Jedz, modli sa a miluj

Tohle je blbý film o víře a filosofii. Tohle je blbý film o jídle, i když se místy snaží o to, aby zde záběry na jídlo byly. Ničím ale nevynikají. A co nejhorší, tohle je pěkně blbá a nudná zdlouhavá romance, kdy stejně budete mít pocit, že ta hrdinka se vlastně ni nenaučila. Tady mi Julia přišla hodně otravná. (11.11.2016)

No jestli takovým způsobem lidé řeší problémy, tak to mě ... Představuji si pokračování: Svatba - neneplněnost- rozvod - milenec - Austrálie - metidace (vyzkoušet samozřejmě zase jiný druh) - zamilování ... A pořád dokola a dokola...Kdyby spíše Ryan Murphy natočil film o důsledcích takového chování, než jeho podporu... (27.01.2011)

Napriek niektorým prehnane dlhým a natiahnutým pasážam, som sa bez problémov dokázala stotožniť so psychicky nevyrovnanou Juliou Roberts, ktorá v dôsledku vnútorného rozpoloženia a osobnostnej krízy, hľadá sama seba v rôznych kútoch sveta, kde nachádza stratenú rovnováhu a pokoj. Prílišná dejová rozvrstvenosť občas brnká na nervy, ale na druhej strane treba priznať, že bohatosť príbehu (a pravdepodobne aj knižnej predlohy) by sa zredukovala na minimum. Okrem klasickej partnerskej schémy "zamilovanosť-svadba-vytriezvenie-rozvod", scenár siaha aj k vyšším ideálom - len škoda, že sa dosť často prepožičiava romantickej šablóne. Neurčité 4 hviezdy za výraznú Juliu Roberts a božskú hudbu Marianelliho, ktorý ma na hudobnom poli ešte nikdy nesklamal. (13.10.2011)

Jednoznačně HOLČIČÍ film. Nedokážu si představit, že by mohl chlap hlavní hrdinku obdivovat či s ní sympatizovat a jak tu některé komentáře dokládají, přijde jim jako husa, která nemá být vlastně proč smutná, když má prachy na to aby rok jenom jedla, meditovala a ach bože! líbala se s takovým mužem jako je Bardem. Jsem spokojená. Julia je krásná, cesta jakbysmet. Povznášející a inspirativní, zvlášť pro mě, když se nacházím ve zvláštním stavu mysli. Líbilo se mi, že jednotlivé země od sebe nejsou oddělené ničím zvláštním, pouze klasickým střihem. Žádnou Julii na letišti tedy neuvidíme, ani idiotský nápis Indie někde dole v rohu, to pro ty retardované, kteří na to nepřijdou sami. (24.10.2010)

Jíst, meditovat, milovat je osobním příběhem Elizabeth Gilbert, která jen nechtěla žít podle formičky a nakonec si to přiznala a něco s tím udělala. To je tak nepopulární výchozí situace, že je jasné, že z toho nemůže být všemi milovaný film, protože některé story jednoduše bolí. Ať už pro to, že máte podobný osud nebo kamarádku, která by měla konečně zvednout zadek a udělat něco podobného, i kdyby to neznamenalo dojet až na kraj světa. Kniha je místy nesnesitelná, protože jde skutečně jen o tok myšlenek hlavní hrdinky, která radikálně mění svůj život za pět minut dvanáct, je sebestředná, ale samozřejmě jen v rámci nutnosti pudu sebezáchovy. Film je naopak díky Julče celkem zábavnou sondou do mysli mnohem univerzálnější hrdinky. Už proto, že tvář Julči dávno patří tolika různým hrdinkám, se kterými se podvědomě ztotožňujeme už tolik let. A hlavně, kdo jiný dokáže jíst tak smyslně špagety, jako ona, s tou svou obrovskou pusou? (04.09.2015)