Vyprávěj

První série by se dala považovat za mou malou guilty pleasure, ale od těch 70. let nahoru to ztrácí drive a z Vyprávěj se stává Vyprávění v Růžové zahradě. Jednotlivé linie jsou prudce nedějové, nenosné a existují jenom proto, aby se se stylem předváděly dobové reálie. Takže po nevím, kolika epizodách mě zajímá už jenom linie Tondy a Zuzky, která je ale stejně upozadněna, přednost totiž dostávají nezajímavé manželské trable Karla a Evy. (10.03.2012)

Kdyby to nebylo tak černobílé (charakterově) a předvídatelné, líbilo by se mi to víc. Kladem jsou herci a příjemná atmosféra, záporem právě nedostatek originality. Samozřejmě se to může ještě zlepšit, ale po 4 dílech jsem byl na vážkách mezi 2 a 3 *. A po díle pátém jsem seriál přestal sledovat, protože když už budu sedět u TV, případně u počítače - existuje tolik věcí, které mě pobaví víc, tohle za to nestojí. (22.09.2009)

Hodnotit budu až skončí seriál, narozdíl od haterů, kteří tady udělují hodnocení za jednu epizodu nebo dokonce dvacet minut. Bohatě obsazený seriál, vypadá to solidně autenticky, sice by se to dalo trochu zredukovat, ale je to příjemný nenáročný seriál. Dokonce se najde v každé epizodě pár důležitých informací o minulém režimu - úplatky v nemocnicích, zasedlý komunistický funkcionář, pravidla zařazení do společnosti.. o to v retro seriálu taky jde a tady to nechybí. Jediné, co mě vysloveně irituje, je hudba sprostě odvozená ze Zoufalých manželek... proboha proč? Co takhle radši použít dobové hity? (30.01.2010)

Vynikající a jeden z nejlepších českých seriálů, co jsem kdy viděl. Seriál "Vyprávěj" nabízí pohled do naší (především komunistické) historie a jelikož jde o z části smyšlený příběh, ale také z velké části pravdivá historická fakta, dělá to z tohoto seriálu "něco víc", než pouhou televizní zábavu. Výborné byly dobové dokumenty zapracované do seriálu, hned jsem si z poměl na své dětství a na věci které už nejsou pravda. Opravdu jeden z nejlepších českých historických poučných seriálů. (19.07.2015)

Někdy děláme rozhodnutí, která víme, že jsou špatná, ale děláme je pro druhé. A doufáme, že následky nás nedostihnou... Vyprávěj se pro mne stalo opravdu symbolem a klenotem, protože krásně doplňovalo vzpomínky mých rodičů, kteří v této době vyrůstali, studovali, potkali své první lásky, zamilovali se do sebe, a neustále přiváděli na svět nové a nové události, které stejně jako v tomto seriálu voní mi takovou tou zvláštní vůní přibarvené nostalgie. A stejně jako to rodičovské vyprávění, tak i toto seriálové jsem si zamilovala pro to cizí, a přesto tak známé a blízké prostředí, pro milované charaktery, jejich slasti i strasti a vlastně i pro to negativní a zákeřné, které se z jedné doby přeneslo do druhé. Tak mami, tati, babi, dědo...vyprávějte. Poslouchám a naslouchám. (04.09.2020)