Vyprávěj

Po prvních dílech, které měly ten retro nádech (také si tvůrci dali práci s přesným vybavením domácností tehdejšími předměty denní potřeby) seriál sklouzl kamsi do trapna. Jelikož jde v závěsu cca o 20 let zpožděně, pokud s tím tvůrci neseknou nebo koncesionáři nevezmou s cepy ztečí Kavčí hory, můžeme v roce 2046 dočkat dílu o pančovaném hovězím koninou v Ikea masových kuličkách. Minulý díl byla totiž povodeň v Troubkách. Když už se recykluje i toto, tak to je mazec. Začátek měl potenciál o tom žádná. Vezl se na vlně vzpomínek na to teplé tlení za socíku. Sice smrádek ale teploučko v tom kompostíku. Sem tam nějaké omezení, ale když člověk moc neprudil, neměl problematického předka a chodil mávat mávátkem o máji a na schůze, dalo se bejt. Dneska ty samý nejistoty..Sice svoboda to jo... ale jinak.... Pomeranče sice jsou všude k mání, škodovky taky a bez pořadníku ale ty recepty za kačku a rohlíky za dvaceťák..hmmm.. kde jen jsou ty časy. Starší diváky tohoto seroše možná (některé) píchlo smutkem u srdce, mladší si s údivem připomněli tu podivnou dobu Husákova půlnočního království, kdy vrcholem svobody bylo jet na víkend na chatu a nejmladší mohli s údivem nakouknout do děsivé minulosti babiček a rodičů, která jim dnes připadá absurdní a vzdálená stejně jako Sametová revoluce. Možná tak moc jim vzdálená , že hrozí, že si to celé jednou zopáknou s nějakým novým Iljičem nebo Klémou. Jenže po tom absurdním často nechtěně veselém a někdy i děsivém znázornění tehdejšího života sedmdesátých a osmdesátých let, nenabízí nic nového. Škoda. I když to nebylo nic moc, mohlo se v nejlepším přestat. * * (25.03.2013)

Velmi dobrý TV seriál, který zábavnou formou přibližuje dobu ne až tak minulou. Oceňuju dobovou výpravu, která sice není bezchybná jako třeba v 6.díle odehrávajícím se v červnu 1968 v televizi běží bulharský seriál Na každém kilometru, který byl ale natočený o rok později. Na čokoládě z Rakouska v roce 1967 nemohl být EAN kód - ten se začal používat až v roce 1974. V roce 1968 také ještě nebyly plastové přepravky na pivo jak je známe dnes. (04.01.2015)

Zatím můžu s klidem říct, že je to pohodovej seriál, u kterýho nevynechám díl. Je dobře, že vzniklo něco, co zobrazuje, jaký jsme byli. Je ovšem třeba si uvědomit, že jeden seriál nemůže popisovat, jak žili všichni - myslím, že spousta lidí si v něm něco ze své minulosti najde, ale taky věřím tomu, že někdo na to kouká s vyvalenýma očima a nechápe to. (02.12.2009)

Vynikající a jeden z nejlepších českých seriálů, co jsem kdy viděl. Seriál "Vyprávěj" nabízí pohled do naší (především komunistické) historie a jelikož jde o z části smyšlený příběh, ale také z velké části pravdivá historická fakta, dělá to z tohoto seriálu "něco víc", než pouhou televizní zábavu. Výborné byly dobové dokumenty zapracované do seriálu, hned jsem si z poměl na své dětství a na věci které už nejsou pravda. Opravdu jeden z nejlepších českých historických poučných seriálů. (19.07.2015)

Sladkobolná nostalgická srágora o tom, jak se mám tehdá za Bolševika krásně žilo... Podává zcela překroucenej romantizující obraz doby, která ve skutečnosti vypadala úplně jinak. A v tom vidím poměrně zásadní nebezpečí. Jestliže se tady bude na Komanče soustavně vzpomínat jako na čas životních jistot, a dobu, kdy nás velkej soudruh sice utlačoval, ale "dalo se to vydržet" a kdo držel hubu a krok, ten se měl celkem dobře, může taková věc výrazně otupit paměť národa. A to není nikdy dobře. (Update: Debilizace se šíří! Sváteční slovo do nového roku 2011 na ČT opanovaly fiktivní postavy seriálu vyprávěj a neumělě blekotaly něco o potřebě lásky a souznění. Nechápu. Zcela a naprosto nechápu co měl tenhle výkřik do tmy znamenat. Gratulanty, kteří mají co říct, Tomáše Halíka nebo Ebena vystřídali vyumělkovaní retro-šašci "z šedesátých let" tupě opakující scénáristovy repliky. Tak tomu říkám HUNS...) (08.12.2010)