Nanič chlapec

Film o začátcích hudebního génia, jakoby to byla jen otázka kombinace chvilkového vzdoru a okouzlení matčiným zápalem pro hudbu, nikoli něčeho, co je dlouho v přetlaku a musí to ven. Jakoby stačilo jen včesat si pomádu a koupit kytaru a jsem během týdne muzikant, který se zapíše do dějin. Hodnotnější a zajímavější mi tady naopak přišlo podání charakterů dvou sester - tety Mimi a Johnovy matky. Jedna pedant, druhá pábitel, obě po svém milující, hereckými představitelkami navíc špičkově zahrané. (14.12.2010)

To se těžko nějak objektivně komentuje tenhle snímek, když jste Beatles odkojení, točíte je do dneška pravidelně v ÁjPodu a kdybyste měli zvolit jednoho chlapa, kterému dovolíte šoustat vaší partnerku, tak by to byl právě John Lennon. Proto u mě tentokrát nerozhoduje kvalita scénáře či úroveň režie, ale jen zaslepeně kvituju mládim Johna a taky kvalitnímu soundtracku. Ale vážně, filmu chybí, nějaká zásadnější gradace, a tak to chce přistoupit na to, že se prostě jedná o takové maličké melodrama se silnýma (a dobře zahranýma) postavama. A znovu podotýkam - skvělým soundtrackem. Za mě tak spokojenost a s klidem udělené čtyři hvězdy, nebýt to ovšem ale o Johnovi, tak jdu o hvězdu níže. Oh i'll get you back for that God! (05.09.2011)

Pomalá a nezaujímavá prvá hodina, smerujúca odnikiaľ nikam (nowhere), ktorej akoby chýbala duša, sa v piatich minútach, v herecky krásnej scéne, obráti presne tak ako sa nám často mení život. Jednou vetou, spomienkou, dlho zbieranou bolesťou, po ktorej sa ale automaticky nedostaví katarzia (podobne ako v živote). A podobne ako v živote, nastúpi vytriezvenie a tupý pocit, kedy jeden nevie, čo ďalej. Všetko je relatívne - i Jack Nicholson (už) vie, že matka nie je nikdy istá. K.S.Thomas, A.Johnson, A.M.Duff (Mrs. McAvoy), very well done. (14.06.2010)

Hohoho, Mr. Johnson vypadá mnohem víc jako mladý Elvis než jako mladý John, kdyby se někdo ptal na můj názor. K filmu později, až se smířím s tím, že můj oblíbený buřič byl přetransformován do jakéhosi podivného Oidipa bez patřičně rozhňahňaného nitra. --- A když jsem si to nechala chvíli rozležet v hlavince, tak musím uznat, že přece jenom ten film něco do sebe má. Pár momentů je střihově skvělých. (02.07.2011)

Goodbye Mother... John Lennon a Beatles byli těmi, kteří mě formovali v pubertě, když už se to rodičům asi moc nedařilo :-) Na dlouhá léta dopředu mi ukázali i hudební směr, který jsem měl nejraději a Lennonky i jejich obdobu jsem na nose nosil donedávna. (Ruku na srdce také vás tak úděsně ty pravé Lennonky tlačily na nose?) Jelikož o vzniku The Beatles i Johnově dětství jsem lecos věděl už dříve z knih i některých jeho písní, velmi mne zajímalo jak se tvůrci poperou s touto látkou. Rovnou říkám všem, kteří se těší na slavné songy, že tenhle film o nich není a ani zde nezazní pomineme-li ranou tvorbu Johnovi skupiny, která se ještě Beatles nejmenovala. Film je psychologickým životopisným dramatem zachycujícím dětství tohoto hudebního génia i jeho první poválečný kontakt s rock and rollem. Někdo se tu pozastavuje nad ne-podobou Johna v podání herce Taylora - Johnsona. Bylo pár momentů, kdy mi tvář neseděla ale někdy, - spíše intuitivně jsem podle lícních kostí, brady i nosu Johna skutečně viděl. Samozřejmě hodně dělal účes a brýle. To spíš mlaďoučký Paul byl s nosíkem už krapet mimo... Sekvence jak se John učí hrát na banjo byla skvělá, perfektní nápad! Tenhle film rozhodně stojí za shlédnutí a rozhodně jej doporučuji milovníkům Johna Lennona! Tři akordy. * * * (19.02.2013)