem zaujme. Ač se tenhle nenápadný seriálový počin dá, co do produkčního i tvůrčího pozadí, s amatérskou scénou srovnávat jen velmi těžko, svou nápaditostí se jí přibližuje mnohem více než „první lize“. Znatelné je to jak na charakterech hlavních postav – těch nenormálních se tu sešlo opravdu požehnaně – tak zejména na použitém humoru. Ten se většinu stopáže drží jen kousíček od naprosté trapnosti, a pokud se mu do ní podaří spadnout, velmi rychle zase vymanévruje zpět. Psychoville má rozhodně daleko k seriálu pro každého, určitému spektru publika se ovšem trefí do vkusu dokonale. (10.01.2011)

Po zhliadnutí tohto experimentu sa naozaj obávam o duševné zdravie scenáristov, ktorí dokázali skonštruovať tak excentrickú spletitosť šialených nápadov do pomerne komplexnej príbehovej línie. Na to pravé ocenenie tohto výtvoru ale asi potrebuje divák určitú dávku šialenosti v sebe samotnom a tak sa nečudujem, že sa mi to nakoniec páčilo. Pokus byť vtipný a strašidelný v rovnakom čase sa dnes pokúšajú snáď len bezduché a prvoplánové projekty série 'Scary Movie', ktorých podstata baviť a strašiť sa však stratila už po prvom diely a predstihla ju podstata zarábania doláčov. 'Psychoville' je iný, je divný, zábavný, takisto aj temný, s množstvom pocitov znepokojenia, ale aj tak máte po každej časti pocit, že ste odsledovali komediálny seriál. 80%. (28.12.2010)

No ... prostě psycho .. Jediné pozitivum na celém seriálu je příběh. Nic víc. Ale ono to úplně stačí k tomu, abych byla schopná dát tomu celé tři hvězdy a přemýšlet nad čtyřmi (což už bych ale opravdu byla asi padlá na hlavu). Směsice černého humoru, velmi netradičních poruch osobnosti a špatných herců dá zavdat seriálu toliko absurdnímu, až se člověk smát a divit prostě musí. Na druhou stranu přiznávám, že jsem se nemohla přestat koukat, dokud jsem se nedozvěděla, jak to dopadne. Pro slabší nátury to zřejmě nebude to pravé ořechové, ale pro vděčné diváky, kteří nepohrdnou černočernou absurditou, to bude balzám po dlouhém dni :) ..... Přidávám hvězdičku po druhém kole .. jsem padlá na hlavu :)) (10.07.2011)

Shearsmith&Pemberton se pro mě tímto počinem stávají zárukou kvality. Hodnotím po první sérii, jednu hvězdu si zatím ponechám v zásobě; s největší pravděpodobností ji udělím, protože seriálu přicházím na chuť víc a víc s každým dalším dílem. Správný "vodvaz" pro mě začal od čtvrté epizody s Markem Gatissem. Nej postavy: klaun Jelly (Red raw stump! Red raw stump!) a Oscar Lomax (Look! They're trying to fob me off with this, a sock with buttons on!) (12.02.2012)