Katka

Kapitalismus a demokracie 21.století a teď mi řekněte jestli za těch zlých komunistů nebylo líp a jestli tohle jste viděli:-)? Tak hlavně že má každej z těchto lidí svobodu, jako feťák se nikdo nenarodí, fetovali i někteří umělci a celebrity (v drogách nacházeli třeba inspiraci), nekdo tomu později podleh zcela a skapal, někdo se z toho však silou své vlastní vůle dostal a dnes se má dobře. Každý k tomu však musí mít vždy nějaký ten důvod (stejně jako k chlastu), nikdo se jím sám od sebe nestane. Zajímalo by mě, jen tak mimohodem, co všichni tito lidé dělali před rokem '89 a jestli jim tedy ten jejich životní styl, svobodně zvolený, takto zcela v demokratických kolejích, vyhovuje a to neplatí jen u smažek, ale i bezďáků a podobných trosek. Hnus, hnus a ještě jednou hnus, takovejhle hnus a humus, lidské utrpení, zoufalství, beznaděj a bezmoc jste v ulicích neviděly! Havle ty pravdoláskaři doufám že si se taky díval, no ono to v Americe není asi o moc lepší viď? ps: Paní Třeštíková každý tohle ví, každej toho alespoň jednou v životě byl svědkem, k čemu ale takového dokumenty? Vy točíte filmy o lidském utrpení a berete za ně krásné peníze a ostatní lidi tohle akorát nasere a otráví a stejně s tím nic nikdo pořádně neudělá, kaputalistovi je to upřímně jedno a my všichni ostatní (jejich péči, děti-které se snad ani neměli radši narodit) to ještě navíc zackvakáme. No není to k nasrání? Tak mně tak napadá, že se krásně tento a podobné filmy na dlouhá léta uloží do archívu, a za 100 let to pak někdo vytáhne, podívá se nato a bude žasnout jakou že jsme to měly prima dobu, jestli tedy nebude ještě hůř:-) Pamětníci by rovněž nevěřili svejm vlastním očím, jako někteří z nás stále nevěří na zvěrstva páchané nacisty apod:-( Jen pro silné nátury, 3*. (07.07.2011)

Z trojice Marcela-René-Katka určitě nejsilnější a nejdepresivnější kus. Fragmenty ze života feťáků a squatterů, běžně vídané v ulicích velkoměst, tady tvoří jen vstupní bránu do míst, kam se v životě pravděpodobně nepodíváme.. a nechceme podívat. Třeštíková stvořila až do řitě vraženou sondu sebedestrukce, spíše fyzickou, než psychologickou nebo emocionální, ačkoliv dobrou náladu rozhodně mít nebudete. Zachytila tvář drogového démona a stoicky natáčí ženu, která si i krátce před porodem bodá jehly kam může. Bezradnost feťáků, kteří obvykle o konci s drogou dokáží jen mluvit, špína jejich světa a nastávající matka, která má v průběhu těhotenství i po něm ke své dceři jen tak "blízko", jak jí to dovolí fet - to vše tady hraje prim. Hnusný film. 9/10 (10.03.2010)

Velký dokumentární počin hodný uznání, který je ovšem (pro mě) obsahově odporný a i když jsem se snažil najít soucit, vůbec je nelituji, takový lidé se mi hnusí a celkem obdivuji sociální pracovníky, kteří se smažkami pracují, na druhou stranu mají děti v Peru a Kolumbii odbyt heroinu a neumřou hlady. Dokument od stejné režisérky: René mi jako film i jako osobnost na hraně, byl alespoň trochu sympatický. Hodnocení: 55 % lepší 3* (29.04.2012)

Tak toto bola sila. Tragický ľudský príbeh. To bolo fakt silné kafé. Bola to poriadna nálož. Fakt som to musel rozdýchať. Tvrdé drogy! Heroin! Sebedeštrukcia. Tá nešťastná deva ("Katka") je rovnako stará ako ja. Je to moja rovesníčka. Až ma mrazilo, keď som sledoval ako sa z mladej celkom pohľadnej baby stáva totálna feťácka troska. Je strašné, čo dokážu s človekom urobiť drogy. Pani režisérka Helena Třeštíková natočila velice pôsobivý a zároveň odstrašujúci časozberný dokumentárny film o jednom premárnenom živote. ***** (26.01.2016)

Je to všechno hrozně jednoduché. Lidský život je tak neuvěřitelně snadné zničit. Snadné je ho ale i zachránit. Vzít ale i dát. Nenávidim Katku a všechny její životní partnery. Za to, jak jsou slabí. Za to, jak jsou ubozí. Za to, jak každou větou dokazují, že slova jsou ten nejlepší nástroj ke lži. Že ten kdo umí mluvit, má mnohem větší moc obalit pravdu lží. Nenávidím je protože pravda, kterou si někdy jsou sebemrskačsky schopni uvědomit, jim slouží jako berlička. Jako falešná úleva, kdy si hrajou na ty, co prozřeli a uvědomili si jí, bohužel ale pozdě. KECY. Jsou tak ztracení, tak sebestřední a do své ubohosti zahledění, že už nechápou význam slov. Plují okolo nich a oni netuší co znamenat mají. Falešná hra na svobodu. Falešná hra na štěstí. Na život. Nenávidim Helenu Třeštíkovou. Jak může sledovat osudy takovýchto lidí, aniž by jim pomohla, plivla do tváře, významně zasahovala do jejich osudů... Nenávidím lidi v kinosále. Jejich povzneseně sebevědomý a opovrhující smích, který okolo sebe háže kaviár bytí a s plnou hubou se hrozně diví, jak někdo jako Katka může na tomto světě žít. Tu jistotu v něm. Pomyslnou nedosažitelnost jejího odporného osudu. ,,Jak Takhle někdo může dopadnout? To by se mně stát teda nemohlo'' Ale mohlo, ani nevíš jak brzo, pane nevěřícně se usmívající. Snímek mě nutí nenávidět úplně všechno a všechny. Včetně Sebe za svůj názor. Ale i Tebe, neboj. Jsme tak omezení, hloupí. Stydím se. (26.02.2010)